Bývalý sportovní novinář ve Viktorii působí devátým rokem, zažil s ní Ligu mistrů, Konferenční ligu, domácí tituly. A dobře ví, co všechno obnáší pořádání duelů evropských pohárů. V rozhovoru pro iDNES.cz před duelem Evropské ligy proti španělskému Realu Sociedad (21 hodin) poodkrývá, co vše se děje v zákulisí.
Vybaví se vám nějaký nadstandardní požadavek ze strany velkých evropských klubů?
Většinou je to standardizované, občas se něco zajímavého objeví, ale nic, s čím bychom si neporadili. Hostující klub předem posílá požadavky, co připravit do šatny. Standardně požadují velké množství ledu pro regeneraci, samozřejmě občerstvení, ale třeba i více rotopedů či masážních lehátek. Nic z toho není problém. Kromě toho jsou u nás týmy příjemně překvapené, jak je u nás všechno blízko.
I trenér je nahraditelný. Na tribuně to pro mě budou muka, přiznal Koubek |
Třeba z hotelu na stadion?
Například. Většina soupeřů zvolí nocleh v Marriottu, který je vzdálený dvě minuty pěšky od stadionu. Nasednou do autobusu, za moment jsou v kabině. Když tady loni hrála Fiorentina, byli překvapení, že tisková konference se koná prakticky hned naproti jejich šatně. Na to nejsou zvyklí. Třeba zrovna ve Fiorentině hráčům trvá dvě a půl minuty, než se z šatny dostanou na hřiště. Nedávno v Soluni jsme zase z hotelu jeli autobusem na stadion půl hodiny s policejní eskortou.
Plzeň – Real Sociedadod 21:00 ONLINE |
Navíc do Plzně je to necelá hodina cesty z letiště v Ruzyni, že?
Ano, za pětačtyřicet minut jste z Prahy v Plzni. Takže ani tady není žádný problém.
Kdy vlastně začíná konkrétní komunikace se soupeřem?
Prakticky hned po losu. Konkrétně já jsem v kontaktu s komunikačním oddělením klubu. Když hrajeme doma, dorazí zhruba tři týdny před samotným utkáním ze strany soupeře inspekce. Všechno si projdou, nafotí, natočí. Stadion, šatny, veškeré zázemí, tiskové středisko. My jim poskytneme na výběr tři nebo čtyři hotely, ale pak už si vybírají sami. Na všechno zároveň existuje přesný manuál od UEFA, podle kterého se musíte řídit. Mimochodem, před pár dny už v Plzni byli zástupci Manchesteru United, se kterým hrajeme v prosinci. Pár dnů před utkáním už je komunikace intenzivnější. Řeší se seznamy zahraničních novinářů, akreditace, internetové linky. Ve Španělsku se fotbalu věnuje nezvykle hodně rozhlasových stanic, novinářů dorazí opravdu hodně. Týden dopředu jsme řešili žádosti o rozhovor.
Tisková konference před utkáním FC Viktoria Plzeň vs. Real Sociedad v Evropské lize, na snímku mluvčí Viktorie Václav Hanzlík.
O koho byl zájem ze strany Realu Sociedad?
O Jhona Mosqueru, který ve Španělsku několik let působil. Když tady byl před měsícem Ludogorec Razgrad, jedna z televizí si zase vyžádala útočníka Ricardinha, který v Bulharsku hrál. Dokonce si kvůli tomu přivezli i portugalského tlumočníka. A opačná strana vychází zase vstříc nám. Do speciálního zpravodaje před čtvrtečním utkáním jsme požádali o rozhovor s Mikelem Oyarzabalem, největší hvězdou Realu Sociedad. Vyšlo to a prostřednictvím mailu rozhovor vznikl. Oboustranná spolupráce funguje velmi dobře.
Jak vnímáte nový systém evropských skupin, kdy potkáte celkem osm týmů?
Tím, že je více soupeřů, stává se skupina divácky atraktivnější. Zajímavý systém a navíc v každém utkání je o co hrát. To je rozdíl oproti dřívějšímu modelu, kde už třeba po třech zápasech bylo jasné, jaké šance tým má. Naše skupina je srovnatelná s Ligou mistrů. Anderlecht, Frankfurt, Bilbao nebo Real Sociedad, to všechno jsou velké kluby. Přibývají také mediální aktivity, které jsou zajímavější pro diváka. Reportéři mohou natáčet před příjezdem týmu přímo v kabině, dělat rozhovor během rozcvičky u postranní čáry nebo být v tunelu před nástupem hráčů na hřiště. Na vše je přesně vyhrazený prostor i čas.
Rozhodčí? Ať si každý udělá obrázek sám. Koubka rozzlobil „pseudofaul“ |
Když hrajete na půdě soupeře, tak si sami zařizujete veškeré potřebné věci?
