V týmu Schalke prožil Látal podle vlastních slov sedm nejkrásnějších let kariéry, v roce 2004 zase s Baníkem oslavil svůj jediný mistrovský titul.
"Tenkrát Pavel Vrba dělal v Ostravě asistenta trenérovi Komňackému a měl na tom titulu velký podíl," vzpomíná Látal. "Už tehdy bylo jasné, že to jednou bude hodně úspěšný trenér."
Vlastně proto Látal nemůže říct, komu bude ve čtvrtečním zápase Plzeň - Schalke držet palce. Půjde o první vzájemný zápas vyřazovací části Evropské ligy.
"Kdyby to šlo, fakt bych přál úspěch oběma," říká Látal, který v roce 1997 vyhrál v dresu Schalke druhou nejvýznamnější evropskou klubovou soutěž Pohár UEFA, předchůdce dnešní Evropské ligy.
Je to sice už téměř jedenáct let, co jste v Schalke skončil, ale ozval se vám někdo z Německa, když prosincový los svedl dohromady dvojici Plzeň - Schalke?
Pár kamarádů, s nimiž pořád udržuju kontakt, mě shánělo. Ale dovolali se mi do Ameriky, kde jsem zrovna byl na dovolené, takže jsme si toho moc neřekli.
A jak nadcházející zápas vidíte?
Mírným favoritem je určitě Schalke. Výhodu má v rozehranosti, má za sebou čtyři ligové zápasy, a i když ten poslední prohrálo v Mönchengladbachu, mělo by na tom být herně líp. Zatímco pro Plzeň to bude první ostrý zápas v novém roce. Ale bez šancí plzeňské mužstvo určitě nebude, vidím to tak šedesát na čtyřicet pro Schalke.
Vypravíte se na zápas přímo na plzeňský stadion?
Bohužel, ve čtvrtek odjíždím se Sokolovem na soustředění. Ale jedu do Plzně dneska k večeru, protože jsem předběžně domluvený s trenérem Stevensem, který mě v Schalke vedl skoro pět let. Těším se, jak si po letech popovídáme.
Sejdete se kvůli nějakým informacím o čtvrtečním zápase?
To ne. Stevens má plzeňské mužstvo jistě dokonale zmapované. Ale vždycky jsme spolu velice dobře vycházeli a měli až přátelský vztah. Dodnes si občas zavoláme nebo pošleme mail. A taky mě to setkání zajímá profesně, protože i já jsem se dal na trenéřinu. Tenhle holandský kouč mezitím, co v roce 2002 ze Schalke odešel, trénoval v šesti klubech. Mimo jiné v Hamburku, Eindhovenu a v Salcburku. Loni v září se do Schalke vrátil a debata s ním pro mě bude určitě hodně užitečná.
Vedle triumfu v Poháru UEFA v roce 1997 jistě vzpomenete i na vyřazení Schalke pražskou Slavií v září 1998 v prvním kole téže soutěže.
Na to snad radši vzpomínat nebudeme. Už doma jsme nehráli nic moc, vyhráli jsem jen 1:0 a stejným poměrem jsme prohráli na Slavii. Mně ten zápas vůbec nevyšel a nakonec jsme vypadli na penalty. Jenže pokud si dobře vzpomínám, Schalke bylo tenkrát v útlumu, nevedlo se nám ani v bundeslize. Ale teď přijede do Plzně v jiné parádě.
Uvědomujete si, že tehdy v osmadevadesátém hrál proti Schalke ve slávistickém dresu třiadvacetiletý Pavel Horváth? Tentýž fotbalista, který teď proti Schalke nastoupí coby šestatřicetiletý plzeňský veterán.
Už mi to někdo připomínal. Musím prostě před Pavlovou fotbalovou dlouhověkostí smeknout, žádný jiný komentář mě nenapadá.
Na stadionu ve Štruncových sadech ve čtvrtek být nemůžete, ale v televizi se na zápas jistě podíváte.
Samozřejmě. Soustředění máme v Břeclavi a v sedm se určitě sesedneme u obrazovky.
A co vás na utkání bude nejvíc zajímat?
Nejspíš to, jak se plzeňské mužstvo vypořádá s absencemi Jiráčka, který přestoupil do Wolfburgu, a za doping potrestaného Bystroně.
