Danijel Šturm při své premiéře v Lize mistrů sehrál životní roli. Pouze ten krutý závěr jeho představení kalí...
Červenobílí během nastaveného času ztratili vedení 2:1, které nadvakrát vystřelil právě slovinský tahoun, a prohráli 2:3. Přesto: neobjevila náhodou Slavia v sedmadvacetiletém Šturmovi tu správnou evropskou zbraň?
Jestli jí něco v předchozí sezoně Ligy mistrů scházelo, byly to podobné individuální výkony.
Pět střel. Dva nádherné góly. Drzost a odvaha na poslední třetině hřiště. K tomu nespočet náběhů, přes dvanáct odmakaných kilometrů, a to všechno v obrovské intenzitě i slušné kvalitě.
Unavení, pokopaní a nemáme nic. Emočně strašně těžké, kroutil hlavou Vlček |
Nedivte se, že bezprostředně po závěrečném hvizdu odpadl a vleže několik sekund jen zhluboka oddechoval. „Až mi v tu chvíli u televize bylo všech slávistů hrozně líto,“ oklepe se trenér Tomáš Janotka, který se ve čtvrtek pozorně díval právě i kvůli Šturmovi. Na začátku roku byl u toho, když se obounohý šikula rozkoukával v Sigmě. Na hřišti nespoutaný živel, v soukromí spíš plachý introvert.
Nevěříte?
„Je to taková jeho image, často bývá uzavřený do sebe,“ přibližuje Janotka. „Mimo hřiště se extra neprojevuje, má tu svou kamennou tvář, ale v zápasech je jiný.“
Slávistická euforie. Šturm v závěru vrátil domácím vedení.
V kopačkách klame tělem.
Užívá si pozornost.
Burcuje fanoušky.
Hecuje spoluhráče.
Emoce, jež v sobě normálně spíš dusí, dokáže ve správnou chvíli na hřišti využít ve vlastní prospěch. Přitom hned po zápase přepne a ochraptělým hlasem klidně poví: „Góly jsou k ničemu, když nemáme žádné body.“
Proč mu svědčí Evropa?
Už když v létě během rakouského soustředění Slavie vyprávěl svůj příběh, překvapil vás ten ostych. Možná z angličtiny, v níž se necítí stoprocentní, možná i z nového prostředí, s kterým se tenkrát – na začátku července – pořád teprve sžíval. Po tréninku zalezl na pokoj a hltal každý kilometr Tour de France, kde fandil krajanovi Tadeji Pogačarovi, a při otázce, s kým z týmu si rozumí nejvíc, jen špitl: „Copak nevidíte, jak jsou tady všichni mladí? Zvykám si a snažím se všechny postupně poznat.“
Ani on sám nezná odpověď na to, proč fotbalově vyzrál později než většina jeho vrstevníků. Do evropských pohárů poprvé nakoukl až minulý rok s Celje a ještě o pár týdnů dřív bojoval s Domžale v baráži o udržení ve slovinské lize.
Dlouho si ho nikdo moc nevšímal. Když mu bylo devatenáct, sbalil kufry a zamířil do Švýcarska, kde hrál pouze druhou a třetí nejvyšší soutěž. K nablýskané scéně Ligy mistrů, kterou jako kluk hltal coby nadšený fanoušek Manchesteru United a Cristiana Ronalda, to tak měl snad ještě dál než ze základního tábora na vrchol Mont Blanc.
Ve Slavii mu říkají Pogačar. Šturmova jízda z nuly na sto: Kde to můžu podepsat? |
„Ale věříte, že i přesto mě nikdy nenapadlo, že bych se snu o profifotbale vzdal?“
Dnes už ano!
„Až si člověk říká, kde celé ty roky byl,“ kroutil hlavou i Jindřich Trpišovský, který Šturma na vlastní oči poprvé viděl v zápase zkraje roku na zimním soustředění ve španělské Marbelle, kde fotbalisté Slavie a Sigmy bydleli kousek od sebe: „Tehdy jsem si řekl: Wau! Má výjimečnou kopací techniku a je radost se na něj dívat. A právě evropské zápasy, kde má víc místa a nemusí jít tolik do kontaktů, mu budou vyhovovat ještě víc než ty ligové.“
Všem utekl o parník
Ostatně kdyby byl Šturm ve čtvrtek v zakončení ještě přesnější, klidně mohl mít i hattrick a Slavia body. I proto sám sebe zhodnotil slovy: „Mrzí mě, že jsem nakonec nepomohl víc.“
Vyčítal si hlavně šanci z úvodní minuty, kdy postupoval sám z levé strany, ale střela mu zvláštně uletěla kamsi na rohový praporek. V závěru si ještě věřil na přímý kop ze dvaceti metrů, ale i kvůli jemné teči bránu přestřelil. I proto zatím ve Slavii zůstává na třech trefách, tu první zapsal v nedávném derby na Spartě.
„Myslím, že on sám cítil, že v úvodu sezony zůstává trochu za očekáváním – hlavně, co se týká čísel. Přitom v mých očích byl pro tým platný a přínos měl velký. Proti Lens pak přesně ukázal, proč ho Slavia brala: byl nebezpečný, větral obranu a celých devadesát minut perfektně fungoval i v rámci intenzity, presinku, rychlostních náběhů,“ všiml si Janotka.
Což u něj taky není žádná novinka.
 |
„Už když jsme ho skautovali, všimli jsme si, že v Celje hraje celé zápasy i během anglických týdnů. Překvapilo nás to, protože není běžné, když jako rychlostně vybavené křídlo téměř vůbec nestřídáte. Fyzicky byl vážně stoprocentně připravený. A když jsme měli v zimě na atletické dráze běžecké tréninky, všem utekl o parník. Během jara, kdy jsme postupovali v Konferenční lize, pak jako jeden z mála hráčů fyzicky neuvadal a udržel si vysokou výkonnost.“
A tak za něj Slavia neváhala vypláznout i s bonusy přes 100 milionů korun.
Naváže na jízdu s Lens už v neděli v Teplicích?
Střely z dálky? Šturmova doménaMezi 161 útočníky ze sedmi top evropských lig a evropských pohárů (za poslední dvě sezony, střely z 15 až 25 metrů, min. 25 střel) patří Danijel Šturm k nejlepším ve všem, co se dá u střel ze střední vzdálenosti měřit: v proměňování je na 22 %, což je druhé nejvyšší číslo ze sledovaného vzorku (6 gólů z 27 střel), v kvalitě zakončení (xGOT na střelu 0,12) i v gólech na 90 minut (0,21) je osmý a přidaná hodnota nad pozici střely (xGOT / xG 1,49) ho řadí dokonce do horní osminy. Ofenzivní hráči Slavie jsou ve stejném vzorku pod mediánem — Provod dal ze střední vzdálenosti 2 góly z 56 střel, Chorý 2 z 28 a Chytil z 20 střel žádný. Právě to Slavii v Evropě chybělo: proti zataženým blokům střílí z hranice vápna stejně často jako soupeři, ale v posledních čtyřech sezonách z toho ze hry byly jen tři góly. Šturm tedy nepřidává objem, ale dovednost, která Slavii scházela — střelu z dálky, která trefí bránu a projde. Vzorek 27 střel je malý a 22% konverze se neudrží, ale i při poloviční by byl při pokusech z dálky nejnebezpečnějším hráčem Slavie za poslední roky.  Slávista Danijel Šturm a jeho střelba ze střední vzdálenosti. Jak si stojí ve srovnání s evropskou špičkou? Rozdíl xG vs. xGOT Autor: David Rozlivek |
