Zápas už už mířil do prodloužení, když šikovný Brazilec Paquetá vykouzlil parádní přihrávku přes dvě řady soupeřů. Za míčem ze středového kruhu vystartoval Bowen, byl rychlejší než soupeř a levačkou poslal míč přes brankáře do sítě a pro West Ham se navždy stal panem Nesmrtelným.
To on zajistil hrdému londýnskému klubu první trofej od roku 1980 a první evropský primát od května 1965.
ONLINEFinále Konferenční ligy jsme sledovali minutu po minutě. |
Slaví i čeští reprezentanti Tomáš Souček s Vladimírem Coufalem, kteří odehráli celé finále doma na stadionu Slavie, odkud za svým anglickým dobrodružstvím oba v roce 2020 vyrazili.
Mezi poraženými je naopak Antonín Barák, jiný český fotbalista a bývalý slávista, který po nemoci nastoupil do finále až na konci. Tou dobou už Fiorentina prohrávala 1:2.
Anglický tým vedl po penaltě, kterou sudí del Cerro Grande nařídil po upozornění od videa za ruku Biraghiho, jenž nešikovně vlétl do souboje s Bowenem.
Z puntíku pak suverénně zavěsil Alžířan Benrahma.
Dočasnou euforii West Hamu však uťal po necelých pěti minutách Bonaventura, který skrytou střelou z kraje pokutového území zaskočil brankáře Areolu.
A zápas necelou půlhodinu před koncem zase směřoval do prodloužení, na které po Bowenově gólu nakonec nedošlo.
Byl to ve středu večer v Edenu neskutečný rachot.
Jak slavili Češi: šťastní Šmicer s Tvrdíkem, Coufal s vlajkou hledal Baráka |
Atmosféra byla vynikající dávno předtím, než samotný zápas vůbec začal. Když fotbalisté vyběhli na rozcvičku, vítali je nedočkavci na tribunách. A když pak španělský sudí po zahajovacím ceremoniálu pískl do píšťalky, byli jako u vytržení.
Z míst přímo nad sektorem anglických fandů jste napřímo sledovali úplně všechno: zápal, dojetí, touhu, obavy, zatracení, zlobu a pak zase naději a bezbřehé nadšení. Jen málokdo z londýnských příznivců vydržel chvíli sedět, jenže: divíte se?
Nechali se pohltit. Tleskali, křičeli, zpívali, nadávali a co chvíli se po verdiktech sudího někteří z nich s gesty otáčeli směrem k novinářům, jako by upozorňovali: „Koukejte, co zase (ne)píská!“
Třeba zákrok Biraghiho na Bowena zkraje druhé půle, kdy italský fotbalista v pokutovém území šermoval loktem podezřele vysoko? Situaci prověřil VAR, ale penaltový faul neviděl.
Po souboji stejné dvojice o pár minut později se nicméně pokutový kop už pískal.
Kaňkou bylo, když ještě v první půli kelímkem či jiným vhozeným předmětem zranili angličtí fanoušci právě kapitána Biraghiho, který se zrovna pod tribunou chystal k zahrání rohového kopu. Odešel s tržnou ránou na hlavě, hlouposti fanoušků ironicky zatleskal a finále bylo na pár minut přerušeno...
Přesto všechno kulisa v Praze dlouho vynahrazovala dost opatrný a nezáživný fotbal, který by se v celé první půli dal shrnout vlastně do jedné jediné věty: zalezlý West Ham a kombinující, leč bezradná Fiorentina. Italové sice těsně před přestávkou dostali balon do sítě, dorážející Jovič byl ovšem v ofsajdu.
Bylo cítit, že zejména pro příznivce z Londýna byl středeční večer TEN, jak by oni sami řekli, „once in a lifetime moment“. Tedy záležitost, na kterou mnozí z nich čekali celý život.
Vždyť West Ham hrál evropské finále naposledy v sedmdesátých letech minulého století a uspěl v něm pouze v roce 1965, ve slavné éře bombarďáka a mistra světa Bobbyho Moora.
Ani italští tifosi ovšem v Edenu nezůstávali pozadu.
Fialové vlajky neúnavně létaly nad sektorem od začátku do konce. Přímo za bránou se navíc shromáždilo klubko těch nejhlasitějších, kteří vytrvalým skandováním strhávali i všechny ostatní. A když záložník Bonaventura šikovnou střelou ve druhé půli srovnal, rázem jako by na stadionu byli chvíli jen oni.
Po gólu Bowena, muže zápasu, se ale všechno zase otočilo.
ACF Fiorentina
West Ham United67. Bonaventura
62. Benrahma
90. Bowen
Terracciano – Dodô, Milenković, Ranieri (84. Igor), Biraghi (C) – Amrábat, Mandragora (90+3. Barák) – Bonaventura – N. González, L. Jović (46. A. Cabral), Kouamé (61. Saponara).
Aréola – Coufal, Zouma (61. Kehrer), Akird, Emerson – Souček, Rice (C) – Bowen, Paquetá, Benrahma (76. Fornals) – Antonio (90+4. Ogbonna).
Cerofolini – Ikoné, A. Terzić, Venuti, Martínez, Bianco, Duncan, Brekalo.
Fabiański – Johnson, Cresswell, Downes, Lanzini, Cornet, Ings, Potts, Mubama.
66. Mandragora, 67. Duncan, 75. Milenković, 85. Amrábat
31. Benrahma, 53. Akird, 90+1. Cresswell, 90+7. Bowen
Rozhodčí: del Cerro Grande – Cebrián Devís, Porras Ayusová (všichni ESP)
Přejít na on-line reportáž
