V tu chvíli Priske jedinkrát zvolil neurčitou odpověď: „Nevím. Nevím, co na to říct.“
Je fakt, že problémy se mu nakupily. V lize desetibodová ztráta na první Slavii, v domácím poháru konec, v Evropě rovněž. Čili neúspěšná sezona?
„Je pořád brzo o tom mluvit. Je to fér otázka, ale zbývají ještě dva měsíce, devět zápasů, hraje se o 27 bodů,“ upozornil dánský kouč. „Mrzí mě, že už nejsme v Mol Cupu i že jsme vypadli z Evropy. Chtěli jsme jít v Konferenční lize daleko, třeba až do Lipska, kde se hraje finále. Odehráli jsme šest dobrých zápasů, byli jsme čtvrtí po základní fázi.“
Ale čtyři góly doma od Alkmaaru, to je dost. Vážně je mezi ním a Spartou takový rozdíl?
Musíme k nim mít respekt a pogratulovat, obě vítězství si zasloužili. Jsou fakt dobří, je možné, že půjdou v téhle soutěži daleko, hrají skvěle. Všichni jsme čekali, že osmifinále zvládneme lépe. Ale Alkmaar má v porovnání s námi dvojnásobnou hodnotu kádru, což o něčem taky vypovídá. Určitě byl mezi týmy znát velký rozdíl.
Vážně ještě sezona není ztracená?
Doplním to: platí, že pokud nezískáme žádnou trofej, bude to zklamání. Ale je třeba rozlišovat zklamání a selhání.
Před zápasem jste mluvil o tom, že na Letné Sparta v pohárech zažívá magické večery. Proč to tentokrát neplatilo?
Tu magii jsem cítil během rozcvičky a prvních pěti minut. Fanoušci nás hnali, kluci začali velmi dobře, ale gól Alkmaaru v mnoha ohledech zabil zápas. Chyběla nám kvalita, abychom výsledek otočili. A ten konečný samozřejmě bolí.
Ve velkých zápasech jste herně na jaře neuspěli. Čím to?
Těžko teď krátce po zápase odpovědět. Neberte to, prosím, jako výmluvu, ale když se podíváte na naši sestavu... Myslím, že jsme udělali maximum a postavili to nejlepší, co jsme měli k dispozici. Ale zranění nás samozřejmě ovlivnila. Měli jsme uprostřed zálohy Sochůrka, kluka z naší akademie, který to zvládl skvěle, ale ve velkých zápasech potřebujete mít opory pohromadě. Znovu říkám: berte to, prosím, jen jako vysvětlení, ne omlouvání výkonu. Jeden z aspektů, který hrál roli. I tak jsme samozřejmě měli daleko větší očekávání.
Jak se vám poslouchal pokřik „Bojujte za Spartu“?
Bolí to, samozřejmě. Když nevyhrajete a prohrajete tak vysoko, je normální, že fanoušci vyjádří nespokojenost. Jejich reakci chápu. Byli skvělí před zápasem, celou první půli, i ve druhé se nás snažili podpořit. Tohle beru na sebe, s takovým pokřikem se vyrovnám. Ale můžu všechny ubezpečit, že kluci se rvali za sparťanský znak na dresu ze všech sil.
V zimě jste říkal, že stavíte novou Spartu. Nepřipadá vám ale, že ani teď kádr není dostatečně silný?
Když se podíváte na tým, který máme, je výrazně jiný než před dvěma třemi lety. Spousta nových kluků, kteří přišli v létě nebo v zimě. Máme dobré hráče, ale chybí nám vyrovnanost výkonů. I se zraněními a změnami v sestavě se chceme rvát o body. Ale v některých zápasech jsme zkrátka nebyli dost dobří.
Může vás Alkmaar něčím inspirovat? Třeba tím, jak spoléhá na hráče, které si sám vychoval?
V něčem ano. Za posledních deset let mají jednu z nejlepších akademií v Nizozemsku. My jsme jiní, každý rok musíme hrát o titul, jejich ambice jsou odlišné. A přesto: viděli jste, že na lavičce jsme měli tři kluky z akademie, Sochůrek odehrál celý zápas. Je fajn, že je máme v týmu, mám z nich radost. Ale potřebujeme taky kvalitu, abychom mohli hrát o trofeje.

























































