Ač ho bylo plné hřiště, vidět i slyšet, po zápase mluvil potichu. Pod respirátorem byla jeho slova sotva rozeznatelná.
„Strašně nás to mrzí,“ hlesl jedenadvacetiletý defenzivní hráč, který v Lille nastoupil na pozici stopera.
„Měli hodně náběhů za obranu, my jsme si s tím dokázali poradit, kolikrát jsme měli i štěstí. Dali jsme gól, ale pak jsme to už neudrželi,“ litoval.
Jak vám je?
Všechny nás to moc mrzí. Ale jsem rád, že bylo vidět, jak jsme bojovali, dokud jsme mohli.
Ukázali jste to i ve chvíli, kdy jste šli do deseti. Ten moment vás neposlal dolů, ale naopak jste skórovali. Nakoplo vás vyloučení Čelůstky?
Takhle jsem to na hřišti necítil. Pořád jsem věřil, že ze standardky i v deseti můžeme dát gól. To se povedlo, ale pak jsme to neubránili.
Neubránili jste střídajícího Buraka Yilmaze, který střídal Yaziciho, nejlepšího střelce Evropské ligy. V čem byli ti dva Turci jiní?
Burak byl kvalitnější v zakončení. Měl dva šance, dal dva góly.
 |
V nastavení jste dali druhý gól, ale španělský sudí ho neuznal kvůli útočnému faulu. Co jste mu po zápase říkal?
Z mého pohledu jsme nefaulovali. Viděl jsem, že jejich hráč naběhl do vlastního brankáře, to jsem pak rozhodčímu taky říkal.
Příští týden vás čeká ještě AC Milán, pak konec v Evropě, ze skupiny nepostoupíte. Co vám podzim v pohárech dal?
Zkušenosti. Myslím si, že nám to dalo hodně. Ukázalo se, že i s velkými kluby můžeme hrát kvalitní zápasy. Doufám, že nám to pomůže k tomu, že příští rok budeme úspěšnější.
