Trenér Jarolím si po zápase v Kaiserslauternu stěžoval, že jste v prvním poločase hráli špatně ve středu pole. Co byste k tomu řekl?
"Bylo to tím, že domácí hodně riskovali, často útočili i jejich obránci a tím nás přečíslovali. V jiných momentech jsme zase útočili my třeba ve čtyřech proti třem zadákům, jejich záložníci se nevrátili, a když jsme pak míč ztratili, soupeř ho rychle přenesl a zase byl na naší polovině v početní převaze. Ale o přestávce jsme si to vyříkali a ve druhé půli už jsme hráli mnohem disciplinovaněji a líp."
Myslíte, že bylo dobře, když jste nastoupili v záloze místo s Kuchařem s dalším defenzivním hráčem Petroušem?
"Za prvé je to věc trenéra a za druhé po bitvě by mohl být generálem každý. Kdyby se defenziva nezpevnila a dostali bychom rychlý gól, každý by říkal, že tam Petrouš být měl. A teď říkat, že tam být nemusel, to bych se neodvážil. Prostě jsme hráli takhle a přitom jsme měli na vítězství."
Jak to vlastně bylo s vaším náhlým onemocněním?
"Středeční trénink byl ještě v pohodě, ale v jedenáct večer jsem dostal příšernou zimnici a k tomu horečku. Skoro jsem nespal a ráno mi dal doktor Fousek nějakou vitaminovou injekci a prášky, paralen kombinovaný s brufenem. Zůstal jsem proto v posteli a kolem poledne už mi bylo líp a byl jsem bez teplot. Ale celé odpoledne až do večerní taktické přípravy jsem prospal."
A co zápas, při němž se zdálo, že máte kondice na rozdávání?
"Při rozcvičení jsem cítil, že to není zrovna ideální, ale hned v záčátku zápasu jsem byl překvapený, jak rychle jsem se dostal do tempa. Musím říct, že doktor se mnou udělal malý zázrak."
Dohrál jste vyčerpán víc než jindy?
"To bych ani neřekl. Dohrál jsem utahaný jako po každém těžkém zápase. A věřte, že tenhle byl těžký hodně."
Mohl byste přiblížit moment z prvního poločasu, kdy domácí brankář Koch jen s obtížemi vyrazil vaši střelu.
"Ríša Dostálek mě nádherně uvolnil a když mi pak míč tak ideálně sedl na levačku, už už jsem myslel, že vedeme, protože se mi to povedlo umístit přesně ke vzdálenější tyči. Jenže Koch to stačil vytlačit konečky prstů. Kdyby střela nebyla tak přesná, nejpíš by míč vyrazil víc před sebe, kde číhal Luděk Zelenka."
Co vám blesklo hlavou, když ve druhém poločase šel Dostálek sám na Kocha?
"Říkám si, konečně je to tam. Čekal jsem, že Ríša brankáře obstřelí, jenže on mu to prý chtěl dát mezi nohama. A tyhle jesličky, bohužel, nevyšly."
Pohár je minulostí, teď musíte šturmovat v lize šturmovat na druhé místo, které zaručuje kvalifikaci o Ligu mistrů.
"Když si vzpomenu na naši ligu, ze všeho nejdřív pomyslím na tu ubohou diváckou kulisu. Asi bude hodně těžké po Poháru UEFA se zas přeorientovat na ta prázdná hlediště. Teď naposled v Kaiserslauternu jsme si jen potvrdili, jak člověka ty zaplněné ochozy motivují."
Vy byste ale měli myslet spíš na budoucí soupeře.
"Jistě. Nemáme sice bůhvíjaký los, ale já v to druhé místo pevně věřím."
Říká se, že jedním z klíčových zápasů by mohl být váš odložený duel v Teplicích. Zvedlo vám náladu nedávné vítězství Příbrami právě na teplickém stadionu?
"Tím se nesmíme nechat ukolébat. Hlavně proto, že Teplice proti nám budou hrát úplně jinak. S mnohem větším nasazením, s maximální motivací. Prostě tak, jak se na Slavii nebo na Spartu chce vytáhnout každý. Ale stejně si myslím, že i v Teplicích jsme schopni vyhrát."
