Ve 3. předkole Evropské ligy přispěl gólem k výhře 2:0 nad týmem FCSB a k postupu do play off. Nešlo však ani tak o samotné utkání, ale hlavně o to, co mu předcházelo. V kabině soupeře řádil koronavirus, a tak rumunský tým dával sestavu dohromady na poslední chvíli. O tom, že se bude hrát, bylo definitivně jasno až několik hodin před zápasem.
„Byl to strašně dlouhý den na hlavu. Zaplaťpánbůh, že to máme za sebou,“ řekl jednatřicetiletý hráč, který se pod Ještěd vrátil letos v létě.
Povedlo se vám postoupit do play off Evropské ligy. Jak moc těžké to bylo?
Strašně. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli se bude hrát, nebo ne. S kým budou hrát. Jestli s dorostenci a bude to pro nás jasný postup. Nakonec si koupili hráče z rumunské ligy, kteří mají svou kvalitu. Samozřejmě nebyli sehraní. Bylo to podobné, jako když hrál náš nároďák proti Skotům. Je vidět, že když se dají dohromady dobří hráči, můžou odehrát dobrý zápas.
Stihli vás trenéři alespoň částečně připravit na hru soupeře?
Abych řekl pravdu, tak ani moc ne. My jsme se dívali na jejich poslední zápas, kde měli své individuality. Nakonec nehrál například Dennis Man, který je jejich klíčovým hráčem. Přišli jsme do kabiny, kde trenéři napsali jejich sestavu a my v podstatě nevěděli, o koho jde. Napsali nám k nim výšku, přednosti a nedostatky. Soustředili jsme se spíš na sebe.
Během prvního poločasu působil liberecký tým trochu nervózně. Musel jste mladší hráče uklidňovat?
Nervozita tam nejspíš trochu byla. I články, které vycházely, tomu pomohly. Psalo se v nich, že v podstatě hrajeme proti jejich déčku a musíme je přejet. Při takovýchto očekáváních to byl strašně těžký zápas na psychiku. Nám navíc zápasy, kdy jsme v roli favorita, tolik nesedí. My sami se do této role nechtěli pasovat a spíše je chtěli nechat hrát. Pomohla nám červená karta a ve druhé půli už to byla spíše otázka času, kdy to tam spadne.
Nebáli jste se ze strachu z nákazy chodit do soubojů?
Na hřišti určitě ne. Během zápasu o tom nevíte a nemyslíte na to. Po zápase nám řekli, ať si s nimi nepodáváme ruce. Já se jen modlím, abychom byli všichni zdraví. Kdyby se to začalo u nás kumulovat jako v Bukurešti, byl by to velký problém. Do posledních testů se zavřeme na hotel, abychom zůstali všichni zdraví, a doufám, že budeme.
Boj o základní skupinu: Liberec čeká APOELSoupeřem Slovanu Liberec ve 4. předkole Evropské ligy, které rozhodne o postupu do základní skupiny, bude APOEL Nikósie. Kyperský tým zdolal na penalty bosenský celek Zrinjski Mostar 4:2. V normální hrací době i po prodloužení skončil duel 2:2. Utkání Liberec - APOEL se hraje ve čtvrtek 1. října od 19 hodin na libereckém stadionu U Nisy bez diváků. APOEL je s 28 mistrovskými tituly nejúspěšnějším kyperským klubem, už čtyřikrát si zahrál hlavní fázi Ligy mistrů a v roce 2012 postoupil až do čtvrtfinále. V uplynulé sezoně skončil v lize po sedmi titulech v řadě až třetí, v Lize mistrů vypadl ve 4. předkole s Ajaxem a v Evropské lize ve 2. kole s Basilejí. |
Znovu jste se ukázal jako skvělý žolík. Sedí vám naskočit do rozběhnutého zápasu?
To nesmím říkat, jinak mě trenér bude dávat na hřiště jen jako žolíka. Ale vážně, takový zápas byl pro mě jako ušitý. Oni hráli v deseti a my hráli tak, že do vápna lítal jeden centr za druhým. Oni navíc vzadu neměli moc vysoké hráče. Škoda jen, že jsme nepřidali více branek.
