Ramos je sice obránce, ale už se stalo pravidlem, že v důležitých chvílích pomáhají Realu právě jeho góly.
Možná si vzpomenete, jak v dubnu 2014 dvěma hlavičkami pomohl v semifinále Ligy mistrů sestřelit Bayern Mnichov. A na to, jak potom ve finále poslal zápas do prodloužení ve chvíli, kdy už Atlético, městský rival, téměř slavil. Prodloužení Real zvládl a vyhrál 4:1.
Ve stejném roce pak dalšími brankami v semifinále a finále pomohl i k triumfu na mistrovství světa klubů.
V květnu Real jeho gólem vedl v dalším finále Ligy mistrů proti Atlétiku, které sice ještě zvládlo vyrovnat, ale po penaltovém rozstřelu znovu slavil Real. I díky Ramosovi, který svůj pokus bez problémů proměnil.
Proto už v úterý vlastně ani nepřekvapilo, když spoluhráče znovu vytáhl z bryndy. Běžela už třetí minuta nastaveného času, Sevilla vedla 2:1 a zdálo se, že už zápas dotáhne k vítězství. Jenže s tím se Ramos nechtěl smířit.
Sergio Ramos (vlevo) z Realu Madrid odehrává míč před Hirošim Kijotakem ze Sevilly.
Znovu ukázal, že má srdce bojovníka. Hecoval spoluhráče, hnal je vpřed a nakonec sám v posledních vteřinách zůstal na hrotu. Vyplatilo se. Z pravé strany před branku nacentroval Lucas Vazquez, našel Ramosovu hlavu a o pár vteřin později už kapitán Realu slavil na kolenou v objetí se spoluhráčem Jamesem Rodriguezem.
V prodloužení Sevilla přišla o vyloučeného Kolodziejczaka, Real ji zmáčkl a krásným gólem dalšího obránce Carvajala minutu před koncem prodloužení rozhodl. Trenér Zinedine Zidane po utkání dobře věděl, komu děkovat za to, že si mohl potěžkat další cenný pohár.
„Sergio je náš kapitán, důležitý hráč a vždycky je ve správnou chvíli na správném místě, aby nám pomohl získat trofej. Ani jsem mu nemusel dávat žádné speciální instrukce,“ chválil svou oporu. „Prostě rozdílový hráč. Už to ukázal tolikrát - a teď znovu.“
Ramos se trefil ve třetím pohárovém finále v řadě - to se před ním žádnému obránci Realu nepovedlo. Ve finále evropských soutěží se víckrát než on prosadil jen legendární střelec Alfredo di Stéfano, který má ve statistikách pět gólů. Úterní trefou se Ramos vyrovnal další klubové ikoně a bývalému spoluhráči, Raúlovi.
Jak to dělá, že se z drsňáckého stopera v mžiku změní v nebezpečného střelce?
„Když něco tolik chcete, když o něčem sníte, musíte o to bojovat až do poslední vteřiny,“ vyprávěl po zápase. „Pak může přijít odměna.“
Sám je nejlepším důkazem toho, že tohle pravidlo platí.
