„O naději na body jsme přišli už před zápasem, nebylo co řešit,“ nezastíral Hoftych na nahrávce pro média.
„V plné palbě bychom mohli pomýšlet třeba na vyrovnanější souboj, být daleko nebezpečnější. Ale v tomhle složení, v kterém jsme přijeli, s hráči, kteří neměli měsíc a déle herní praxi, bylo jasné, že to tu na body nebude. Šlo jen o to, o kolik prohrajeme. Proti takhle kvalitnímu soupeři jsme na víc neměli, to je realita,“ pokračoval.
Hoftych nemohl využít třeba brankáře Nguyena, stopery Tijaniho s Jugasem, záložníky Peška, Sadílka, Mosqueru, útočníky Júsufa, Rabušice, Matouška... Zkrátka a dobře: v Německu nastoupilo přinejlepším torzo Liberce.
Liberecký brankářský záskok Hasalík: Nehledě na výsledek krásná premiéra |
Slovan navíc na rozdíl od Hoffenheimu naposledy hrál českou ligu 4. října, poté byla nejvyšší soutěž kvůli koronavirové situaci v zemi přerušena.
„Bylo jasné, že nás soupeř dostane do velkých problémů. Spousta kluků nemá na téhle úrovni žádné zkušenosti, navíc řada z nich nemohla hrát měsíc zápas. Bylo to pro ně strašně těžké, zároveň i velká zkušenost,“ uvedl Hoftych.
„Děkuji klukům, že akceptovali taktický plán. Abychom drželi pohromadě, abychom těch branek nedostali ještě víc. Děkuji hráčům za odvahu, byli ochotni dřít, makat. I když s fotbalem to mělo spíš míň než víc společného. Dali do toho všechny síly, které měli,“ ocenil liberecký kouč a byl rád, že Hoffenheim nenasázel gólů víc.
 |
„V tomhle složení může zápas vždy skončit ještě dramatičtějším rozdílem jako třeba Venlo s Ajaxem Amsterdam (0:13), můžete dostat třeba i historický debakl na evropské půdě. To jsme nechtěli dopustit,“ dodal Hoftych.
Hoffenheim - Liberec 5:0, oslabený Slovan bez šance, domácí dominovali |
Aby toho pro libereckého trenéra nebylo málo, jeho obvyklí asistenti zůstali kvůli koronaviru v Česku a z obvyklého realizačního týmu byl v Německu sám.
„Byl to extra dlouhý den, na všechno, co se týče mančaftu, jsem byl sám. Výborně mi pomohli Jirka Liška a Bobo Konečný z B-týmu. Hodně ale chyběli asistenti Pavel Medynský a Míra Holeňák na práci kolem mužstva, kterou se mnou dělají. Něco takového jsem nezažil od doby, co jsem ve Zlíně trénoval juniorku. Abych byl na lavičce sám s dvěma kolegy z béčka. Už bych to zažít nechtěl,“ dodal.
