Před čtvrteční odvetou s Crvenou zvezdou jen málokdo doufal, že fotbalisté Plzně dokážou doma smazat tříbrankové manko z Bělehradu a proklouznou do druhé nejlepší evropské pohárové soutěže. Ale stalo se.
Po bláznivém průběhu, ve kterém byly k vidění tři pokutové kopy, červená karta i faul v nastaveném čase na gólmana Wiegeleho v hostujícím vápně. Z následné penalty útočník Kabongo zařídil prodloužení a v něm střídající Krčík hlavou trefil postupový výsledek 5:1. Po závěrečném hvizdu zaplavila Doosan Arenu nevídaná euforie.
„V prodloužení jsme začali být trochu nervózní, mohli jsme hru více kontrolovat. Naházeli jsme tam pět útočníků, abychom zápas zvládli, a trochu nám vypadla struktura hry. V tu chvíli už ale vůbec nešlo o to, jestli hrajeme dobře, nebo špatně. Nejdůležitější bylo, že jsme nakonec postoupili. Jsem za to strašně rád a chtěl bych poděkovat především hráčům,“ ocenil šestačtyřicetiletý kouč.
Plzeň - CZ Bělehrad 5:1 po prodl., senzační obrat. Oslabené hosty dorazil Krčík |
Jak složité bylo během několika dnů předělat mužstvo podle vašich představ?
Hodně jsme komunikovali a potřebovali jsme informace také od realizačního týmu a zkušených hráčů. Měli jsme určitou myšlenku a dobře jsme věděli, že bude důležité, aby jí věřili i hráči. Naším prvotním cílem bylo zápas vyhrát. A potom se uvidí, na co to bude po 90 nebo 120 minutách stačit. Ne všechno bylo perfektní. Především v práci bez míče tam vidím ještě rezervy. Ale je obdivuhodné, že kluci během dvou dnů dokázali tolik věcí vstřebat. Po našem vedení 3:1 jsme u hráčů viděli obrovskou energii, cítili krev. Nakonec jsme to dotáhli do konce a věřím, že tohle vítězství nám hodně pomůže.
Zažil jste jako trenér někdy podobně emotivní zápas? A co vás vyhecovalo k pozápasové oslavě?
Samozřejmě jsem toho zažil hodně i jako hráč, ale takový zápas jsem určitě ještě netrénoval. Bylo to opravdu mimořádné. Hodně mě vyhecovaly tribuny a samozřejmě jsem byl rád, že jsme mohli slavit společně s lidmi. Užili jsme si to, ale vím, že přijdou i těžší chvíle, takže musíme zůstat nohama na zemi.
Plzeňský trenér Radoslav Kováč slaví se Sampsonem Dwehem postup přes Crvenou zvezdu Bělehrad do Evropské ligy.
Udělali jste oproti prvnímu zápasu jen dvě změny v sestavě. Nepřemýšlel jste o větší rotaci?
Hodně jsme přemýšleli, že budeme hrát se dvěma útočníky, ale potřebovali jsme ten zápas nějak rozjet. Šli jsme do rozehrávky ve třech, zvolili hráče s rychlostí, aby to neustále trhali, byli v pohybu a soupeře tím unavovali. Měli jsme jasný plán do šedesáté minuty a potom jsme chtěli do hry dostat silnější hráče. Vzhledem k tomu, jak se zápas vyvíjel, ten plán nakonec vyšel. Ve fotbale se ale každých pět minut všechno mění, takže se musíte neustále přizpůsobovat.
Byla klíčovým momentem zápasu červená karta hostů, nebo třetí branka Hrošovského?
Myslím, že třetí gól, ale samozřejmě také vyloučení nám pomohlo. Zároveň jsem měl obavu, jestli dokážeme udržet energii a intenzitu, protože jsme hráli opravdu náročný zápas. Měli jsme i plán B, že prostřídáme o něco později. Nakonec jsme museli vydržet ještě dalších třicet minut prodloužení a hráči to zvládli velmi dobře. Všichni byli důležití. Neustále jim připomínáme, že není podstatné, jestli zápas začínají, nebo končí. Každý je pro tým důležitý, i když třeba nastoupí jen na chvíli.
Kováč má v Plzni pár dnů na zázrak. Potřebuje výsledky ihned, tuší Navrátil |
Jak jste prožíval penaltu Christopha Kabonga v nastavení? Věřil jste mu?
Věřili mu především kluci. Nemáme určené pořadí penaltových střelců, je to o hráčích. Prince Adu si například po gólu věřil, takže si ji vzal. Samozřejmě se může stát, že penaltu nedáte. Rozhodující moment pak Kabongo zvládl skvěle. Je to mladý kluk, už předtím penaltu proměnil a nezklamal ani teď.
Nerozhodný stav v poločase vám moc nadějí nedával. Co bylo potřeba změnit?
Když jsme dostali gól na 1:1, říkal jsem si, že to byla vlastně první velká šance Crvené zvezdy a že jsme pořád trochu nejistí. Potřebovali jsme zvládat tyhle situace lépe, hlavně komunikaci a posuny v obraně. Je určitě na čem pracovat, perfektní to v žádném případě nebylo. V prodloužení jsme čekali trochu lepší kontrolu, ale už jsme také řešili zdravotní problémy. Někteří hráči dostávali křeče. Nakonec se to na hřišti vyrovnalo a hráli jsme prakticky jeden na jednoho. Zvládli jsme to ale silou vůle, euforií a také díky lidem na tribunách.
Bylo velkou komplikací, že na začátku prodloužení musel na hřiště David Krčík a pak jste už nemohli střídat?
Komplikace to samozřejmě byla, ale pořád jsme byli plus jedna a věřili, že to zvládneme. Sampson Dweh měl křeče, ale stále tam byl. To už pak neovlivníte, vždycky se může něco stát. Ale na to, že jsme spolu byli teprve tři dny, tak kluci pracovali velmi dobře.
Je takový vstup do angažmá zároveň ideální psychologickou vzpruhou pro mužstvo?
Věříme, že ano. Emoce byly obrovské, ale už v neděli nás čeká těžký zápas se Slováckem. Musíme se co nejlépe připravit a zregenerovat. Věřím, že po vítězství je regenerace rychlejší, než když zápasy nezvládáte. Doufám, že v neděli zase budeme mít na stadionu naše fanoušky. Byli fantastičtí a jejich energie hráčům strašně pomáhala.
Vnímal jste tu euforii po zápase? A může právě tohle vítězství mužstvo nastartovat?
Já jsem v tomhle opatrný, protože vím, jak to ve fotbale chodí. Jsem už zkušený a vím, že je krásné vyhrát první zápas, ale ten výkon musíte podávat každý víkend. Potřebujeme zůstat konzistentní. Jsem za tu podporu samozřejmě rád. Pro mě je nejdůležitější, že nám lidé věřili a hráči jim dali důvod k radosti. Věřím, že tohle vítězství pomůže především klukům v kabině. Teď to musíme nakopnout a udělat všechno pro to, abychom odváděli co nejlepší práci.
