Nebyla to zdaleka jeho poslední perla.
„Adu, když to bude mít v hlavě dobře srovnané, je hráč – a teď nechci Anderlecht urazit – pro velká mužstva,“ pokračoval. Když si svá slova uvědomil, ještě doplnil překladatele do francouzštiny: „Teda tím nechci říct, že je Anderlecht malé mužstvo, to vůbec ne. Je to velká značka a o to víc si vítězství ceníme.“
Vítězství, které Plzni po roce znovu otevřelo brány do play off. Po účasti ve čtvrtfinále Konferenční ligy si jistotu vyřazovací fáze zajistila i v té prestižnější Evropské. A to s předstihem. V posledním kole ještě zabojuje o nejlepší osmičku, která zajišťuje přímou účast v osmifinále.
Plzeň - Anderlecht 2:0, domácí slaví postup. V první půli rozhodli Červ a Adu![]() |
Trenére, čeho si ceníte nejvíc? Přístupu hráčů, kteří do puntíku plnili taktické pokyny?
Cením si především úspěchu z hlediska klubového koeficientu a renomé. Jsme prvním českým mužstvem v play off. A pokud jde o výkon, tak byl skvělý. Toho si musíme cenit nejvíc. Na taktické věci není problém se připravit, dneska k tomu máte tunu materiálu, ale pak je ještě někdo musí plnit, což se klukům povedlo. Obrovské nasazení, znamenité pokrytí soupeře a využití jeho slabin, tedy vysoký presink a balony za obranu. Mohli jsme vyhrát i víc než dva nula, byly tam tyče i penalta, neudělalo se to z vody. Jsem na mužstvo pyšný.
Nejste až příjemně překvapený, jak hladce to šlo?
Na konci přípravy v kempu v Benidormu jsem si říkal, že jsme z toho tempa zase tak nevypadli. Přestávka byla krátká a věděl jsem, že když výkon bude dost dobrý, tak se může rozdíl proti rozehranosti Anderlechtu smazat a že můžeme být konkurenceschopní. I z toho, jak se stupňoval náš výkon v přípravě, jsem po týdenní pauze neměl důvod nebýt optimistou.
Už jste tady několik takových výher zažil, ale není to další životní vítězství?
Je to další historický záznam do kroniky Viktorie Plzeň. Další účast v jarní fázi, už několikátá, takže jen houšť. Pokaždé je to úspěch, předtím v Konferenční lize, teď ještě lepší soutěž. Rok a půl nepřetržitě hrajeme poháry a můžeme dosáhnout i na dva roky v kuse. Z toho máme radost, že se mužstvu takhle daří.
Z čeho vychází ten charakter, který v mužstvu stále je?
Charakter mužstva je ohromný. A také potenciál. Je nás teď trochu méně co do kvality a šířky kádru, protože jsme mladší. Mladíci musejí tu Evropu ještě našňupat, protože ještě nemají tolik zkušeností. Přitom jsou to všichni výborní hráči. Máme takovou – jak bych to nazval – tíseň, že nemůžeme bez rozpaků vyměnit pět hráčů najednou. Na druhou stranu máme i talenty, a tak to prostě je.
Napadlo by vás, že budete mít kolo před koncem jistý postup?
Když jsem viděl to losování při cestě z Edinburghu, jak nám to začalo vyskakovat, říkal jsem si: „No potěš pánbůh, to je paráda, to uděláme tak jeden dva body!“ Já jsem trošku skeptik, ale hráli jsme prostě proti silným soupeřům. Oni jsou snad čtyři nahoře, to máte Frankfurt, Anderlecht, Sociedad, Bilbao, United. Všechno soupeři z první osmičky nebo takoví, kteří se o ni snaží a taky tam zůstanou. I ten PAOK tam útočí. Takže to se potvrdilo, že to byl náročný los. A že jsme z toho už teď udělali dvanáct bodů, to je fantazie.
Věříte si i vy na nejlepší osmičku?
Zase ve vší pokoře víme, s kým se potkáme. Bilbao ve středu sice dostalo dardu, do Besiktasu přišel nový trenér, takže oni měli velkou motivaci. O to víc se budou Španělé chtít před domácími fanoušky na fantastickém stadionu rehabilitovat. Čeká nás nesmírně těžký soupeř, oni si nemůžou dovolit tři porážky za sebou. Ale je jasné, že my se o přímý postup musíme pokusit.
Jak jste si užíval další závěrečné ovace, kdy fanoušci vyvolávali vaše jméno?
Já si vždycky říkám: hlavně jestli ten běh zvládnu, jestli se tam nezhroutím. Ale ne, samozřejmě mám v tu chvíli obrovskou radost a také jsem v euforii.