Bývalý sparťan Karavajev a Liga mistrů? Někdy se musím štípnout, říká

Na jaře 2017 ho sami spoluhráči zvolili nejlepším sparťanem sezony. Jenže na podzim si krajní obránce Vjačeslav Karajev skoro neškrtnul. Utrum! Žádné neúnavné sprinty podél pravé lajny, žádné prudké centry. „Možná si trenér myslel, že nejsem pro Spartu dostatečně dobrý, proto se rozhodl pro jiné hráče,“ vzpomíná ruský poctivec.

Aby bylo jasno, tím trenérem byl Andrea Stramaccioni, z jehož tragického angažmá se Sparta vzpamatovává dodnes.

Inter - Slavia

Výkop 18.55

Sledujte podrobnou online reportáž na iDNES.cz.

Přímý přenos nabídne O2 TV Sport.

Karavajev už se otřepal. Po půlročním sezení na lavičce to vzal do nizozemského Arnhemu a před dvěma týdny do Zenitu Petrohrad.

Za Ligou mistrů!

„Někdy se musím štípnout, abych se ujistil, že je to pravda.“

Zenit odletěl do Lyonu, kde ho v úterý večer čeká premiéra ve fotbalovém království zvaném Champions League.

Jestli drobný obránce nastoupí, zatím netuší, každopádně Karavajev udělal za poslední rok a půl ohromný pokrok. „Restartoval jsem kariéru,“ poví spokojeně čtyřiadvacetiletý pravý bek.

V Zenitu dostal čtyřletou smlouvu, dres s číslem 15 a do těla novou energii.

Vjačeslav Karavajev

"Možná jsem ve Spartě byl skutečně špatný nebo nevyužitelný pro systém, který chtěl trenér Stramaccioni hrát."

Možná byste čekali, že bude Spartě v následujícím monologu vyčítat předloňskou zkušenost, ale čtyřiadvacetiletý Rus nepoví jediné zahořklé slovo: „Nechci mluvit o trenérovi a stěžovat si. Vždycky mluvím jen sám o sobě. A když jsem nehrál, tak jsem asi dělal něco špatně. Někdy jste pro trenéra dobrý a pro jiný typ trenéra ne. Možná jsem ve Spartě byl skutečně špatný nebo nevyužitelný pro systém, který chtěl trenér hrát. Prostě to tehdy tak bylo. Pro mě je důležité, co se děje teď, minulost neřeším.“

Karavajev v létě 2017 odnesl šílený start do sezony. Odehrál jen nepovedenou kvalifikaci o Evropskou ligu proti CZ Bělehrad a úvodní ligové kolo proti Bohemians.

Pak jeho roli v sestavě převzal Ondřej Zahustel: „Ve Spartě jsem prožil i skvělé časy. Pak se situace vyvinula tak, že jsem prostě hledal klub, ve kterém budu hrát. Naštěstí jsem ho našel.“

V Arnhemu se okamžitě vrátil do hry. Na jaře 2018 zvládl patnáct ligových zápasů, během minulé sezony sedmatřicet i tu současnou zahájil v sestavě: „Kdo mě zná, tak ví, že vždycky pracuju pro tým. Myslím, že to v Arnhemu rychle poznali, a všechno se v dobré obrátilo.“

V dobré? To je ještě slabé slovo, vždyť přestupem do Petrohradu si Karavajev plní sny. Je v klubu, který obhajuje ruský fotbalový trůn a chystá se na Ligu mistrů.

S ruskými talenty se musí umět pracovat, říká manažer Karavajeva

Bývalý sparťanský obránce Karavajev do Petrohradu? To byla trochu utajená trefa na konci přestupního období. Za 200 milionů korun! „Všechno do sebe krásně zapadlo,“ těší agenta Viktora Koláře ze společnosti Sport Invest.

Vjačeslav Karavajev musí být nadmíru spokojený. Vrátil se domů a hned ho čeká Liga mistrů. Zenit začíná v úterý večer v Lyonu.
Sláva je maximálně spokojený. Zenit je ruský gigant. Zázemí i péče o hráče, to všechno je špička. K tomu je doma, takže mu odpadly problémy s adaptací na nové prostředí. Celou jeho kariéru jsme pečlivě zvažovali každý jeho krok a myslím, že se nám to daří.

