Přesná podoba reformovaného projektu zatím není známá. Agnelli ji podle informací španělského webu Vozpópuli či italského deníku La Gazzetta dello Sport měl odprezentovat na fotbalovém summitu mezinárodního deníku Financial Times, ale ve čtvrtek odpoledne tak nakonec neučinil.
Přesto se o evropské Superlize mluvilo.
Na speciální konferenci před Agnellim mimo jiné hovořil Aleksander Čeferin, předseda Evropské fotbalové unie (UEFA), která zastřešuje všechny kontinentální soutěže.
„Už mě nebaví mluvit o tomto nefotbalovém projektu. Nejdřív vypustili nesmyslný nápad uprostřed celosvětové pandemie. Teď jsem slyšel, že odhalují další uprostřed války. Musejí žít v paralelním, jiném světě, ne?“ reagoval Čeferin.
„Mohou si zaplatit kohokoli, kdo řekne, že je to pěkný projekt, ale zůstane jen bezvýznamnou myšlenkou. Pro ně jsou fanoušci spotřebiteli, pro nás jsou fanoušci fanoušky,“ pokračoval a pohrozil, že případní účastníci Superligy nebudou moci nastoupit v soutěžích UEFA.
„Nikdo jim nezakazuje hrát své soutěže, ale pokud je budou chtít hrát, nebudou moci hrát ty naše,“ zdůraznil Čeferin, zatímco Agnelli, hlavní hybatel projektu, poslouchal z křesílka v první řadě.
S ještě ostřejším výrokem na summitu vystoupil Javier Tebas, prezident španělské La Ligy. „Superliga? Juventus, Barcelona a Real Madrid lžou víc než Putin.“
Původní megalomanský projekt byl loni v dubnu obrovským a vysmívaným fiaskem. Po necelých osmačtyřiceti hodinách od podivného oznámení se Superliga, připravovaná údajně tři roky, pod vlnou obří kritiky veřejnosti zbortila. Proti nápadu vystupovali i samotní fotbalisté či trenéři ze zainteresovaných týmů.
Systém počítal s šesti anglickými kluby. Jeden za druhým ale čelil obrovskému tlaku nejen z řad vlastních fanoušků, kteří záměr připojit se do soutěže vybraných nejbohatších a největších celků světa hlasitě odsuzovali. Následovala slova lítosti a veřejné omluvy majitelů či osob z vedení.
Zakladatelů bylo celkem dvanáct, Manchester City, Arsenal, Liverpool, Tottenham, Manchester United a Chelsea z Anglie. S nimi Atlético, Barcelona, Real ze Španělska a Juventus, Inter, AC Milán z Itálie.
Superliga měla být protiváhou evropským soutěžím pořádaným UEFA, zejména Lize mistrů. Lákadlem byly především finanční prostředky, které měla dodat americká banka JPMorgan. Každý ze zakládajících klubů si měl ze společného fondu sáhnout na zhruba 300 milionů eur jen za účast. Pro srovnání: vítěz současné Champions League si nevydělá ani polovinu.
