„Patrizio, pojď nahoru. Představím tě rodičům mojí Dominiky. Už dlouho tě chtějí poznat,“ uslyšel Stronati, načež zkoprněl: „Ježiš, v tomhle hábitu? To bude trapas!“
Nebyl, všichni se tomu nápadu zasmáli.
Naposledy se dva velcí parťáci potkali po minulé sezoně, než plzeňský stoper Baránek odletěl na dovolenou. Vzal to přes Vídeň, kam mezitím přestoupil Stronati. Zašli spolu do Prátru, pokecali, v malebném centru poseděli na kávě.
Teď je nevyzpytatelný fotbalový osud svedl dohromady opět. Ve čtvrtek večer se uvidí při Evropské lize. Pětihvězdičkový stadion Ernsta Happela už je připravený.
„Jakmile naše kluby vylosovali proti sobě, slíbili jsme si, že se budeme hlídat osobně,“ vypráví Stronati, ale trpce se u toho pousměje. Tuší, že žádná osobka na Baránka se konat nebude. Pokud nepočítá přáteláky, naposledy hrál za Austrii Vídeň v prosinci. Trenér Fink ho často nebere ani mezi náhradníky.
Ani Baránek nepatří v posledních týdnech mezi plzeňské vyvolené. „Když se nepotkáme na hřišti, aspoň si vyměníme dresy. To je na beton,“ ujistí Stronati.
Statný obránce s italským jménem po tátovi měl hodně zajímavý start kariéry. Premiéru v Baníku si užil jako osmnáctiletý, všímali si ho trenéři juniorských reprezentací, jezdili se na něj dívat skauti z Evropy. Loni v lednu přestoupil do Austrie za více než 30 milionů korun a věřil, že si polepší.
Zmýlil se, i když začátek špatný nebyl. Na půl roku dostal tlumočníka, který mu pomáhal v kabině. Stronati dřel a říkal si o pozornost. „Jenže trenér Baumgartner, který si mě vybral, musel odejít, a Thorsten Fink zatím věří jiným. Nejsem z toho šťastný. Makám a doufám, že ho přesvědčím.“
Přitom kouč Fink, někdejší záložník Bayernu a vítěz Ligy mistrů z roku 2001, málem skončil ve Spartě. Však to Stronatimu v bezelstné chvilce prozradil: „Měl jsem dvě nabídky a vybral jsem si Austrii.“
Upřímně, pro Stronatiho to nebyl příjemný tah, protože začali hrát jiní. „V listopadu mi bude dvaadvacet, a kdyby se moje situace nezlepšila, musel bych přemýšlet o hostování.“ Klidně by se na otočku vrátil do Baníku, jenže to by zřejmě neradi slyšeli v Austrii. Že by svého hráče pustili do druhé české ligy? To je pod úroveň.
Tak co tedy? „Nevím, uvidíme.“
Smlouvu má do roku 2018 a zatím se nepřistihl, že by přestupu do Austrie litoval. Má to ve Vídni rád, rychle si zvykl na fialovou barvu, která je všude okolo. „Austria je jedna velká fialová rodina a pro mě výborná životní zkušenost. Pořád věřím, že mám šanci se prosadit.“
