„To nejhorší je snad za mnou. Doufám, že jsem na správné cestě,“ vzkázal Růsek klubovému webu po úterním přípravném utkání olomouckého béčka. Trenér A týmu Sigmy Tomáš Janotka vysvětlil, že Růsek trénuje s hlavním týmem, ale zatím bude v přípravě hrát právě za druholigovou rezervu.
„Zapojí se do zápasů B týmu, aby získal kondici a především zápasovou praxi. Pak uvidíme, jak bude jeho tělo reagovat. Na předsezonních fyzických testech ale dopadl dobře, takže jeho návrat vypadá fakt nadějně,“ prozradil Janotka.
Antonín Růsek v přípravném zápase B týmu Sigmy proti Prostějovu. Pod výhru 3:1 se podepsal úvodní brankou.
Pětadvacetiletý útočník nastoupil do přátelského zápasu po roce. Loni si střihnul pár desítek minut na soustřední sigmáků na Maltě, pak hrál také zimní Tipsport ligu. „Každým tréninkem se cítím líp a líp, teď je to tak, jak bych si představoval. Ale stále je vidět, že mi chybí herní kondice. Ke konci poločasu s Prostějovem už jsem vařil. Zápas je úplně něco jiného, než když běháte sám,“ uvědomuje si Růsek.
Střílet góly ale patrně nezapomněl. Ve své první sezoně v Olomouci po příchodu z Brna (2021/22) jich vsítil sedm, forma ho dostala až do národního týmu. Jenže před koncem následujícího ročníku přišlo zranění. 18. března 2023 dopomohl Sigmě k výhře 2:0 nad Mladou Boleslaví, pak mu ovšem doktoři diagnostikovali vyhřezlou ploténku, což je překážka, která vyžaduje setsakramentsky dlouhou a náročnou rekonvalescenci. Růsek dřel, makal, klidně i několikrát denně.
Růsek na plac, olomoucká lavička jásala. Silný moment, řekl Jílek |
Potřeboval nerv v zádech znovu dostat do provozuschopného stavu, ochablou bederní část posílit. „Bylo to hrozné období, napadaly mě hrozné myšlenky. Doufám, že teď je to na dobré cestě,“ vylíčil dny, kdy byl návrat v nedohlednu.
Fanoušci Sigmy očekávali jeho comeback už minulou zimu. „Když si vzpomenu na Maltu, tak tam jsem se rozběhl a kulhal jsem, noha mi hned vypla,“ vybavil si. „Teď už nekulhám, navíc se mi zlepšila odrazová síla v noze. To je asi největší rozdíl. A díky tréninkům a zápasům mi noha vydrží déle,“ doplnil.
Měl jsem jít na operaci rovnou, žehral
Podobné zranění řešil i někdejší trenérský asistent Sigmy Milan Kerbr, kterému nakonec nepomohla ani operace a s profi fotbalem skončil. I Růskovi doporučovali lékaři konzervativní léčbu, což fotbalista zpětně vnímá jako špatný krok.
Můžeš skončit na vozíčku! Kerbr o zranění zad, Trpišovském i standardkách |
„S některými doktory jsem řešil svůj stav a hned na začátku mi bylo doporučeno, že operaci podstupovat nemám. Já ale hned na začátku měl pocit, že se s tím musí něco dělat. Nevěřil jsem, že se to vyléčí samo. Léčba i pokroky byly pomalé. Až de facto po roce jsem se dostal k panu Kolářovi, který mi hned řekl, že není na co čekat. Pro fotbalistu je to netypické zranění, málo vídané. Asi je to i o zkušenostech. Kdybych šel hned na operaci, mohl jsem třeba být už zpět,“ povzdechl si Růsek.
„Mně operace pomohla. Byla to rychlá artroskopie, bolesti skoro žádné. To je taky paradox. Mám zranění zad, ale ještě nikdy jsem bolest v zádech necítil. Je to atypické zranění,“ řekl.
V zápase proti Prostějovu se nešetřil, podle svých slov už odboural strach ze soubojů. Áčko Sigmy, s nímž Růsek už delší dobu trénuje, odlétá 18. ledna na soustředí do Turecka. Zda bude Růsek součástí výpravy nechce předjímat on, ani trenér. „Potřebuju teď hlavně hrát,“ má jasno útočník.
Do ligového rytmu by se už rád vrátil, v létě mu na Hané končí smlouva. „Bojuju o to, abych ještě ve fotbale zůstal. A uvidíme. Bohužel, zranění přišlo asi v nejméně vhodnou dobu. Myslím si, že sezona byla rozjetá dobře. Měl jsem i náznaky nějakých kontaktů od jiných klubů. Ale přišlo zranění a ještě se protáhlo,“ cítí Růsek.
Pro Olomouc a tehdejšího trenéra Jílka byl důležitý i do výstavby, dokázal udržet velké množství míčů zády k bráně soupeře. Na papíře má letošní Sigma velmi našlapaný útok, žel ani jeden z trojice Jan Kliment, Lukáš Juliš a Antonín Růsek není aktuálně stoprocentně fit, i proto hledá kouč Janotka posílení.
Janotka zhodnotil podzim. Rád by Filu či Sejka, Kliment možná stihne jaro |
Možná paradoxně ten nejdéle zraněný, je teď nejblíže k návratu. „Nechci na nic tlačit, vím, že mám ještě rezervy. Ale doufám, že to postupně půjde nahoru. Bude taky záležet, jak budu vypadat v zápasech za béčko. Teď jsem ovšem nabitý optimismem. Po tom, co jsem si zažil předtím, a co prožívám teď, už věřím jenom v lepší zítřky,“ uvedl Růsek.
Na fotbal ale nezanevřel, i když se nemohl honit za mičudou, pozorně sledoval v televizi vše, co jen šlo. „Já fotbal miluju, sleduju všechno,“ zasmál se. Radost mu během trudných dnů udělalo i narození dcerky. „Samozřejmě to byla krásná chvíle, ale i tak... Fotbal dělám celý život, neustále jsem myslel na to, jak to se mnou bude. Byla to svízelná situace.“
