Trenér Hitzfeld přiznal, že jeho hráči úvodních dvacet minut prospali a soupeře evidentně podcenili. Možná je ukolébaly zprávy o tom, že Lyonu scházejí čtyři hráči základní sestavy.
Jeden z náhradníků, teprve jedenadvacetiletý Sidney Govou, se však stal hrdinou večera. Na domácím stadiónu hrál Ligu mistrů poprvé a nejspíš jen proto, že Marlet nemohl nastoupit pro žluté karty. Hráči Bayernu si ho budou dlouho pamatovat, protože jim vstřelil dva krásné góly a podílel se i na třetím, jehož autorem byl Laigle. "Ukázali jsme, že nemáme z nikoho strach. Teď máme osud ve vlastních rukou," radoval se trenér vítězů Jacques Santini.
Jeho tým sice zůstal v tabulce třetí, ale pokud v posledním kole vyhraje na hřišti už odepsaného Spartaku Moskva, postoupí do čtvrtfinále. Buď s Bayernem, pokud bavorský klub uhraje doma s Arsenalem alespoň bod, nebo s Angličany, jestliže se jim podaří v Mnichově zvítězit. To při současné formě Bayernu není nic nemožného, zvláště když bude pro tři žluté karty chybět Effenberg, při úterním fiasku jediný, kdo alespoň něco ukázal.
Arsenal nastoupil proti Rusům s nepříjemnou vzpomínkou na podzimní čtyřgólový výprask v Moskvě, ale Spartak od té doby nedal v Lize mistrů branku a ani na Highbury smůlu neprotrhl. Oba týmy vsadily na ofenzívu s vědomím, že remíza by jim nebyla nic platná, ale skóre se dlouho neměnilo. Na poslední čtvrthodinu poslal domácí trenér Wenger na hřiště dva čerstvé útočníky a nečekaně stáhl Bergkampa a nikoli Henryho, jemuž se vůbec nedařilo.
Bergkamp dával najevo svou nelibost a diváci nechápavě kroutili hlavami, ale Wenger opět prokázal skvělou intuici. Byl to právě Henry, kdo v 82. minutě po jednom z mnoha rohových kopů poslal míč do sítě. "Hlavičkování není moje silná zbraň. Ale tohle jsem musel dát, když jsem předtím tolik šancí zahodil," řekl střelec vítězného gólu.
V Madridu měli oba soupeři postup v kapse už před výkopem, ale hrálo se o první místo ve skupině, jež zajišťuje výhodu domácího prostředí ve čtvrtfinálové odvetě. Po výhře 3:2 ji získal Real, ale až po velkém boji a možná i trochu nezaslouženě. Leeds byl totiž v dešti na San Bernabeu rovnocenným soupeřem, dokonce se ujal vedení a při vyrovnávacím gólu si Raúl pomohl rukou. Dodatečně to uznal i polský rozhodčí Wójcik a o přestávce se v anglické šatně všem hráčům omluvil.
"Smekám klobouk před takovým gestem. Rozhodčí ukázal, že je čestný muž," prohlásil uznale trenér hostí David O'Leary. Ale kdo ví, jak by mluvil, kdyby neregulérní gól připravil jeho tým o postup. Za stavu 2:2 se Raúl trefil podruhé, tentokrát už bez výhrad. Pro nejlepšího střelce v historii Ligy mistrů to byl už 26. gól v soutěži.
Fanoušci Lazia Řím si poslední domácí zápas svých svěřenců v osmifinálové skupině určitě představovali jinak. Místo oslav postupu jednoho z největších favoritů bylo utkání s Anderlechtem jen soubojem dvou zklamaných týmů. Hlediště Olympijského stadiónu zelo prázdnotou a trenér Dino Zoff postavil jedenáctku složenou téměř výlučně z náhradníků. Jeden z nich, Argentinec López, hrál poprvé po čtyřech měsících, po vážném zranění kolena a předvedl, že střílet góly nezapomněl. Míč do sítě nasměroval přímo z rohového kopu. "Cítím se skvěle a jsem připraven Laziu pomoci," prohlásil autor prvního gólu, který toho od loňského přestupu z Valencie moc nenahrál.
Anderlecht v závěru prvního poločasu přišel o Kollera, který opustil trávník s krvácející ranou na hlavě. Rumun Stoica ho však zastoupil se vším všudy a hned po změně stran vyrovnal. Hrstka nejvěrnějších příznivců Lazia se však přece jen dočkala prvního vítězství svých barev. Baroniovy nůžky, tečované obráncem Crassonem, skončily v bruselské síti. "Teď se můžeme soustředit na italskou ligu," snažil se Zoff najít v předčasném vyřazení alespoň něco pozitivního.