A teď Plzeň:
Ofenzivní data hluboko pod průměrem.
Přesnost přihrávek? Nejhorší ze všech.
Držení míče? Druhá od konce, méně času měl balon u nohy jen švédský Elfsborg.
Centry do pokutového území? Úspěšnost pod dvacet procent, zase předposlední místo.
Plus nejméně standardek: za sedm zápasů kopala jen třináct rohů.
No a pak věřte číslům!
Zatímco Slavia z nich vyplave jako ofenzivní mašina, Viktoria vypadá jako urputně bránící tým, který se musí na gól šíleně nadřít.
Jenže to je jen první pohled.
Důkaz, jak moc mohou statistiky občas klamat.
Šance 13 procent. Co se musí stát, aby se Plzeň probila přímo do osmifinále![]() |
Slavia se po porážce 0:2 v Soluni loučí s Evropou kolo před koncem základní fáze a její bilance zavání trapasem. Sedm utkání, čtyři body, pět nastřílených gólů, pět porážek v řadě, jednatřicáté místo.
Viktoria má naopak v předstihu jistý postup do prvního kola play off, a když příští čtvrtek vyhraje v Bilbau, může teoreticky klapnout i první osmička a vstupenka rovnou do osmifinále.
Zní to odvážně, vždyť baskický tým je v tabulce třetí a kope za něj několik mistrů Evropy. Ale proč by si Plzeň nevěřila?
Tolik se o ní na podzim nemluvilo, proto je fér zas a znovu zdůraznit, jak famózní výsledky posbírala.
Remíza ve Frankfurtu. Cenný se ukázal být bod doma s Razgradem i z pekelné Soluně, kde to dlouho vypadalo na vítězství. Doma památná výhra nad Realem Sociedad a těsná porážka s Manchesterem United. Plný počet bodů z ošidného zápasu s Dynamem Kyjev a ve čtvrtek suverénní jízda proti Anderlechtu, který si neškrtl.
Trenér Koubek v euforii zavzpomínal, jak se po losu strachoval: „Potěš pánbůh, to uděláme tak jeden dva body.“
Že jich má Plzeň zatím dvanáct, rozhodně není náhoda nebo hříčka osudu. Už v minulé sezoně se protlačila až do čtvrtfinále, kde trápila Fiorentinu, ale od té doby se ještě vyšvihla. Herně je mnohem odvážnější, před brankou nelítostná. Zakousne se do soupeře, neustále mu otravuje rozehrávku i kombinaci, při bránění je úžasně důsledná. A jakmile se dostane k míči, fofruje nejkratší možnou cestou k brance soupeře.
Nepotřebuje ho vyťukávat riskantními přihrávkami ve vlastním vápně, spíš ho sama nutí k chybám. A ráda si pomůže postaru: dlouhým nákopem na osvaleného útočníka Adua, který udrží spoustu balonů a ještě se zvládne sám obtočit kolem obránce, utéct a zakončit.
Možná to není nejvíc trendy způsob hry, vždyť i data odhalí, že Viktoria hraje v evropské konkurenci v podstatě atypicky. Jde proti proudu, vymyká se. A proč ne?
Turecko dotírá, devátá příčka v pořadí národních koeficientů je v ohrožení |
Vždyť právě to bývá pro české týmy cesta, jak v pohárech zasvítit. Zrovna Slavia může posloužit jako příklad: léta to byla ona, kdo dokázal zadupat na obry a ještě u toho fanoušky pobavit. Kouč Trpišovský věděl, že když z týmu vyždíme fyzické maximum a hráči budou lámat rekordy v počtu naběhaných kilometrů, mohou trápit kohokoli. Když dřív kousali i Barcelonu, Inter Milán, Chelsea nebo Arsenal, bylo vidět, že našli zbraň i na soupeře, se kterými se zázemím, rozpočtem a skladbou týmu zdánlivě nemohou měřit.
Ne že by zrovna v elánu slávisté ubrali, zato jim hrozivě hapruje efektivita. V pokutovém území nemají umělce, kteří by dokázali jinak povedený fotbalový obraz domalovat. I naposledy v Soluni to byla bída, proto trenér Trpišovský hlesl: „V obou pokutových územích jsme byli slabší. Znovu. Jsem zklamaný.“
Trpišovský: Stálo to spoustu energie, ale odměna chybí. Chorému bylo zle |
Slavii by rozhodně neprospělo, kdyby se měla obhajovat hezkými čísly, nebo svádět vyřazení na virovou epidemii, která půlku týmu oslabila a některé klíčové hráče úplně vyřadila.
Teď musí všechny síly vrhnout do závodů o titul, v nichž ji zatím hřeje sedmibodový náskok. Když ho uhlídá, půjde přímo do Ligy mistrů, kterou naposledy hrála před šesti lety.
Právě od té doby šla v pohárech celému Česku příkladem, jenže teď je hitem Plzeň.
Drzá, odhodlaná a pekelně nebezpečná. Ačkoli to z čísel nevyčtete.