V Teplicích prohrál popáté v řadě, stejně dlouho už nedal gól. Za šestnáct kol jich zvládl jen osm, což vysvětluje, proč posbíral nicotných deset bodů a musí si na férovku přiznat: Hrajeme o padáka.
„Vře to ve mně, mám emoce, jsem naštvaný,“ chrlil ze sebe v sobotu trenér Tomáš Galásek, jindy usměvavý kliďas. „Chybí nám hlad po gólech. Když ho nebudeme mít, budou zápasy podobné. A můžeme doufat, že někdy ubráníme nulu a získáme bod.“
Těžko zrovna Galáska vinit, když uvážíte, že dávno před jeho nástupem Baník v létě rozprodal opory a nepřivedl adekvátní náhrady. Z týmu, který ještě před půl rokem proháněl špičku ligy a snil o Lize mistrů, se stalo zrezivělé torzo.
Zvládnou se fotbalisté Baníku vyhnout boji o záchranu?
Zároveň už je ale fér se ptát: Vážně je zrovna Galásek tím, kdo má na téhle smutné realitě něco změnit?
Za reprezentaci odkopal skoro sedmdesát zápasů, i kapitánskou pásku nosil, kryl záda hvězdám a trenér Brückner o něm říkal, že hru řídí jako computer. Jenže roli hlavního kouče si pořádně vyzkoušel jen před deseti lety v páté německé lize – jinak vždycky fungoval jen jako přičinlivý asistent či trenér záskok. Že by zrovna on měl zázračně ustát přetěžkou misi s pracovním názvem Jak oživit Baník? Nevypadá to.
Když tým v létě ztratil tahouny Šína, Riga, Ewertona a Prekopa, dalo se čekat, že přijde sešup. Ale že až takový? Nálada ve městě, kde na jaře řádila fotbalová horečka, se totálně pokazila. Přitom byste určitě netipli, že Baník má tým, který se bude třepat o udržení.
Teplický Matěj Radosta si kryje míč před Eldarem Šehičem z Baníku.
Ze Slavie přišel čahoun Kričfaluši, o kterého byl po Euru jednadvacítek zájem v Itálii. Gólman Holec hraje nohama lépe než většina brankářů v lize. Snaživý záložník Boula nakoukl do reprezentace, přičtěte velké talenty Planku, Piru nebo Šancla, který ze Slavie dorazí v zimě.
Když Baník látal díry po odchodech tahounů, myslel zjevně na vzdálenější budoucnost, jenže ta taky klidně může být druholigová.
A není to jediné překvapení, které fotbalová liga na startu druhé poloviny základní části nabídla. Co takhle severská vzpoura? Jen ať se přihlásí ten, kdo čekal, že největším favoritům bude dýchat na záda Jablonec a že jeho sousedé z Liberce zvládnou poslední tři zápasy za devět bodů s impozantním skóre 13:0.
Galásek o krizi: Jsem bojovník, ale vře to ve mně. Vlajkonoši tým „grilovali“ |
I když ta dvě města dělí jen pár kilometrů a pendluje mezi nimi tramvajová linka, každé píše vlastní příběh.
Od Jablonce se před startem sezony nečekalo vlastně nic. Řešilo se, jak s týmem zamávají problémy bosse Miroslava Pelty, který kvůli dotační kauze dočasně skončil ve vězení. Nebo taky, kým kouč Kozel nahradí tři opory: záložníky Berana s Hollým a stopera Martince.
Jenže místo aby Jablonec strádal, zvládl prvních deset kol bez porážky. V neděli s Plzní odehrál možná nejhezčí bitvu sezony a po divokém průběhu bral remízu 3:3.
Teplický záložník Daniel Mareček hlavičkuje v souboji s Jiřím Boulou z Baníku
Liberec? To je jiná story. Od něj se naopak čeká čím dál víc, minimálně od chvíle, kdy mladý šéf Ondřej Kania před rokem vyhlásil: „Jednou by tady měla znít hymna Ligy mistrů.“
Dokumentární série, kterou Slovan právě pustil do světa, ostatně začíná scénou, kdy Kania vyráží koupit klub: v tmavém tričku a s kšiltem dozadu sedá do auta a vysvětluje: „Prodal jsem většinu ve firmě, abych si zkazil život.“
Občas to tak během první sezony vypadalo, ale teď Liberec ožil a naposledy rozprášil Pardubice 4:0. A co bude dál?
