|
V seriálu iDNES o deseti ročnících samostatných českých soutěží najdete každé úterý díl k jedné sezoně hokejové extraligy a každý čtvrtek k sezoně v 1. fotbalové lize. |
Liga měla netradičně tři nováčky. Z nejvyšší soutěže totiž také tři mužstva vypadla. Řádně sestoupivší Uherské Hradiště a Zlín, navíc pak třináctý Union Cheb, který zrušil majitel klubu a chebský podnikatel Ivo Mlátilík. Z druhé ligy tedy přišly první dva týmy Karviná s Teplicemi a místo Chebu čtvrtí Bohemians. Třetí Poštorná prvoligovou nabídku odmítla.
Z této nové trojice se nakonec v první lize udržely jen třinácté Teplice, zatímco týmy Karviné a Bohemians putovaly zpět o soutěž níž.
Spartě vládli od května 1996 košičtí železáři, kteří nechali na trenérské lavičce Vlastimila Petrželu. Ale už po čtvrtém kole se kouč musel poroučet: dvě prohry, dvě remízy a čtrnácté místo byly pro vyhazov pádným důvodem. A na lavičku usedl šestatřicetiletý Jozef Chovanec, do té doby klubový manažer.
Jenže: uplynuly tři týdny, sparťané byli stále bez výhry a v 7. kole si připsali třetí porážku, tentokrát v Jablonci. Pro Spartu to znamenalo poslední místo! Ovšem nijak slavně ligu nazačala ani Slavia, která po sedmém dějství byla devátá.
Valná část podzimu tak patřila Brnu, které pod vedením trenéra Karla Večeři soutěž vedlo až do 8. kola, poté ho vystřídal Liberec s koučem Jiřím Štolem. Slávisté na první příčce stanuli až po posledním podzimním kole, Sparta byla v té době pátá, ale na vedoucí pozici ztrácela pouhé čtyři body.
Poprvé se sparťané protlačili do čela po 20. kole. V něm porazili Ostravu, zatímco slávisté hodně překvapivě prohráli na trávníku poslední Karviné. Letenský tým už před sebe v dalších kolech nikoho nepustil a mistrovský titul mohl oslavovat po 29. dějství.
Slávisté si sice v létě 1996 přišli na pěknou sumu, ale k obhajobě titulu jim to nepomohlo. Karel Poborský šel do Manchesteru United za 143 milionů korun, Radek Bejbl do Atlétika Madrid za 65, Jan Suchopárek do Štrasburku za 20 a Vladimír Šmicer do Lens za 16 milionů korun.
Naopak za opravdovou posilu se dali považovat Pavel Horváth, jehož slávisté koupili z Jablonce až po prvním odehraném kole za 23 milionů, a chorvatský fotbalista Sladjan Ašanin, který stál šest milionů korun. Na další solidní nákupy nejspíš nezbylo...
Sparťané v létě prodali za přibližně 130 milionů Pavla Nedvěda do Lazia Řím, Petra Koubu za 53 milionů do La Coruni a trojici Roman Vonášek, Václav Budka, Jan Koller za 10 milionů korun do Lokerenu. Naopak koupili dva brankáře, Michala Čalouna z Plzně a Ivana Ondrušku z Košic, v průběhu podzimu přišel z žižkovského mužstva Michal Bílek.
Sparta se však významně posílila především funkcionářsky. Ještě před začátkem ligy se stal jejím mezinárodním sekretářem Rudolf Baťa, který přišel z postu generálního sekretáře fotbalového svazu. A začátkem prosince nastoupil do funkce sportovního manažera Ivan Horník ze Žižkova.
Kdo to nemá ošetřené v zákulisí, nemá šanci - traduje se v domácím fotbale. A příchody zkušeného činovníka a protřelého šíbra splnily očekávání.
Posily pro jarní část ligy vyzněly lépe pro Spartu. Za zmínku stojí především Ivan Hašek, který se vrátil z Japonska, a ostravský Martin Čížek. U Slavie se mohlo jako o posile mluvit jedině o Petru Vlčkovi z Plzně.
Absolutorium si vedle trenéra Chovance zasloužil také jablonecký kouč Jiří Kotrba, který své mužstvo podruhé za sebou dovedl na bronzovou příčku. Od té doby už tento severočeský tým podobné umístění nezopakoval.
Takřka celým ligovým ročníkem se táhl případ Nedvěd. Ten přišel do Sparty v létě 1992 z Plzně a letenský klub se tehdy smluvně zavázal, že při eventuálním prodeji Nedvěda do zahraničí dostane plzeňský klub třicet procent z inkasované částky.
