Proti Chelsea, za jejíž áčko stihl jako mladíček odkopat v pěti zápasech suma sumárum čtyřicet minut. Teď ji chce maličký záložník zastavit na cestě mezi nejlepší čtyři: a navzdory domácí porážce 0:1 věří, že se to může povést.
„Je super pocit se sem zase po letech vrátit,“ vyprávěl novinářům den před zápasem. „Ale pevně doufám, že po zápase budu mít pocity ještě lepší.“
Tak povězte: co na vás po návratu jako první dýchlo?
Dá se říct, že to tu vypadá stejně jako před těmi deseti lety, kdy jsem tu byl naposledy. Znám to tu celkem dobře a je super, že se sem zase můžu podívat.
Stihl jste v Londýně setkání se starými známými?
Kdepak, nebyl čas, známé jsem zatím ještě nepotkal. Byl jsem ale už po prvním zápase zvědavý, kdo z mé doby ještě v Chelsea zůstal. Když se dohrálo, se spoustou lidí jsem pokecal.
Co jste řešili?
Bavili jsme se hlavně o zápase. Samozřejmě, že většina byla překvapená a uznali naši sílu. Proto teď doufáme, že podobný výkon zopakujeme, ale s lepším výsledkem.
Takže si i po porážce troufáte říct, že jste ve hře o postup?
Samozřejmě se budeme snažit udělat maximum, aby to klaplo. Dáme do toho úplně všechno. První zápas jsme ukázali plno dobrých věcí a přesvědčili jsme se, že i s týmem jako je Chelsea se dá hrát. Ale bude to těžší, protože Chelsea je doma lepší než venku.
Máte extra motivaci se proti takovému soupeři vytáhnout?
Není třeba nic říkat, motivace je neskutečně velká. Ale na druhé straně si musíme dát pozor, abychom nebyli přemotivovaní. Necháme na hřišti všechno a uvidíme po zápase.
Začnete odvážně? Hodilo by se vám vstřelit první gól, aby se šance na postup rychle vyrovnaly.
Ano, pokud chceme pomýšlet na postup, musíme ho dát. Kdyby se to podařilo, bylo by to fantastické.