Baláž, původem ze Zbýšova u Brna, na sebe výrazněji upozornil v někdejším týmu LeRK Brno, kde už v sedmnácti dostával první příležitosti v druhé lize. "V šestnácti jsem se šel do Brna učit strojním mechanikem a ze Zbýšova jsem přestoupil do LeRKu. A po roce v dorostu už jsem se dostal do druholigového áčka. Tenkrát asi definitivěn začala má fotbalová keriéra," vzpomíná.
Pražští Bohemians si na něj loni ukázali především pro jeho univerzálnost a rychlost. Trenér Vlastmil Petržela o něm říká, že může hrát na kterémkoli postu sestavy. "Umí bojovat a každé obraně dělá velké problémy svou rychlostí, je to takový druhý Hartig," pochvaluje si kouč. "Zatím je sice nevyzrálý a tím pádem na hřišti často nevyzpytatelný. Ale budoucnost má před sebou, jen to ještě chce trochu času."
Sám Baláž o sobě říká, že nejvíc mu sedí hra v útoku, nebo na místě vysunutého záložníka. "Jsem sice pravák, ale vůbec mi nevadí, když mám hrát zleva. Dokážu se přizpůsobit. A všechny ty neproměněné šance? Nemám problém se do nich dostat, ale bůhví, jestli je pak zahazuju zbrklostí nebo neuměním."
Když ho loni oslovil Luděk Klusáček, donedávna manažer Bohemians, moc se nerozmýšlel. "V té době už se ke mně doneslo, že některé prvoligové kluby na Moravě o mě mají zájem, ale nebylo to nic určitého," říká fotbalista. "Takže když přišla s konkrétní nabídkou Bohemka, byl jsem rád, že dostávám šanci v nejvyšší soutěži."
Na otázku, jestli se neobával známého trenérského rasa Petržely, který se se svými svěřenci nemazlí a nemilosrdně ždíme všechno, co v nich je, Baláž reaguje: "Samozřejmě jsem dobře věděl, na co je tenhle trenér vysazený. Ale já problémy s kondicí nikdy neměl, tak jsem se ho nebál. A musím to zaklepat, v Petrželově nemilosti jsem zatím nebyl."
Na začátky ve vršovickém "ďolíčku" moc rád nevzpomíná. "V letní přípravě jsem se dost vážně zranil, raděj to už nechci rozebírat. Ztratil jsem skoro půldruhého měsíce. Zatímco mužstvo se sehrávalo na soustředění ve Francii, já doma pomalu začínal s individuální přípravou."
Prvoligovou debut si tak odbyl až koncem loňského srpna v Drnovicích, kde nastoupil na závěrečných devětatřicet minut, první celý zápas odehrál v dresu Bohemians v devátém kole v Ostravě na místě levého záložníka. Nejraději se však vrací ke své premiéře na domácím hřišti, když v desátém kole hostili "klokani" favorizovanou Spartu. "Celý zápas jsem hrál v útoku, Spartu jsme porazili čtyři dva a já dal Poštulkovi svůj první ligový gól," zavzpomínal na báječný zápas.
Přestože od tohoto derby nastupoval v základní sestavě Bohemians téměř pravidelně, na další góly musel čekat přesně rok. Opět přišel čtrnáctý říjen, s ním zápas Bohemians v Brně a konečně i dvě Balážovy branky. "Vrátil jsme se do míst v brněnském Králově Poli, kde jsem hrával za LeRK. Zrekonstruovaný stadion je opravdu nádherný, vůbec jsem to tam nepoznával," říká Baláž. "Až mně bylo líto, jak jsme brněnským tu premiéru v jejich novém areálu znechutili. Ale samozřejmě jsem byl rád, že jsem tu střeleckou smůlu konečně protrhl."
Při pohledu na ligovou tabulku, v níž si Bohemians spokojeně hoví na druhém místě s jednobodovou ztrátou na Spartu, se unést nenechává. "Titul? O tom teda nepadlo jediné slovo. Hlavně jsme v Brně chtěli bodovat a udržet se ve špici," ujišťuje. "Teď hrajeme dvakrát doma a myslíme na to, abychom měli v kapse dalších šest bodů. Co bude dál, to se uvidí."
A jak se těší na domácí derby se Spartou v polovině listopadu? "To je ještě daleko. Jak říkám, teď je pro nás důležité vypořádat se doma s Hradcem a se Starým Městem."
Má-li se zmínit o svém zatím největším fotbalovém úspěchu, odmlčí se. Až po chvíli poznamená: "Těžko říct, doufám, že velké chvíle mě teprve čekají. Teď jsem spokojený s tím, že hraju první ligu."
