Tituly ho minuly, zažil už jen pád tabulkou a hubená léta. Přesto vzpomíná v dobrém a je zvědavý, jak si ve středu večer jeho bývalý klub poradí v odvetě předkola Ligy mistrů proti Borisovu, se kterým se sám pravidelně potkává v běloruské lize coby hráč FC Minsk.
„Těším se moc. Špičkový český a běloruský tým, bude to hodně zajímavé,“ prohodí do telefonu perfektní češtinou - ani pět let po návratu domů jazyk nezapomněl. A přidá zajímavou informaci: „První zápas jsem sledoval podrobně, protože jsem ho komentoval pro běloruskou televizi.“
Vážně? Jako expert?
Jo, pozvali mě. Ve studiu už jsem párkrát byl, ale komentovat zápas přímo, to byla premiéra. A docela zajímavá zkušenost. Hrála Slavia, kterou dobře znám, a tak jsem věděl, o čem mluvit.
Za výkon jste ji mohl celkem chválit, zato BATE asi moc ne, viďte?
Pro Borisov to byl hodně těžký zápas. Byli zatažení, báli se, co Slavia předvede. Pak přišla ještě červená karta, penalta... Neměli na výběr, zavřeli to a nakopávali balony. V Borisově to bude úplně jiný zápas, BATE má určitě na víc, než ukázalo v Praze. Bude muset útočit.
To by mohlo Slavii sedět, ne?
Myslím, že jo. V Edenu hráli pořád do plných, byl to zaparkovaný autobus, proti tomu se těžko bojuje. Ale i tak v Bělorusku lidi říkali, že čekali od Slavie víc. Bookmakeři dávali na BATE vysoké kurzy, ví se, že přišli hráči jako Danny nebo Rotaň, že tam je Milan Škoda, což je taky hvězda.
Borisov vs. SlaviaOdveta 3. předkola Ligy mistrů Výkop utkání: 19.00. |
S ním jste pořád v kontaktu, že?
Známe se dlouho, už z Bohemky, kde jsem byl na hostování. Píšeme si, občas si zavoláme. Je to takový můj český kamarád. Pak znám ještě Jardu Zmrhala, ostatní už ne. Proti některým jsem možná hrál, ale v kabině jsem s nikým z nich nebyl.
Jak s odstupem na Slavii vzpomínáte?
Rozhodně v dobrém. Hrát v Česku, v Praze, na krásném stadionu, v tak velkém týmu... To je vrchol mé kariéry. Slavii dál sleduju, čtu o ní, je to pro mě pořád srdcový klub. A do Prahy se taky rád vracím.
Česko vám zůstalo pod kůží?
To víte, že ano. Hrál jsem tam sedm let, v té době to vlastně byla větší část kariéry. Takže Česko jsem začal brát jako domov. Moc se mi tam líbilo a můžu říct, že jsem časem i trochu litoval, že jsem se vrátil do Běloruska.
Opravdu?
Jo, protože tady je fotbal na nižší úrovni. Nechodí tolik diváků, nejsou tu tak hezké stadiony. Třeba v Minsku není ani jeden pořádný. Už dlouho tu budují národní, ale nejlepší je zatím aréna v Borisově, kde bude hrát Slavia. Ale i ostatní věci, ať už jde o tréninková hřiště, nebo třeba o zájem médií, jsou v Česku o stupeň výš.
Proč jste se tedy vracel? Nemohl jste zůstat?
Mohl, protože ve Slavii jsem měl ještě rok smlouvu. Ale Dinamo Minsk za mě nabídlo dost peněz a i já jsem tam měl dobré podmínky, lepší než ve Slavii. V Česku se mi líbilo, ale pocházím odsud - tady mám rodiče a kamarády. Chtěl jsem zpátky a v tu dobu mi to přišlo jako dobrý krok, Dinamo bylo tehdy ve špičce ligy. Navíc ve Slavii byly v té době trochu problémy.
Vlastně jste chytil nejhorší období, kdy klub po dvou titulech semlely finanční obtíže.
Přesně tak. Nezvládli jsme kvalifikaci o Ligu mistrů s Tiraspolem a všechno šlo dolů. Najednou nebyly peníze, nechodily výplaty a Slavia začala klesat. Nic moc.
Vitalij Trubila
Tehdy jste byl i u vzpoury fanoušků, kteří ukončili pohárový zápas s Olomoucí.
To si pamatuju moc dobře, protože tehdy se na mě přijel podívat trenér běloruské reprezentace. Byl na tribuně, a když to začalo, tak docela koukal. (smích) Ale zase na to nemám tak zlé vzpomínky, protože mě hned potom do nároďáku opravdu povolal. Vadilo mi spíš, že jsme mohli postoupit dál v poháru, a místo toho přišla kontumace a konec.
Po návratu do Běloruska jste zažil v lize nadvládu Borisova. Čím to je, že nemá konkurenci?
Důvodů je víc. Oni mají dobré jméno, takže tam všichni hráči z Běloruska jdou. Mají prachy, všem dají dobré smlouvy, přitom jsou pořád jako rodina. Skoro samí Bělorusové, málo cizinců. Dřív tam byl trenér Gončarenko, který je teď v CSKA Moskva, po něm přišel Jermakovič, jeho bývalý asistent. Má to návaznost a šlape jim to.
Působí trochu jako běloruská Plzeň, ne? Tým z menšího města, který trápí ty větší.
Ano, to sedí. Taky v Plzni to bylo o rodinném prostředí a o trenérovi, pod panem Vrbou začala hrát špičku. Já pamatuju dobu, kdy hrála střed tabulky a nemohla se dostat výš, za něj najednou vyskočila. V Lize mistrů hráči nabrali zkušenosti a sebevědomí, klub vydělal peníze - to je podobné jako v BATE.
Co může Slavia čekat? Divoké prostředí?
Zas tak bouřlivé to není, Slavia má lepší fanoušky. Ale asi bude plno a pěkná atmosféra. Těším se na to, protože podle mě až tenhle zápas ukáže naplno sílu obou týmů.
A komu věříte na postup? Nebo spíš: komu budete fandit?
Já fakt nevím! Pro mě, coby hráče, který hraje v Bělorusku, by možná bylo lepší, kdyby BATE šlo dál, protože od toho se pak odvíjí celé dění v našem fotbale, znamenalo by to přísun peněz. Jenže já to přeju oběma, nemůžu se rozhodnout. Když postoupí Slavia, budu šťastný, když Borisov, taky. Tak ať vyhraje ten silnější.
