Spartu čeká ve čtvrtek večer odvetný zápas s Laziem, k postupu jí bude stačit jakákoli výhra, případně remíza 2:2 nebo vyšší. A na tribuně nebude chybět Ridi - ve středu byl součástí sparťanské výpravy, která z Ruzyně odcestovala do Říma.
Komu bude přát? Odpověď přilétne okamžitě. „Spartě,“ vypálí. „Stěhoval jsem se do Prahy na konci roku 1992 a první zápas, který jsem viděl, byla Sparta proti Parmě, v únoru 1993. Postupně jsem začal chodit trochu víc.“
Po tak dlouhé době se už dá říct, že z chlapíka, který jinak přeje hlavně italské Fiorentině, se stal kovaný sparťan. Vždyť zažil ještě původní podobu stadionu, který se v devadesátých letech přestavoval.
„Tehdy Letná měla větší kapacitu,“ vzpomíná na doby, kdy se na sparťanský stadion vešlo 32 tisíc lidí. „Bydlel jsem tam, táta měl poblíž obchod s oblečením. Měl jsem to 400 nebo 500 metrů od stadionu, takže mi nezbylo nic jiného než fandit Spartě,“ usmívá se.
Se Spartou ho pojí i časté návštěvy hráčů v jeho restauraci pojmenované Manu. „Třeba Lukáš Vácha chodí často. Ale i stará garda, kluci, které znám z doby, kdy ještě byl ve Spartě bývalý prezident. Kapitán Novotný a další,“ vyjmenovává.
Ve čtvrtek bude doufat, že se sparťanům podaří favorita zaskočit. Ale do tipování se mu moc nechce. „Uvidíme. Slyšel jsem, že asi bude pršet, balon je kulatý,“ pomůže si frází, kterou fotbalisté často používají. Pak ale dodá: „Třeba dáme gól, oni budou mít strach... A může být čtvrtfinále.“
Vyjde mu tahle předpověď?