Před venkovními zápasy zajišťuje veškerý servis agentura, která nám pak předá report o hřišti, stadionu a ostatních prostorech. Vše zdokumentuje, nabídne hotely a přidá jejich doporučení. Prioritně řešíme, aby byl hotel v rozumné vzdálenosti od letiště i stadionu. Důležité pro nás také je, aby nebyl přímo v centru města, ale spíše v klidné části. Ideálně třeba blízko parku, kde se hráči mohou v den zápasu projít, protáhnout nebo si zahrát bago. Tak to bylo ve Fiorentině i Soluni, ale třeba ve Frankfurtu jsme bydleli přímo na letišti a na rozcvičení jeli do tréninkového centra německé reprezentace, které jsme si pronajali. Krásný areál vzdálený jen deset minut jízdy.
Co všechno je náplní vaší práce při venkovních zápasech?
Většinou vidím jen letiště, hotel a stadion. Den před zápasem odjíždím po obědě s kustody na stadion. Oni chystají kabinu a já využiji čas, abych zjistil, kde co je. Projdu stadion, tiskové centrum nebo místa pro rozhovory. Proběhne setkání se zástupci UEFA, vyzvedávám akreditace, vesty pro fotografy a věci pro klubová média. Hodinu před týmem přijíždí trenér s kapitánem a společně jdeme na tiskovku. Následuje oficiální trénink, po něm návrat na hotel. V den zápasu je dopolední porada UEFA, kde se upřesní všechny detaily. Odpoledne jedu znovu na stadion a tam jsem až do začátku utkání.
Užijete si v klidu alespoň samotné utkání?
Jak kdy. Nejnáročnější režim je pro mě ale hned po zápase. V 85. minutě dostanu oficiální požadavky od televizních stanic na rozhovory. První z nich je minutu po utkání přímo na hřišti, takzvaný superflash, pak další flash zóna, kde je obvykle třeba pět televizních společností a každé z nich trenér poskytuje rozhovor. K tomu ještě probíhají rozhovory s dalšími hráči a následuje mix zóna, kam je povinnost také přivést hráče. A vše končí tiskovou konferencí, takže hodina po zápase je opravdu intenzivní. Nejnáročnější to bylo asi v Barceloně. Tam jsem spočítal, že za dva dny jsme poskytli 34 oficiálních rozhovorů s trenérem a hráči.
Kolik lidí ze strany Viktorie se na organizaci utkání podílí?
Je nás víc, ale pořád jsme menší tým. Každý má na starosti úsek, za který je zodpovědný. Já řeším mediální věci. Akreditace, tiskové konference, rozhovory u hřiště. Doma k tomu přibývá ještě starost o tlumočníka na tiskovku. Teď jsme to řešili i se San Sebastianem. Hovoří baskicky, ale oficiální řeč je španělština. Úsměvné to bylo s Razgradem. Těsně před zápasem změnili trenéra, přišel požadavek, že nechtějí překlad do bulharštiny, ale do angličtiny. Byl to babylon. Trenér mluvil anglicky, jeho asistent novinářům překládal do bulharštiny.
Řešil se v Plzni nějaký velký průšvih nebo přehmat?
To ne. Nepříjemné bylo, když v roce 2019 poprvé dorazilo Dinamo Záhřeb. Bezpečnostně to bylo hodně náročné. Přicestovalo daleko víc fanoušků, než kolik měli zajištěných vstupenek. Někteří pak dorazili k tiskovému středisku, mávali nějakými kartičkami a tvrdili, že jsou novináři a potřebují na tribunu. Na oficiálním seznamu samozřejmě nebyli, museli jsme ale zvýšit ostrahu okolo stadionu.
Chorvatští fanoušci házeli na policejní koně dýmovnice i kovové zábrany |
Je nějaké utkání, na které nerad vzpomínáte?
Nejhorší vzpomínky mám na Alkmaar, s nadsázkou říkám: To už nechci zažít! Covidová doba se spoustou přísných bezpečnostních opatření. Bylo složité, abychom vůbec k zápasu odcestovali, a ten pro nás potom dopadl hrozně. Od té doby, když vidím, že na něj můžeme narazit, říkám si: Hlavně to ne! (smích) Radost mi naopak dělá, že s každým naším soupeřem domlouvám výměnu podepsaných dresů, které končí jako milá vzpomínka v klubovém muzeu. Za pár dnů má dorazit jeden z Frankfurtu. Se jmenovkou Mario Götze. Další cenný artefakt do našeho muzea.
Chystáte něco speciálního na čtvrteční duel?
Připravili jsme speciální tištěný magazín, ve spolupráci s městem pak speciální světelné instalace. Chceme všem návštěvníkům ukázat, že žijeme tímto fotbalovým svátkem. V okolí stadionu, konkrétně na budově Radovánku, bude červenomodrý videomapping. A na zápasy s Manchesterem United a Anderlechtem další dvě instalace.
Bude vyprodáno?
Věřím, že ano. V prodeji zbývají poslední desítky vstupenek, které se nám vrátily z propadlých rezervací. Těšíme se na plný stadion a další velký evropský večer.
