V případě Adama Vlkanovy, kapitána hradeckého mužstva, to byl onen zmíněný gól, jenž potvrdil další výhru, v případě celého týmu pak mimo jiné výhra nad lídrem s Plzně, kterého v první třetině sezony jako jediní obrali o body a hned o všechny tři.
„Jsme spokojení s tím, kde zatím jsme,“ může tak po úvodních jedenácti kolech konstatovat fotbalista, který je na hřišti hodně vidět. Do zápasu se Zlínem šel s pěti asistencemi jako v tomto ohledu aktuálně nejúspěšnější hráč soutěže, v něm sice další nepřidal, ale zato vstřelil dva góly, své první v této sezoně.
Co je teď pro vaše mužstvo nejpříjemnější?
Hlavně to, jaký máme náskok před týmy ve spodní části tabulky. Bereme to tak, že bodů ještě bude potřeba dost a že každý bod, kterým unikáme mužstvům pod námi, je dobrý.
Na začátku soutěže jste se pohybovali mezi nimi. Sice jste neprohrávali, ale remízami vám moc bodů nenaskakovalo. Těžký přechod z druhé ligy? Lehký nebyl, ale podle mě jsme na to byli dobře připravení. Bohužel to nevycházelo na vítězství a některé ztracené body hodně mrzely. Třeba v Karviné jsme měli řadu šancí, vedli jsme, a pak jsme dostali gól po naší malé domů.
Poté přišly dvě porážky od účastníků evropských pohárů a už to nevypadalo nejveseleji.
Souhlasím, ale naštěstí jsme porazili Plzeň. Tohle nám hodně pomohlo a tímhle zápasem se to přetočilo v náš prospěch. Ostatně tři výhry bez inkasované branky, na které jsme společně s tou nad Plzní dosáhli, to jasně dokazují. Utkání s Plzní nám hlavně ukázalo, že můžeme hrát s každým a že máme šanci porážet i silná mužstva.
Čekání na první výhru trvalo pět kol, což byl hodně velký rozdíl oproti loňské sezoně, kdy jste ve druhé lize poráželi jednoho soupeře za druhým.
To se pochopitelně dalo čekat, jen škoda, že jsme ty tři výhry nenatáhli na deset, jak se nám to na jaře povedlo ve druhé lize. (smích)
V té byl Hradec i s vámi v sestavě čtyři roky. Na co jste si museli vy i mužstvo po návratu do první ligy nejvíc zvykat?
Podle mě je největší rozdíl v tom, že v první lize vás mužstva dokáží mnohem lépe potrestat za chybu, kterou uděláte.
Co vy osobně? Je o hodně těžší prosadit se v první lize než ve druhé? Mně se naopak v první lize hraje lépe. Mám víc prostoru, není to jen o soubojích a zdaleka ne taková hektika jako ve druhé lize. I proto, že mezi oběma soutěžemi je znát rozdíl v kvalitě hráčů při práci s míčem, zdaleka méně se tady kazí.
Vaše slova dokazuje i to, jak jste produktivní. Šel kapitán týmu do prvoligové sezony s nějakým osobním předsevzetím?
V lize jsem toho zatím moc neodehrál, a tak jsem si říkal, že bych se mohl dostat alespoň na pět gólů a na pět asistencí.
Asistence jste už stihl splnit v prvních deseti kolech, teď jste ve Zlíně zahájil i plnění střeleckého předsevzetí. Hlavně váš druhý gól, kterým jste v závěru utíkal z půlky hřiště sám na prázdnou branku, se nevidí tak často. Už se vám to někdy stalo?
Určitě ne, možná nějaké podobné padly, ale já si ze své kariéry nic podobného nevybavuji.
Odvraceli jste roh domácích, na který si naběhl i brankář...
A já, když jsem viděl, co se chystá, věřil, že to tam spadne.
Stalo se. Na polovině hřiště jste obešel brankáře a pak běžel sám na branku. Ve skórování se vám pokoušel zabránit jeden ze zlínských hráčů a nebezpečně se vám přibližoval. Věděl jste o něm vůbec?
Věděl, asi třikrát jsem se stačil otočit. Byl to rychlý Reiter, navíc byl čerstvý, protože šel na hřiště až před koncem. Snažil jsem se proto navést míč tak, abych ho bezpečně poslal do branky.
I díky tomu, že se vám to povedlo, máte už 16 bodů a jste v klidném středu tabulky. Odpovídá to tomu, jaký byl cíl před sezonou?
Jak už jsem říkal, asi musíme být spokojení, kde teď jsme. Před sezonou směřovaly prognózy především k tomu, abychom se zachránili a abychom neskončili mezi posledními třemi týmy.
Co vy?
Já si většinou dávám vyšší cíle, takže pro mě to bylo hlavně o tom, abychom se vyhnuli skupině, která bude v závěru sezony hrát o záchranu. A pokud by se to nepovedlo, tak abychom na ty tři týmy na konci tabulky měli dostatečný náskok.
Přiblížit se k tomu můžete už v neděli, kdy hostíte Teplice, které jsou právě hodně dole. Asi je hodně lákavá představa, že byste je mohli porazit.
Určitě, to by nám zase hodně pomohlo. Všichni kolem nás to berou tak, že vyhrát musíme. Teplicím se sice nedaří, ale pod novým trenérem se hodně zvedly, bude to těžký zápas. Ale mít devatenáct bodů a je nechat na pěti, to by byl i přesto, že do konce je hodně daleko, bylo příjemné.
Hrajete sice doma, ale to je letos v Mladé Boleslavi, kde se vám daří. Domácí prostředí?
Hradec to není, ale fanoušci za námi jezdí ve slušném počtu a vzhledem ke stadionu dělají velmi dobrou atmosféru. Vypadá to lépe, než když jsme hráli v Hradci.
Sledujete, jak probíhá demolice stadionu a příprava výstavby nového? Moc toho nevidíme, ale stadion pomalu jde dolů, tak věřím, že se dočkáme. Pro nás je to zavazující, určitě nikdo nechce otvírat nový stadion ve druhé lize. Takže se chceme ty dva roky určitě udržet.
