Odvetu začal na lavičce, do hry však musel netradičně ještě v první půli. Ve třicáté minutě, kdy Plzeň prohrávala o gól a zoufale potřebovala posílit ofenzivu, sáhl kouč Bílek ke hře na dva útočníky.
Chorý tak na hrotu doplnil parťáka Beauguela a společně se snažili prorazit úpornou defenzivu velšského celku. A obléhání nebylo jednoduché, vždyť The New Saints poměrně rychle rezignovali na jakýkoliv útok, pouze zdržovali a odkopávali.
Další velký obrat. Hráči ukázali sílu, povzbudí nás to, věří kouč Bílek |
„Dobývat mužstvo, které stojí v šesti vzadu, je těžké. Nahoře měli jednoho hráče, který se snažil utéct. Snažili jsme se hrát i přes střed, ale bylo to strašně zahuštěné. A centry sbíral vysoký stoper,“ popisoval téměř dvoumetrový forvard.
Svou výšku dokázal zužitkovat, to když se pět minut před koncem řádné hrací doby odpoutal od obránce, naskočil si na Janoškův centr z rohového kopu a poslal míč do branky.
Gól na 2:1, Plzeň rázem vedla a postupové naděje ožily.
„Byly tam závary, létalo to tam kolem. Už jsem cítil, že ten okamžik přijde. Když jsem viděl, jak to tam letí, tak to byla strašná úleva,“ přiznal.
V prodloužení, do kterého poslal zápas svou trefou Beauguel, měl Chorý šancí hned několik. Dokonce dal i gól, ten však kvůli ofsajdovému postavení neplatil. A poté ještě jeho střelu vytáhl brankář Harrison na břevno.
 |
Rozhodnout tak musel až penaltový rozstřel, v něm už dopravil Chorý balon do sítě regulérně. Stejně jako i jeho tři kolegové, což na postup bohatě stačilo.
„Strašně to ze mě spadlo. Už na půlce jsme si s kluky říkali, že věříme, že to zvládneme. Když tam padla ta Beauguelova penalta, tak jsme věděli, že Hruška něco chytne. Myslím, že všichni kluci to kopli fantasticky,“ chválil.
