A řada Chorvatů v minulosti také oblékala dres plzeňské Viktorie. První průkopníci tady nastupovali už před druhou světovou válkou, zatím posledním byl Diego Živulič, jenže jeho loňská epizoda byla poměrně krátká.
To daleko výraznější stopu zanechal v Plzni na konci 90. let minulého století záložník Dejan Drenovac, který tehdy přišel z chorvatského HNK Suhopolje. A před čtvrtečním soubojem Viktorie a Dinama ve vyřazovací části Evropské ligy je v rodné zemi v centru zájmu.
„Musím přiznat, že když tenkrát přišla nabídka z České republiky, byl jsem skeptický. Hodně lidí se mě ptalo, co tam budu dělat,“ vyprávěl Drenovac uplynulý víkend pro záhřebský portál Večernji list. „Když jsem ale přišel, byl jsem ohromený. České stadiony byly jako kosmické lodě ve srovnání s těmi chorvatskými, kde jsme třeba o umělé trávě nemohli ani snít,“ líčil bývalý záložník, který po prosincovém losu vyřazovací části Evropské ligy okamžitě napsal na svůj facebookový profil: „Moje dva bývalé a oblíbené kluby.“
Za Viktorii naskočil během dvou sezon v letech 1997 až 1999 do 29 zápasů, celkem v nich odehrál 1962 minut a vstřelil tři góly. Jedním z jeho tehdejších spoluhráčů byl i Zdeněk Bečka, současný asistent trenéra Pavla Vrby. Další tři zápasy přidal v nejvyšší soutěži v sezoně 1999/2000 za Jablonec.
„Kromě České republiky jsem hrál také v izraelském Hapoelu Raanana nebo za Tigres Juarez v Mexiku,“ zavzpomínal Drenovac na svoje další zahraniční štace.
Hrál také za slovinský NK Maribor a doma v Chorvatsku za Segestu Sisak. Ale v juniorské kategorii byl tři roky i v Dinamu Záhřeb. „Bylo to v generaci Zorana Mamiče či Peternace…,“ připomněl velké osobnosti chorvatského fotbalu.
Jeho plzeňské angažmá neskončilo šťastně, Viktoria sestoupila z nejvyšší soutěže. „Rozhodlo o tom poslední kolo a porážka s Jabloncem. Já tehdy nehrál, protože jsem byl zraněný. Můj spoluhráč Hlavsa nedal penaltu… Kdo ví, třeba kdybych byl na hřišti, kopal jsem ji já,“ uzavřel dnes 47letý Drenovac, který je nyní trenérem v chorvatském klubu NK Bjelovar.
