Neomluvitelný incident by se v Chorvatsku možná přihodil každopádně, kultura fotbalového výtržnictví je tam zakořeněna. V době roztažení transparentu navíc nikdo netušil, že Sparta bude v Záhřebu hrát. Faktem však je, že hledali-li tamější hooligans záminku k lynči, měli snadnou práci.
Vyhroceně řečeno: tím, že Sparta dopustila, aby byl zavrženíhodný transparent v hledišti ukázán, ublížila vlastním a v drtivé většině případů nevinným lidem. Benevolentnost se jí vrátila jako bumerang.
"Sparta se od transparentu distancuje, na druhou stranu je jeho roztažení právně nepostižitelné," říká mluvčí klubu Jakub Otava. Podle něj je obrana proti podobným činům složitá.
Jiný názormá Josef Dráb, šéf bezpečnostní komise svazu: "Podle mě české kluby s fanoušky téměř nepracují, spíš o tom jen mluví."
Minimálně teoreticky vlastní kluby zbraň, jak se s podobnými jevy vypořádat. Podle manuálu, jejž před sezonou vydalo ministerstvo vnitra, mohou určovat, jaké návštěvníky na vlastním stadionu chtějí.
"Problémové diváky pán domu přes práh nepustí," píše se v příručce. Ta také upozorňuje, že nástrojem, jak jim zamezit přístup, je návštěvní řád se seznamem zakázaných předmětů. Kontroverzní transparent by takovým předmětem mohl být; kdyby byl vzdor zákazu pronesen a ukázán, budou jeho původci pomocí kamerového systému odhaleni a potrestáni odnětím přístupu do hlediště.
Letenský klub, jenž mimochodem spustil projekt "Sparta fandí slušně" (jehož efekt zatím není příliš vidět), chce právě zákazem vstupu oddělit slušné příznivce od neslušných. "Pár lidem už jsme vstup zatrhli," tvrdí Otava, ale konkrétní číslo nezná.
Od Sparty – a zdaleka nejen od ní – přesto přístup k ostrým fanouškům připomíná nerozhodné přešlapování: na jednu stranu nechce na tribunách bezmála všehoschopné jedince, zároveň si však nechce znepřátelit takzvané tvrdé jádro.
"V Česku jsou akce tvrdého jádra součástí boje proti soupeři," míní Dráb. "Kdyby byl vůdcům tvrdého jádra znemožněn přístup na zápas, s těmi ostatními fanoušky, kteří se k nim víceméně z hecu přidávají, by se pak už dalo pracovat. Obávám se ale, že české kluby o to prakticky nestojí."