Po dramatickém postupu přes polskou Čenstochovou jsou slávisté na start skupiny natěšení. A nedivte se: evropský fotbal jim svědčí, z posledních čtyř sezon třikrát prošli v pohárech až do čtvrtfinále.
„Nechci říct, že bych se těšil víc než na ligu. Ale vždycky je to v Evropě trochu jiné,“ přiznává Holeš. „Tušíme, že to nebude tolik o soubojích a o presování, ale víc o fotbale.“
Nahrává vám i to, že soupeř ještě v aktuální sezoně ani jednou nevyhrál.
Víme, že se jim teď úplně nedaří. Výhoda to může být, nebudou asi úplně v pohodě. Na druhou stranu, zápasy v Evropě bývají fakt odlišné. Mohou se tam chytit, ukázat. Může jim pomoct, že v lize se s ostatními týmy dokonale znají a soupeři je mají přečtené, zatímco v Evropě tolik ne.
Co už o Sivassporu víte vy?
Neviděli jsme je mockrát hrát, ale už jsme dostali od trenérů dost informací, takže představu máme. Hrají v rozestavení 4-2-3-1, spoléhají na výborné kraje. Beci i záložníci jsou velmi dobří jeden na jednoho, sypou do vápna centry na vysokého útočníka, mají nepříjemné ofenzivní standardky. Na to si musíme dát pozor.
Zvlášť, když v pohárech jste za posledních šest sezon vyhráli jen tři venkovní zápasy. Čím to?
To netuším. Po pravdě, doteď jsem o tom nepřemýšlel, ani se o tom v kabině moc nebavíme. Nemáme to vůbec v hlavě, chystáme se na zápas jako na každý jiný.
Motivuje vás na startu skupiny i to, že finále Konferenční ligy se letos bude hrát u vás v Edenu?
Motivace je to obrovská. Hrát finále v Edenu by byla krása, ale bral bych to radši postupně. Nejdřív postup, ideálně z prvního místa, vyhrát skupinu by bylo super. Až pak se můžeme bavit dál. Ale motivace je určitě díky tomu o něco větší.
