Naopak největší radost měl z toho, že proti nim jeden z favoritů na vítězství v soutěži jen zakopával balony a nevěděl si rady. „S tím jsme asi nejvíc spokojení, že se nám v některých fázích povedlo, aby zdržovali a báli se o výsledek,“ uvedl čtyřiadvacetiletý záložník.
Zase patřil k nejlepším na hřišti. Hýřil energií, poctivě se vracel, technicky nezaostal. A když sedm minut po startu druhé půle našel sklepnutí od dlouhána Durosinmiho, nastavil pravačku a míč precizně umístil k zadní tyči, římský Olympijský stadion sborově rozpískal.
Laziu v tu chvíli bylo úzko. Ale brzy se oklepalo.
„Pak nás v té další fázi zatlačilo. Prohrávalo a zapnulo. Kopalo snad 300 rohů za sebou. Ukázala se jeho síla,“ prohlásil Šulc.
Noblesní výkon, za který jsem poděkoval. Rozhodl závěr prvního zápasu, řekl Koubek |
Byl to roh číslo dvanáct, který dopadl na hlavu stopera Romagnoliho. Ten míč opřel o hlavu útočníka Vydry, pak o tyč a rukavice gólmana Jedličky už ho nezastavily včas. Technologie v hodinkách rozhodčího upozornila, že balon překročil čáru o dobrých pět centimetrů.
„Bohužel jsme zase dostali gól ze standardky, to se prostě stane,“ litoval Šulc. Ten se ukázkově prosadil i v úvodním utkání, jenže jeho brzká trefa po zpracování na hrudi neplatila kvůli ofsajdu spoluhráče Dweha. A opět sledoval, jak se stejně jako ve Štruncových sadech raduje po rohu právě Romagnoli.
„Nejvíc mě trápí, že jsme nedotáhli domácí zápas k nějakému lepšímu výsledku. Dostali jsme gól v 98. minutě, když byl soupeř v devíti. To mě mrzí nejvíc,“ hlesl Šulc, který připomněl Isaksenův obstřel levačkou z minulého týdne.
Ten další vůbec nebylo znát, že Šulcův komfort komplikuje netradiční pokrývka hlavy. Připomínala mu následek faulu z prvního zápasu, po němž Rovella dostal červenou kartu za nakopnutí do obličeje. „Je ale pravda, že mi trošku hořel mozek,“ smál se Šulc, který v náročném programu Viktorie patří k nejvytěžovanějším hráčům.
„Cítím se dobře, pokud ne, trenérům to řeknu. Do každého zápasu jdu na 100 procent, i běžecká čísla ukazují, že nepolevuji. Když zkazím třeba nahrávku nebo něco jiného, to nesouvisí s tím, že nemůžu. Ale zkrátka s tím, že to mám vyřešit lépe,“ podotkl Šulc.
Navzdory vypadnutí v osmifinále vyzdvihl tažení Viktorie Evropskou ligou. Plzeň byla druhý rok po sobě nejlepším českým klubem v pohárech, podruhé v řadě se loučila jako poslední.
„Teď všechny mrzí vyřazení, ale potom to budeme brát pozitivně, vzpomínek bude spousty. Remíza 3:3 na Frankfurtu, doma jsme potrápili Manchester United, tady na Laziu jsme mohli v klidu postoupit,“ řekl Šulc.
Lazio - Plzeň 1:1, remíza, která nestačí. Gól dal Šulc, hosté se s poháry loučí |
„V šatně jsme si řekli, že je to škoda. Zatleskali jsme si a už se soustředíme na to, co bude v neděli. Čeká nás Baník, obrovsky důležitý zápas. Na to se musíme soustředit,“ připomněl Šulc nadcházející přímý souboj o třetí místo v nejvyšší soutěži.
Sezonu Evropské ligy zakončil s bilancí čtyř branek a pěti gólových přihrávek. „Jsem rád, že jsem týmu pomohl k tomu, abychom se dostali do osmifinále. Přispěl jsem góly i asistencemi. Uvidíme, co se bude dít. Jsem teď ve Viktorce, soustředím se na ni. Máme před sebou ještě obrovský kus práce v lize, budeme hrát ještě domácí pohár. Soustředím se na to, co nás čeká v nejbližší době,“ nechtěl Šulc příliš předjímat, zda se blíží jeho případný odchod do zahraničí.
Náročný zápasový program mu vyhovuje. „Člověk by občas chtěl mít volný den, ale jsem profesionální sportovec, hraju fotbal, baví mě to. Hodně spím,“ zdůraznil s úsměvem.
„V noci osm hodin, potom třeba pět ještě odpoledne. Člověk nějak musí dobít energii, nejlepší regenerace rovná se spánek. Nemám děti, přítelkyně mě maximálně podporuje v tom, abych se do každého zápasu cítil na 100 procent. Netahá mě po nějakých zbytečnostech, to je super,“ dodal Šulc.