"Soupeř má k postupu o trošičku blíž," uznává sparťanský střelec a kapitán David Lafata před odvetou kvalifikace o Evropskou ligu na hřišti švédského Häckenu.
Lafatův tým hrál doma 2:2, čímž se dostal do nekomfortní pozice: musí dnes od 19 hodin vyhrát, nebo remizovat 3:3 a výš, jinak neprojde do třetího ze čtyř kvalifikačních kol. A "stavba" trenéra Vítězslava Lavičky by se rozpadla, jako by ji zapomněli zpevnit šrouby. Proto je vhodné připomenout, jak si "montér" Lavička zatím počínal.
Hele, hraje Sparta!
Jeho práce započala v létě 2012. Přišel víceméně k rozvalinám, neboť tým diletantsky poztrácel náskok v lize a daroval titul Liberci. "Chtěl bych, aby se Sparta stala konkurenceschopná, aby získala typickou tvář," přál si kouč po nástupu. "Aby si fanoušci jednou na fotbale řekli: Hele, ti hrají jako Sparta."
Hele, Sparta vyřadila favorizovaný Feyenoord a šla do Evropské ligy. V ní "protančila" až do jarní fáze, kde stresovala pozdějšího vítěze z Chelsea.
Hele, Lavička změnil herní systém a některým hráčům roli. Třeba ofenzivnímu Václavu Kadlecovi, který díky tomu vyrostl.
Hele, kouč přispěl, že Sparta není vnímána jako arogantní, ale jako přátelský a vstřícný klub.
Hele, klima se proměnilo i v kabině: hráči nebyli naštvaní, když se nedostali do sestavy, Lavička s nimi jednal na rovinu, jak mu velí jeho přirozenost.
Hele, v zimě tým ještě vylepšily nákupy Lafaty a Váchy.
Vypadalo to na pevnou konstrukci, ale skutečností byla křehkost. Zejména kolapsy s Jihlavou a v Brně sebraly klubu titul, na který marně čeká už tři roky po sobě, což se naposledy stalo v roce 1984.
Zhroutilo se v tom okamžiku vše? Vše jistě ne, mnohé ano. A přineslo to konkrétní důsledky.
Vyřazení by byla blamáž
Před odletem do Švédska byli sparťané od pondělí pohromadě, tak nezvykle dlouhá doba odpovídá podle Lavičky mimořádnému významu zápasu. Trénovali v Hrusicích, rodišti Josefa Lady. Odtud jako kocour Mikeš vyrážejí do světa, nemají však zaručený pohádkově dobrý konec. Náladu jim vylepšila suverénní výhra 4:1 na úvod Gambrinus ligy v Jihlavě.
"Potřebovali jsme pro sebedůvěru dobrý výsledek i výkon – a oba faktory jsme splnili," kvituje Lavička.
V Jihlavě se nadějně ukázal z Polska koupený obránce Costa, který přišel v létě se slovenským bekem Pauschekem a navrátilcem do zálohy Vackem, jenž v italském Chievu dva roky kloudně nehrál.
V Jihlavě se ale hlavně ukázalo, že pro Spartu je zřejmě stále nepostradatelný záložník Marek Matějovský, po minulé sezoně velmi kritizovaný. Matějovský se vrátil do sestavy, kdežto druhý "viník" neúspěchu, obránce Jarošík, byl definitivně odstaven. Nešlo mu ale najít jinou roli? Třeba náhradníka, a to klidně do zálohy, protože umí dát gól? A nebylo dobré snažit se víc o udržení útočníka Kweukeho, jehož se báli snad všichni obránci v lize?
Pryč jsou i obránci Vidlička s Pamičem, a přestože výčet ztrát není kritikou, ale spíš tématem k diskusi, faktem je, že Spartu opustilo hodně zkušených. Když nyní potřebuje v zápase něco změnit, jdou z lavičky Skalák a další zelenáči. Sparta má dobrých 11 hráčů, ale zraní-li se někdo, těžko shání náhradu.
"Už nějakou dobu je trendem sázet na mladší hráče a ve Spartě to není jiné," prohlásil nedávno smířlivě Matějovský. Teď jde ale o to, jestli Sparta tuto "sázku" nepřepískla. A zda za to dnes tvrdě nezaplatí.
"Věříme, že máme dostatečně ostřílený tým," říká Lavička. "Někteří hráči mají už hodně za sebou, pro mladé je mezinárodní konfrontace novou a zocelující zkušeností. Snad vše zvládneme tak, abychom se vraceli veselí."
Bude-li se jeho tým vracet smutný, uvědomuje si trenér, co to bude znamenat: "Vyřazení od Häckenu by byla blamáž."
