Když otevřete norská média, ve sportovních rubrikách narazíte na jednu stejnou větu: „Bodö/Glimt pravděpodobně fotbalovou Ligu mistrů nevyhraje, ale už to zároveň není nemyslitelné.“
Nemyslitelné to jistě bylo ještě loni v září, pokud jste mužstvo sledovali při jeho premiéře v Champions League na Slavii (2:2). Slavia vedla 2:0, soupeř vyrovnal v nastavení, ale pak ještě měl Ivan Schranz tutovou šanci.
„Ten zápas nás pořád mrzí,“ ohlíží se Houštecký. „Ale taky se teď ukázalo, jak kvalitní tým Bodö má.“
Zatímco Slavia v dalších sedmi zápasech nasbírala už jen dva body za remízu v Bergamu a s Bilbaem, norský klub strhujícím závěrem proklouzl do vyřazovací části. Poradil si doma s Manchesterem City a vyhrál na Atlétiku Madrid.
Slávistický trenér Jindřich Trpišovský (vlevo) po výhře nad Bohemians. Vedle něj asistent Zdeněk Houštecký.
Ale jen u toho nezůstalo. Už je v osmifinále, do kterého postoupil přes Inter Milán. Finalistu minulé sezony porazil v obou zápasech. Což je zatím pohárová událost číslo jedna.
„Na začátku sezony bych to do nich určitě neřekl, ale ukázaná platí,“ prohodí Houštecký.
Kde se to v Bodö/Glimnt vzalo?
„Ti kluci jsou dlouho pospolu, jsou sehraní, mají skvělého trenéra, který si tým dlouhodobě skládá. Mají rychlé, silné a běhavé hráče, skvěle kondičně připravené, s výborným pohybem,“ vypočítává slávistický asistent.
Je těžké vzít bod, po remíze je dojem pak jiný, litoval Trpišovský. Mrzí ho první gól |
„A hlavně jsou extrémně pracovití a poctiví. Nikdo nic nepodcení, nikdo se na nic nevykašle, dobře přepínají, jsou houževnatí a napadáním nutí i nejlepší soupeře dělat chyby.“
To není všechno.
„Mají vyzrálé hráče v nejlepším věku, jsou zkušení, obouchaní. Napadá mě, že podobné jsme to měli my, když jsme Ligu mistrů hráli poprvé. Od té doby byl o naše kluky zájem, velké evropské týmy Slavii sledovaly a každý rok nám odcházeli důležití hráči, takže jsme tým museli mockrát přebudovávat. Jsem zvědavý, jak se s tím teď popasuje Bodö, protože o jejich hráče stoprocentně taky bude zájem. A nahradit opory je strašně těžké,“ upozorňuje Houštecký.
Zatímco Slavia měla mužstvo složené z elitních českých reprezentantů a kvalitních cizinců, Bodö má v kádru až na pár výjimek jen norské hráče.
Kjetil Knutsen, trenér Bodö/Glimt, během utkání se Slavií.
V úterní základní sestavě nastoupilo devět Norů a jen dva cizinci, z nichž jeden je brankář Nikita Haikin, rodák z Izraele s ruským a anglickým pasem, a druhý dánský útočník Kasper Hogh. Na lavici seděli ještě jeho dva krajané a dalších deset domácích hráčů.
„Sám vím, že přivést hráče ze zahraničí není nikdy jednoduché. I Norsko je určitě v mnohém specifické, má své zvyky, klimatické podmínky, kulturu. Asi proto Bodö sází na domácí hráče,“ přemítá Houštecký.
„Nebo si zpátky přivádějí ty, které dobře znají. V Česku se často vede debata, jestli se mají hráči ze zahraničí vracet do naší ligy, jestli je to dobrá cesta pro ně i pro klub. Bodö přitom právě na nich stojí. Hauge se vrátil z AC Milán, kapitán Berg to zkoušel ve francouzském Lens, obránce Björkan byl chvíli v Herthě Berlín, záložník Evjen zase v Alkmaaru. Nabrali zkušenosti, vrátili se silnější a teď jsou z nich lídři.“
Kouč největší hvězdou. Norský Trpišovský nařizuje sedět ve tmě, velkokluby odmítá |
Tržní hodnota kádru Bodö/Glimt je 57 milionů eur, Slavia má v současnosti dvakrát vyšší a u Interu Milán specializovaný server transfermarkt.de uvádí číslo 667 milionů eur.
Mzdové náklady na hráče Bodö jsou jen 140 tisíc eur týdne, ročně to dělá lehce přes sedm milionů eur. Pro porovnání: Lautaro Martínez, kapitán Interu, odhadem bere šestnáct milionů eur ročně.
Za poslední rok Bodö nakoupilo hráče celkem za šest milionů eur, z toho Mathias Jörgensen stál tři a půl milionu. V lednu ho však klub s půlmilionovým ziskem prodal do anglického druholigového Blackburnu.
„Je takřka jisté, že v současnosti není v Lize mistrů tým, který by si myslel, že to bude mít proti těmto Seveřanům snadné,“ píše deník Tipsbladet.
Hlavičková momentka v zápase Ligy mistrů mezi Slavií a Bödo/Glimt.
„Bodö je neuvěřitelné. Je to nejlepší výkon norského klubu všech dob,“ říká trenér norské reprezentace Stale Solbakken. Mimochodem Norsko se poprvé od roku 1998 probojovalo na mistrovství světa.
A jeho nejúspěšnější klub už překonal i jízdu Rosenborgu Trondheim z ročníku 1996/1997, kdy postoupil do čtvrtfinále. Jenže tenkrát Ligu mistrů hrálo jen šestnáct klubů, navíc do ní mohli jen šampioni. Za tu dobu se evropský klubový fotbal tak změnil, že současné osmifinále je mnohem víc než tehdejší čtvrtfinále.
A dál? Bodö narazí buď na Sporting Lisabon, nebo Manchester City, které v základní části doma porazilo 3:1. Což znamená, že čtvrtfinále rozhodně není nemyslitelné.