Vypečení sparťanští železáři proto Nedvěda papírově prodali za půldruhého milionu korun do Košic, tedy do klubu, který rovněž vlastnili. A teprve z Košic hráč obratem přestoupil do Lazia Řím, tentokrát už za částku 4 400 000 dolarů. Podle tehdejšího kurzu za 130 milionů korun. A vedení Sparty poté Plzni "velkoryse" nabídlo pět milionů.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Plzeňští činovníci si to však nenechali líbit a obrátili se na arbitrážní komisi fotbalového svazu. Tehdejší sparťanský generální manažer Gejza Šesták všelijak kličkoval, jednání protahoval, ale spravedlnost ho po několika měsících dohonila.
V dubnu 1997 svazová arbitrážní komise rozhodla, že Sparta poškodila věřitele, a že musí Plzni vyplatit 35 milionů korun.
"Sparta sice žádné předpisy neporušila, ale jednala s úmyslem poškodit věřitele. A na případy, kdy někdo nerespektoval ducha zákonů, pamatovalo už římské právo. Administrativní přestup Nedvěda do Košic byl ze strany Sparty zjevnou snahou nakládat s majetkem tak, aby věřitel nemohl uplatnit svá práva," - tak tehdy znělo zdůvodnění neodvolatelného verdiktu.
Na podzim 1996 měla také dvě mužstva zavřená hřiště. Brno muselo hrát v minimálně stokilometrové vzdálenosti od svého stadionu jednou, Bohemians dvakrát.
Brněnští pykali za výtržnosti po domácí remíze se Žižkovem, jejich fanoušci napadli pražského trenéra Hřebíka a hráče Maška, navíc poničili žižkovský klubový autobus. Na Bohemians byl zase dělbuchem zraněn jablonecký brankář Jánoš a zápas byl v 61. minutě za stavu 1:0 pro Bohemians předčasně ukončen. V opakovaném utkání v Děčíně Bohemians s Jabloncem prohráli 0:1.
Na začátku ligy zmizel ostravskému klubu Galásek, později se ohlásil z Tilburgu s tím, že se už do Ostravy nevrátí. Ostravští se nejprve bouřili, ale když se v říjnu s nizozemským klubem dohodli na odstupném, protestovat přestali. Na klubové konto jim později přibylo 63 milionů korun.
Ani v tomto soutěžním ročníku se nijak drasticky nemíchalo s trenéry. Kvůli špatným výsledkům byli propuštěni v pěti klubech. Nových jmen se však objevilo víc, protože Bohemians měnili kouče třikrát!
Jako první se poroučel už zmiňovaný Petržela, jehož sparťanské vedení propustilo po čtvrtém kole, a nahradilo Chovancem. V polovině soutěže nuceně skončili dva trenéři: Hřebíka, který byl se Žižkovem poslední, nahradil Bielik, za karvinského Vaška přišel Netolička. Táborský v Hradci Králové vydržel pětadvacet kol a potom soutěž dokončil Kocourek.
V Boheminas začal Hloušek a vydržel osm kol. V 9. kole vedla mužstvo dvojice Beznoska, Panenka, v 10. a 11. Borovička a od 12. dějství Petržela. K záchraně to ale nepomohlo, stejně jako v případě karvinského Netoličky.
Nejlepším ligovým střelcem s 19 góly se stal už podruhé v historii samostatné české ligy sparťan Siegl, který nejlíp střílel hned v premiérovém ročníku, a nyní přerušil dvouletou nadvládu drnovického kanonýra Druláka.
 Asistenti Vlastimila Petržely, trenéra Bohemians, sledují jeden z ligových zápasů. Borovička s Petrželou byli v úvodu podzimu 1996 propuštěni ze Sparty, ale za pár týdnů už vedli Bohemians. |
 Brankář Michal Čaloun, který sezonu 1996/1997 začal jako náhradník se nakonec vypracoval ve sparťanskou oporu. |
 Jozef Chovanec (vpravo) byl po nepovedeném vstupu Sparty do sezony brzy jmenován jejím trenérem. Na tiskové konferenci sedí s Gejzou Šestákem, tehdejším generálním ředitelem Sparty, kterého do Prahy dosadilo košické vedení. |
 Ivan Hašek (vpravo), který na snímku bojuje se slávistou Pavlem Horváthem, se v zimě 1997 vrátil do Sparty z japonského angažmá. |
 Znalec fotbalového zákulisí Ivan Horník v prosinci 1996 přišel do Sparty ze Žižkova. |
 Pod trenérem Jiřím Kotrbou zažil Jablonec nejúspěšnější období. Dvakrát skončil v lize třetí. |
 Trenér Vlastimil Petržela byl po 4. kole v ročníku 1996/1997 propuštěn ze Sparty, ale ve 12. už seděl na lavičce Bohemians. Klubu se však nevedlo a na konci sezony sestoupil. |
 Sparťanský útočník Horst Siegl byl s devatenácti góly nejlepším kanonýrem ročníku 1996/1997. |