Když přišel jako devatenáctiletý z CSKA, udělal si jméno v Dukle.
Pak svou výkonnost potvrdil v Jablonci, následovala Sparta, kde patřil k nejlepším. Spoluhráči ho zvolili sparťanem sezony, to už něco znamená. V Arnhemu byl oporou, teď přišel přestup o další level výš. Zenit hraje pravidelně o ruský titul, je v Lize mistrů. Navíc o Slávu hodně stál, což dokazuje i částka, kterou do něj investoval.

Neslýcháte náhodou kolem sebe: Co by Sparta dala za to, aby měla Karavajeva zpátky?
Sparta se v určité době rozhodla, že se Slávou nepočítá, to prostě musíte brát jako fakt. A naší prací bylo, abychom pro klienta našli nové angažmá, které mu bude sedět. Víc to nemá cenu řešit.

Angažmá jste našli v nizozemském Arnhemu, kde působí obránce Tomáš Hájek a dřív tu hrával Tomáš Kalas.
Náš vztah s Arnhemem je postavený na důvěře. Ten klub ví, že mu doporučujeme jen kvalitu. Pokud bychom do Arnhemu poslali hráče, který by nesplňoval základní požadavky, hazardovali bychom se svým jménem, což si nemůžeme dovolit. Tomáš Kalas i Sláva Karavajev zanechali v Arnhemu výraznou stopu. Nově je v klubu Tomáš Hájek, který se musí aklimatizovat, ale jdou nám na něj jen pozitivní reference. Přechod našich hráčů do Arnhemu, ale obecně do Nizozemska, hodně usnadňuje naše holandská pobočka. 

Viktor Kolář, hráčský agent a šéf společnosti Sport Invest International.

A jak vám pomáhá ta ruská?
Na ruském trhu pracujeme aktivně od roku 2008, kdy jsme v Moskvě otevírali kancelář. Máme v Rusku síť spolupracovníků, skautů, kteří vytipovávají hráče, jsou v kontaktu s tamními kluby, takže máme přehled. Třeba před rokem jsme se podíleli na přestupu Alexandra Golovina z CSKA do Monaka (přes 750 milionů korun). To byl opravdu velký transfer. Pomáhali jsme dojednat angažmá dalším ruským reprezentantům Pogrebňakovi či Pavljučenkovi. V poslední době spolupracujeme s bývalým obráncem Martinem Jiránkem, který v Rusku spoustu let hrál a tamní prostředí zná jako málokdo. Martin má roli konzultanta, sleduje pro nás hráče. Věříme, že v budoucnu budeme moct nabídnout ještě víc příběhů, které se mohou podobat Karavajevovi nebo třeba Komličenkovi.

Když už jste zmínil Nikolaje Komličenka. Nezaskočilo vás, že ho nezlanařil žádný z elitních českých klubů?
Nezaskočilo. Prodej Kolji v rámci české ligy vůbec nebylo téma. Měli jsme s Mladou Boleslaví jasnou dohodu, za jakých podmínek by Kolju uvolnila. Během přestupního období jsme řešili nabídky z více evropských klubů, ale žádná z nich nesplňovala kritéria, která jsme si předem určili. Mladá Boleslav zároveň dobře vykročila do sezony, má vysoké sportovní ambice a není nucena prodávat elitního střelce za každou cenu.

Tak ještě jinak: jaký je zájem o ruské fotbalisty v Evropě?
Ruský fotbal je obecně trochu podceňovaný, ale tamní kluby v pohárech i ruská reprezentace dokazují, že se s nimi musí počítat. Rusko je obrovská země, je v ní spousta talentovaných hráčů, s kterými se musí umět pracovat. Ruské kluby mají velké finanční prostředky, jejich akademie jsou na špičkové úrovni, investují do nich miliony dolarů a umí si vychovat dobré hráče, o které by i byl zájem, ale ti kluci nemají moc důvodů proč odcházet. V Rusku jsou doma, vydělávají krásné peníze, hrají dobrou ligu, z níž jdou dva kluby přímo do Ligy mistrů, další do Evropské ligy. Aby špičkový ruský hráč opustil Rusko, musí to být unikátní nabídka. Jako třeba za Golovina.