Pískalo se, protože tohle mohl být pro slavné Lazio pořádný průšvih.
Zato Plzeň byla blízko pohádkovému pokračování v poháru.
Všimli jste si, kolik slov na písmenko P zatím v textu padlo?
To úmyslně, abyste si mohli udělat obrázek, jak drobný dokáže být rozdíl mezi postoupit a padnout.
Lazio - Plzeň 1:1, remíza, která nestačí. Gól dal Šulc, hosté se s poháry loučí |
Čtvrtfinále Evropské ligy, historický úspěch pro Plzeň, bylo blízko. „Pokukovali jsme po postupu,“ řekl útočník Matěj Vydra.
Podceňovaní hosté nakonec odcházeli schlíple. Vyhráli na bojovnost, na odběhané kilometry i na precizně odvedený taktický plán. Ale pořád rozhodují góly.
1:2 doma + 1:1 venku = konec.
Dlouho plzeňským fotbalistům zůstanou v paměti dva momenty, které celé to velké a napínavé divadlo rozhodly. Především před týdnem, kdy se Lazio ocitlo v kleštích a po ostrých zákrocích dohrávalo bez dvou vyloučených. Jenže místo očekávaného direktu favoritovi nastal hořký gól v poslední vteřině zápasu. „Velmi mrzuté, ale nevzdáváme se,“ pravil kouč Miroslav Koubek.
Plzeňský Kouč Miroslav Koubek před odvetou s Laziem.
Jistě nemusíme zdůrazňovat, že trenérský bard měl recht. Jeho Viktoria makala na dřeň a málem dostala odvetu do prodloužení. Kdyby po devadesáti minutách udržela jednobrankový náskok, stalo se.
Jenže čtvrt hodiny před koncem inkasovala. A zase trudně, protože Romagnoliho hlavička se nejprve otřela o čelo plzeňského Vydry, pak také o tyčku a roztancovaný balon pak brankáři Jedličkovi zakvedlal v rukavicích, načež zaplul pár centimetrů za čáru. Rozhodčí si ukázkově zaťukal na chytré hodinky, které mu potvrdily, že gól platí.
„Lazio nás v té fázi zatlačilo. Prohrávalo a zapnulo. Kopalo snad 300 rohů za sebou. Ukázala se jeho síla,“ prohlásil Pavel Šulc.
Římská aréna přitom v mnoha pasážích nespokojeně hučela. Mohutné prapory v hledišti vlály zplihle a tak trochu z donucení. Modrobílé Lazio se obávalo, že osmifinále nezvládne a pro své drsné příznivce bude pro smích. Nakonec lidé zvedli klubové šály a zpívali.
Plzni v odvetě fandit nebude. Lazio? Vášeň, co vás pohltí, říká Kozák |
Plzeň znovu ukázala, jak umí být nechutná. Náruživá, bojovná, nadšená i nebezpečná. „Jenže nakonec si musíme říct, že rozhodl jeden zkrat. Gól doma v nastavení, který jsme dostat neměli,“ dodal Šulc, když sundal modrý obvaz, který mu chránil dva stehy na sešitém čele. Čili odkaz na první duel v Plzni.
Kdyby to ve čtvrtek dopadlo dobře, mohla si Viktoria zahrát o semifinále proti norskému Bodö/Glimt, což by rozhodně byl soupeř k poražení. Realita je jiná. Konec po osmi měsících v Evropě. Konec se vztyčenou hlavou. „Lazio jsme dostali do úzkých a vypadli po noblesním výkonu. Bohužel rozhodl ten hloupý gól doma,“ věděl trenér Koubek.
Následovalo vzrušující skandování pětistovky plzeňských fanoušků na Olympijském stadionu. Taky rozpačité díky od hráčů. Naházené dresy mezi věrné. V klubové pokladně přibylo téměř 350 milionů korun, hráči získali krásné zážitky, narostlo jim sebevědomí a Plzeň má respekt od fotbalové Evropy.
Gustav Isaksen (vpravo) z Lazia se snaží odtlačit plzeňského Václava Jemelku.
Stačí si uvědomit, že cesta Viktorie začala v srpnu ve třetím předkole. Narazila na nevyzpytatelný Kryvbas z Ukrajiny a měla co dělat, aby postoupila. Následovali Skotové z Hearts a pak za odměnu skupina s Manchesterem United, Bilbaem, Frankfurtem nebo Realem Sociedad. Když zvládla tuhle výzvu, ani Lazia se nelekla. Proč taky?
Asistent Marek Bakoš to před zápasem zopakoval do kamery Nova Sport: „Hlavně se nepokakat. Nenechat se zatlačit. Chceme ukázat, že na to máme. Rozhodně jsme nepřijeli v roli obětního beránka. Ať je napětí až do konce.“
A bylo. Bohužel se smutnou pointou pro Viktorii.