Co stojí za vaším gólovým probuzením?
Nevím. Asi jen to, že hraju. Na hřišti jsem od toho, abych nějakou šanci proměnil. Strašně důležitý byl i můj gól v Litvě, kde jsme se do té doby trápili a gól nám ulevil. Proti FCSB to bylo podobné. Nebyly to ale přece jen takové nervy. Vedli jsme sice taky jen o gól, ale hráli jsme mnohem líp než v Litvě.
Všechny tři letošní góly jste vstřelil hlavou. Čím to je?
Už i otec mi říká, kdy dám taky gól nohou. Já jsem rád i za góly hlavou. Spoluhráči to skvěle centrují do vápna. Mě když to trefí do hlavy, tak je velká šance, že z toho bude gól. Když můžu jen nastavit hlavu, není to špatné.
Při návratu do Slovanu jste prohlásil, že se cítíte být Liberečákem. Přispívá i to k vašim výkonům?
Když hraju v libereckém dresu, je to pro mě něco výjimečného. Strašně si přeju, abychom udělali Evropu pro lidi, protože si to zaslouží. Stejně tak jako celý tým. Nebylo to jednoduché, když jsme se skládali. Abych řekl pravdu, moc jsem nevěřil tomu, že si to sedne tak rychle. Čekal jsem, že se budeme trápit. Posledně jsme se tedy trochu trápili s Karvinou, byl to od nás špatný výkon. Proti FCSB jsme to napravili. Liberec je, doufám, už můj domov. Chtěl bych tu hrát co nejvíce a nejdéle.
Jak se od vašich předchozích angažmá v Liberci změnila vaše pozice v kabině?
Jsem nejstarší a vliv mám jiný, než když jsem do Liberce přišel poprvé. V té době za Slovan hráli hráči jako Honza Nezmar, Jirka Štajner nebo Tomáš Janů. Chytal Zbyňa Hauzr. To byli všechno zkušení borci. Fotbal se od té doby posunul jinam. Hraje se spíše s mladšími kluky a já jsem ve třiceti letech nejstarší. Snažím se být k ruce trenérům a pomáhat spoluhráčům. Stejně jako před zápasem s FCSB, kde jsem pomáhal nastavit hlavy, abychom utkání zvládli, protože před zápasem se řešila spousta nesmyslů. V hotelu běžela 24 hodin jejich televize, kde se pořád dokola řešilo, kdo bude hrát a kdo ne. Koho koupí a koho ne. I to je teď moje práce a musím říct, že mě zatím baví.
Pardubice - LiberecV neděli od 15.30 hodin online. |
Věřil jste, že ještě někdy v kariéře budete jediný zápas od postupu do Evropské ligy?
Nijak zvlášť jsem nad tím nepřemýšlel, stát se může cokoliv. V Liberci je to ale fakt zvláštní. Na tom vzduchu něco bude, že se vždy dokážeme dát do kupy a zápasy zvládat. Pokud ale nezvládneme poslední krok, bude to k ničemu. Musíme se nachystat a zvládnout příští čtvrtek zápas proti Apoelu Nikósie za každou cenu. Pomohli bychom tím i klubu a vydělali mu nějakou „kačku“. Konečně to bude doma, což je super. Jen je škoda, že na stadion nemůžou fanoušci. U Nisy hrajeme všichni rádi a lidi nám tam strašně pomáhají. Teď budou v Liberci po hospodách. Doufám, že to stihnou zkouknout do 22 hodin a že jim uděláme radost.
V neděli hrajete ligu ve vršovickém Ďolíčku proti Pardubicím. Jak budete regenerovat?
Zápas v Rumunsku pro nás byl náročný i v tom, že se nehrálo v Bukurešti, ale dvě hodiny od ní. Cesta nebyla jednoduchá. Po příletu se zavřeme na hotel a budeme se chystat na Pardubice. Uvidíme, v jaké budeme sestavě a kdo dostane šanci. Zápas chceme zvládnout, jelikož jsme nezvládli ten s Karvinou a nechceme, aby nám bodově utekla špička tabulky.
