Na pravé straně hřiště pendluje jako rychlovlak. Tahá míče kupředu, kličkuje, nabíhá si, stíhá se vracet. Jako ve čtvrtek, kdy mu stadion v Uherském Hradišti při střídání srdečně aplaudoval. Gólem a hromadou poctivé práce pomohl rozcupovat AIK Stockholm, takže Slovácko po vítězství 3:0 vyhlíží historickou premiéru ve fotbalových pohárech. Stačí nepokazit odvetu a dveře do Konferenční ligy se otevřou.
„Zahrát takový zápas v devětatřiceti, to se jen tak nevidí,“ smekl trenér Martin Svědík.
Své veterány si hýčká. Kapitán Kadlec je ročník 1984, všestranný Kalabiška 1986, o Petrželově věku jsme mluvili. Ve čtvrtek se stal nejstarším střelcem Konferenční ligy, překonal totiž Roye Chipolina, kapitána Lincoln Red Imps z Gibraltaru. Petrželovi bylo 39 let a 60 dní.
Mimochodem, vůbec nejstarším střelcem v evropských pohárech je norský stoper Daniel Berg Hestad z Molde, jenž skóroval 98 dní po svých čtyřicátinách.
Že by ho Petržela zkusil nahánět? Proč ne? On je totiž div přírody.
Tahle liga je i pro starý. Slovácko má v Evropě rekord, blíží se mu jen Plzeň |
„Asi to mám v genech. Přijdu na hřiště, stoupnu si na křídlo, vezmu míč a běžím.“ Zatímco jeho vrstevníci už na fotbal koukají z gauče a nijak zvlášť se netrápí tím, že se jim kulatí bříško, Petrželovy zážehové motory jsou stále v procesu. Svaly se netrhají, tělo poslouchá a jedenáctka na zádech svítí. Proti ošidnému soupeři ze Švédska si dělal, co se mu zlíbilo. I když si to zprvu nechtěl přiznat, pomohlo mu, že ho trenér Svědík o víkendu šetřil. O to byl svěžejší na pohárové předkolo.
Ve 28. minutě nejprve prudce zasprintoval, načež se zastavil v šestnáctce a počkal si, až ho parťák Holzer najde z levého křídla: nápřah slabší levačkou a gól. Mezi šesti tmavými dresy AIK přitom byly jen tři bílé, taková to byla od Slovácka dokonalá práce.
Těsně před pauzou si dali repete, tentokrát Petržela v náběhu napálil břevno. Pak na Holzera mrknul a uznale zatleskal za přihrávku.
Býval to rošťák, kterému nebylo nic svaté. Trenéry provokoval laxností, bránit se mu nechtělo. Však mu velký fotbal málem utekl. Štvaly ho řeči, že je zakrslík, tak šel jako vyučený automechanik pracovat k tátovi do dílny. Nebýt drnovického trenéra Mazury, který v něm znovu probudil zápal, žádný příběh o Petrželovi byste dneska nečetli.
Ne všechno se dalo zakrýt jeho excelentní dynamikou. Jako mladý se neuplatnil ve Spartě, z angažmá v Německu po roce prchnul. Osudové mu byly jiné adresy. S Plzní rozjel fotbalovou revoluci a získal čtyři tituly. Když mu v létě 2019 oznámili, že potřebují omladit, ranilo ho to. Necítil se jako důchodce. A tak se vrátil domů, do Slovácka. Tady začínal, tady skončí a jeho dres zarámují do klubové síně slávy.
Trenér Svědík po destrukci AIK: Celý tým šlapal, Petržela byl úžasný |
Svou dlouhověkostí zůstane inspirací. Taky legendou, která zatím v kabině dělá stejná šprťouchlata jako hráči, kteří by mohli být jeho syny. Stále bude Milánkem, protože jak je postavou spíš skřítek, hodí se k němu zdrobnělina.
Zůstane i rekordmanem. V samostatné české soutěži odkroutil 454 zápasů, nejvíc ze všech. Nezadržitelně se blíží k absolutnímu číslu 465, které drží reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý. Pokud ho nepřekoná na podzim, tak na jaře určitě. A pak? To se uvidí.