Obyčejnému devatenáctiletému bažantovi by opakovaný aplaus asi zamotal hlavu, jenže Adam Hložek, sparťanský fotbalový drahokam, se mezi obyčejné dávno neřadí.
Tři měsíce před dvacátými narozeninami pomohl gólem udržet Spartu čtyři body od vedoucí Slavie a odehrál stý ligový zápas, což je v jeho věku český rekord.
„Ukazuje to na jeho výjimečnost,“ chválil kouč Pavel Vrba. Takových hráčů u nás moc není.“
Moc? Zkuste najít jednoho!
Od chvíle, kdy v listopadu 2018 Hložek odehrál v šestnácti letech minutu proti Karviné, posbíral ve sparťanském dresu v nejvyšší soutěži třiatřicet gólů plus osmadvacet asistencí, stal se nejmladším králem střelců, nejmladším střelcem hattricku, nejmladším reprezentantem, teď i nejmladším stovkařem.
A už přes tři roky dokazuje, že na české poměry má výjimečnou fotbalovou výbavu.
Je urostlý, přitom rychlý. Technicky vynikající a zároveň neskutečně silný v soubojích. Umí se trefit pravačkou, levačkou i hlavou, zblízka, zdálky, tvrdě i mazaně. Dokáže zahrát v útoku, na obou křídlech i pod hrotem. Nejdřív to vypadalo, že z něj roste střelec, ale v aktuální sezoně je nejlepším ligovým nahrávačem. Nemá hlavní slovo v kabině, ale sám říká: „Stačí mi, že jsem lídr na hřišti.“
Tak co vlastně Hložkovi chybí?
Jednoznačně zkušenosti z opravdu těžkých zápasů a možnost růst.
Není chyba, že zůstal ve Spartě až doteď, naopak se mu může hodit, že si s rostoucími nároky vyzkoušel, jak obstojí v roli tahouna. Ale v létě už nutně potřebuje jít výš – cokoli jiného bude hazardem s jeho budoucí kariérou. Je čím dál jasnější, že česká liga už ho nikam dál neposouvá, ani posunout nemůže.
Z ceremoniálu jsem byl nadšený, říká Hložek. K řadě rekordů přidal další |
Není na škodu, když se v domácí soutěži o něco déle zdrží pracanti typu bývalého slávisty Součka, kteří potřebují obrousit a fotbalově vyspět. Ale Hložka s jeho výjimečným nadáním i vrozenou pracovitostí už by české prostředí brzdilo, protože v něm svůj talent nikdy nemůže rozvinout naplno. Sám ví, že když se co nejdřív nedostane na vyšší úroveň, bude stagnovat. Proto začal v posledních měsících poctivě šprtat angličtinu, aby se na posun do zahraničí pořádně připravil.
Jazyk může být prvním úskalím, volba klubu druhým. Hodně bude záležet na tom, co se semele v letním přestupovém období, které slibuje velké stěhování střeleckých superhvězd.
Francouzský rakeťák Mbappé by mohl z Paříže odejít do Realu Madrid. Snad všichni giganti v čele s Manchesterem City nahánějí Haalanda, norský úkaz z Dortmundu. Polský bomber Lewandowski by po letech mohl vyměnit Bayern za novou výzvu: mluví se o Barceloně.
A Hložek? O něj je trvale zájem mezi německou špičkou, situaci dlouhodobě sonduje třeba i Liverpool a Sparta si za něj představuje částku přes 600 milionů korun.
Pohybujeme se čistě v rovině úvah, ale asi nejrozumnější by bylo, aby místo přestupu do megaklubu udělal ještě mezikrok. Jako třeba Haaland, který z Norska nejdřív zamířil do rakouského Salcburku, blýskl se v Lize mistrů a až pak poskočil do Dortmundu.
Hložkovi by sedl třeba špičkový tým nizozemské ligy, která dává útočníkům prostor vykvést. Nabral by sebevědomí, zkušenosti, zvykl by si na život v zahraničí – a za rok dva by ho nemuselo limitovat vůbec nic.