Aktuální fakta:
– v české lize utrpení, čtyři porážky z posledních pěti zápasů.
– v Lize mistrů po nadějném startu propad na šestadvacáté místo v tabulce, což by znamenalo rychlý konec po skupině.
Aktuální dojem:
– v české lize nuda, uklohněné výkony bez momentu překvapení a jalová kombinace bez střel na bránu.
– v Lize mistrů se nenechte zmást, že hned někde kolem Sparty se v tabulce kodrcají taky miliardáři z Paříže. Blíží se zápasy s Atlétikem Madrid, na Feyenoordu, s Interem Milán a v Leverkusenu, takže nic moc vyhlídky. Ano, bodově je na tom pár klubů ještě hůř, včetně zatím nejhoršího Slovanu Bratislava, jenže Sparta se hňácá ve vlastním oleji.
Nalila si ho na pánvičku, zapnula sporák na devítku a připaluje se.
Sparta poprvé inkasuje první gól v zápase s Brestem, postaral se o něj Edimilson Fernandes.
Po středečním nezdaru 1:2 s francouzským Brestem se nervozita stupňuje. Chyba střídá chybu.
„Nemám radost z výkonu, ale ze sparťanského DNA ano,“ pravil trenér Lars Friis a snažil se tvářit bojovně. Jinak se tvářit nemůže, protože jedině tak zažehná krizi, která ho během zimní pauzy klidně může smést. Ale není úplně fér, jak se po Friisovi velká část fanoušků vozí.
Když si pročtete diskuse, všimnete si, že ti, kteří ho před půldruhým měsícem oslavovali, ho teď označují za žvanila, nýmanda nebo blonďatého hochštaplera Stramaccioniho.
Trochu respektu by neškodilo, neboť brýlatý Dán dokázal něco, co se skoro dvacet let nikomu nepodařilo. Dostal Spartu do Ligy mistrů, na úvod suverénně srazil vychvalovaný Salcburk, pak uhrál cennou a zaslouženou remízu ve Stuttgartu.
Friis: Udělali jsme spoustu chyb. Ale Brest není žádný Mickey Mouse tým |
Že se potom všechno začalo sypat, to je Friisova vina jen částečně.
Ano, je v pořádku mu vyčítat, že nemá připravený plán B. Trvá na rozestavení 3–4–3, nehledá alternativní cestu. Věří, že tým se rozklížil jen dočasně a brzy si zase všechno sedne. Teď mu ani nic jiného nezbývá, protože žádnou záložní variantu si Sparta dostatečně neozkoušela a hledat ji v těžce rozhárané době zavání ještě větším průšvihem.
Za to je Friis zodpovědný a sám to jistě dobře ví. Ale pravda také je, že když ze základní sestavy během pár týdnů vypadne pět důležitých jmen (Haraslín, Birmančevič, Preciado, Sörensen a Zelený), reaguje se velmi těžko. Zvlášť, pokud v kádru nemáte plnohodnotnou náhradu. A tu Sparta nemá, protože poslední dvě přestupová období nezvládla.
Albion Rrahmani si v bolestech říká o ošetření během zápasu Sparty s Brestem.
Vzpomenete si, s jakou pompou přicházel před rokem za padesát milionů norský záložník Solbakken? Ano, za padesát! Vybavíte si, že by vás byť jen jedinkrát zaujal? Možná leda tím, kolik přihrávek posílá ustrašeně dozadu. Místo kreativního borce, jenž měl dodat středové řadě šťávu, dorazil posunovač, který celý tým zpomaluje.
Albánský čahoun Tuci, druhý transfer z minulé zimy? Začal parádně, pomohl k postupu v Evropské lize přes Galatasaray, pak se vytratil a skoro nehraje.
A teď inventura letních přestupů, která se sparťanům nečte hezky.
Útočník Rrahmani? Za sto milionů zatím zoufale málo, proti Brestu musel na křídlo a byl nulový.
Jeho rychlonohý krajan Krasniqi za padesát milionů? Leda záblesky, velké zápasy ho míjejí, navíc se zranil.
Jsem frustrovaný, chyb bylo moc. Ale zabojujeme o každý bod, řekl Cobbaut |
Ale nechme stranou cenovky, ať jsme úplně objektivní. Stačí se podívat, jak se hráči prezentují. Vousatý belgický obránce Cobbaut? Po zranění se rozjíždí ztěžka, proti Brestu vůbec nepřesvědčil. Dánský stoper Ross? Bída, absolutně se nechytil, kupil chyby a dřepí na lavičce. Španěl Imanol? S pochroumaným kolenem bude ještě dlouho mimo.
Tohle nejde za Friisem, nýbrž za členy sportovního vedení klubu, v čele s ředitelem Tomášem Rosickým. Právě oni plánují strategii do budoucna. Po parádním restartu a dvou českých titulech by si měli přiznat, že následné kroky netrefili.
Sparta sice postupem do Ligy mistrů způsobila vlnu euforie a sáhla si na obrovský balík, ale teď si musí připadat jako náhodný zbohatlík, jemuž hoří krásná vila a on si uvědomí, že zapomněl zaplatit pojistku.
Do sezony šla v plné palbě, vyladěná, ale zřejmě si vůbec nepřipouštěla, že ji můžou potkat problémy. Teď nahonem řeší, jak z toho ven, jenže minimálně do zimy si může pomoct jedině tím, co má.
