Do nejvyšší soutěže se vracela jen kvůli tomu, že tehdy v Drnovicích krachoval majitel. Hrávalo se na stadionu, na kterém jste potřebovali dalekohled, abyste přes atletickou dráhu rozpoznali, co přesně se děje na trávníku. Pod nohama se vám drolily betonové schody.
A dnes? Tým si bude pár týdnů vyčítat, že v Evropské lize těsně padl s Manchesterem United, jedním z nejmocnějších klubů světa.
„Byli jsme víc než důstojným soupeřem. Doufali jsme v remízu a teď jsme zklamaní,“ pravil trenér Miroslav Koubek.
„Co se týče taktiky a vůle, bod jsme si zasloužili,“ dodal útočník Matěj Vydra.
Plzeň – Manchester United 1:2.
Slovutného soupeře spasil až náhradník Rasmus Höjlund, kterého si klub koupil za půldruhé miliardy. Mimochodem, tolik peněz stačí celé Viktorii na tři roky.
Plzeň ukázala odhodlání, energii a pracovitý tým, bohužel však nepokračuje v unikátní sérii. Ačkoli nad slavnými United vedla, šestadvacátý pohárový zápas bez porážky nepřidala a postup do jarního osmifinále Evropské ligy se komplikuje.
Zážitek to byl parádní. Pro Plzeň se totiž postupem času a nasbíranými úspěchy změnil fotbal v kulturní zážitek. Našlapaná moderní aréna, ve které to vře, ve čtvrtek večer aplaudovala transparentu s uškrceným ďáblem a neúnavně hnala Viktorii vpřed. Pokud nevíte, rudý ďábel je symbolem United.
Vydra klábosil s Fernandesem. Prý běháme jako blázni, líčil po prohře |
Před dvaceti lety byla naprostá fantazmagorie jen pomyslet, že by se zrovna šlechetný Manchester ubytoval na soutoku čtyř řek a z hotelu Marriott se nechal autobusem přes křižovatku odvézt na stadion. „Vnímám United na stejné úrovni jako Real Madrid, čili úplně nejvýš. Třeba Bayern Mnichov je z mého pohledu až za nimi,“ prohlásil Koubek, než se koplo do míče.
Proti Plzni, která stačila schramstnout šest titulů, už v pohárech hrála Barcelona, Bayern Mnichov, AC Milán, Manchester City nebo Real Madrid. Rudí ďáblové dorazili poprvé. A málem padli, protože první poločas hráli bez zájmu a mysleli si, že se Plzeň porazí sama.
Ostatně první velkou šanci připravil hostům plzeňský maestro Šulc. Po hodině přihrával od půlící čáry svému brankáři, ale nevšiml si blonďatého chlápka v bílém, náhradníka Höjlunda. Šulc v hrůze zastavil, vložil tvář do dlaní a jen se modlil, aby Höjlund nevyrovnal.
V tu chvíli ne, to až za dvě minuty. A co hůř, Höjlund po sérii šancí, které bravurně chytil brankář Jedlička, skóroval ještě jednou. „Na konci už jsme trochu tahali nohy a soupeř ukázal, že je prostě kvalitnější,“ přiznal kapitán Lukáš Kalvach.
„Ale až se ráno probudíme, řekneme si, že se nemáme za co stydět,“ podotkl kouč.
Dalo se čekat, že dvacetinásobný anglický šampion po pauze zapne. První fázi promrhal a od 48. minuty dokonce prohrával, neboť brankář Onana způsobil svůj další naivní kiks. Tak dlouho naznačoval, že přihraje, až poslal balon do strany Šulcovi, který nezištně daroval snadný gól Vydrovi.
Kdyby Plzeň vyhrála, letěla by do světa senzační zpráva.
Remíza by úplně nešokovala.
Nakonec je z toho porážka.
Plzeň - Manchester United 1:2, domácí vedli, ale pak jim radost sebral Höjlund |
Plzeň makala, věřila si a byla opravdu blízko. Celé čtvrteční utkání se vůbec proměnilo ve fotbalový happening. Z čestné tribuny všechno sledoval třeba reprezentační trenér Ivan Hašek, někdejší plzeňský šéf Pavel Vrba si zase vzal televizní mikrofon. Bylo vyprodáno.
Tisíce fanoušků se sešly v centru u kostela a kráčely společně vstříc stadionu. Lidé míjeli generátory, které šustily, aby mohly na nebe svítit modročervené lasery. Klub dokonce žádal civilní letectví o souhlas, jak byl ten jas ostrý. Na střeše stadionu plály ohně, rozjel se barevný ohňostroj a trenér Koubek od té chvíle dokazoval, že snad našel medicínu, která omlazuje.
Ve třiasedmdesáti letech se totiž před střídačkou nezastavil, emotivně pochodoval do všech stran, máchal rukama, radil a křičel. To on vytvořil plzeňskou pohárovou šňůru, kterou přetrhli až Rudí ďáblové. V Plzni je totiž nezaškrtili. Přesto si fanoušci vyžádali Miroslava Koubka, aby za nimi přiběhl na děkovačku. Tahle pohádka klidně může pokračovat.