V sezoně 1996-97 bojoval coby polský šampion o účast v Lize mistrů Widzew Lodž. Klub ze středu Polska mezitím zanikl, znovu vznikl, teď hraje třetí ligu. Ale chvíle slávy mu dál připomíná videozáznam ze zápasu na hřišti Bröndby Kodaň, kterým si zajistil postup: po domácí výhře 2:1 mu v Dánsku stačila porážka 2:3.
Větší roli než rozmazaný obraz v téhle vzpomínce hraje zvuk. Utkání totiž komentoval Tomasz Zimoch, rodák z Lodže a velký fanoušek klubu. A to, co za mikrofonem předvedl, vstoupilo do dějin komentování.
V závěrečných minutách byl hodně rozrušený, nedokázal držet odstup a nepokrytě fandil „svému“ týmu. Když minutu před koncem vstřelil gól na 2:3, křičel, oslavoval a radostí zapomněl sledovat, kdo postupovou trefu zařídil. „Kdo vstřelil ten gól, to není v tuhle chvíli důležité. Hlavně, že je to gól,“ řval do mikrofonu.
Ale tím jeho představení teprve začalo. Jakmile se zápas přehoupl do nastavení, vytrvale prosil tureckého rozhodčího Ahmeta Cakara, aby už utkání ukončil.
„Devadesátá minuta hry. Pane Ahmete, skončete to,“ říkal nejdřív.
„Proč rozhodčí nezapíská konec? Na mých stopkách už je devadesátá minuta,“ ptal se jen o pár vteřin později.
Mezitím se Widzew ubránil, vyrazil vpřed a v obrovské šanci se hnal sám na brankáře Krogha útočník Dembinski. „Běž, běž, ještě dál,“ povzbuzoval ho Zimoch a hlas mu přeskakoval. „Gooo... Ne! Jezus Maria! Co se děje? Jak to mohl neproměnit,“ nemohl uvěřit, když míč proletěl těsně vedle tyče.
A hned se zase dal do „povzbuzování“ rozhodčího: „Pane Ahmete Cakare, ukončete to. Klidně prohrajeme 2:3, hlavně ať už je konec.“
„Pane rozhodčí, běží devadesátá druhá minuta. Neviděli jsme žádné prostoje, žádná zranění. Proč se ještě hraje?“ zlobil se.
Uběhlo dalších pár vteřin a jeho rozrušení se dál stupňovalo. „Pane, proč už nepískáte? Pane Turku, ukončete to utkání,“ žadonil. Když sudí jeho prosby nevyslyšel, rozohnil se ještě víc: „Turku, okamžitě ukonči ten zápas!“
Nakonec sudí přece jen prosby vyslyšel, pískl do píšťalky naposledy a Zimoch si mohl užít postup milovaného klubu.
Během vypjatých chvil si našel chvilku i na to, aby do komentáře zabudoval originální reportážní prvky. „Dánové jsou zaražení. Na tribuně vidím ženy v elegantních šatech, muže v drahých oblecích a bílých košilích s krásnými kravatami, ale žádnou radost,“ hlásil a sám se uvnitř jistě tetelil blahem.
Svérázné komentování z něj v Polsku udělalo celebritu, nedávno dokonce napsal knihu s názvem „Mluví Tomasz Zimoch - Pane... Ukončete ten zápas“.
A teď může sledovat, jak do Ligy mistrů po dlouhé době míří další polský klub. Legia, která má v kádru i českého obránce Adama Hlouška, si hvězdnou soutěž zahrála rok před Lodží, dokonce došla až do čtvrtfinále. Od té doby nic, až nyní má postup na dosah. Zdá se, že takové nervy jako před dvaceti lety v Kodani, to tentokrát asi nebudou.
