Šturm rozehrál míč od rohového praporku po zemi, Růsek si z hranice vápna seběhl a i díky dobré cloně a bloku spoluhráčů propálil po jemné teči vše, co mu stálo v cestě.
Pro brzy sedmadvacetiletého útočníka jde o velkou satisfakci. Od roku 2023 totiž téměř dva roky marodil s vyhřezlou ploténkou. „Teď už mě nic nebolí,“ pochvaluje si autor vítězného gólu. Sigma zvítězila 2:1.
Stejně tak si odchovanec Zbrojovky pochvaloval i signál z rohového kopu, který sigmáci zahráli navzdory jinému pokynu trenérů.
Očima obránce Matúše MaléhoK signálu z rohového kopu:  „Z lavičky jsme dostali pokyn, že máme udělat jeden signál. Tenhle to ale nebyl. Nakonec to na sebe vzal Klímič, který řekl, že to rozehrajeme na Tondu. Asi to byla Klímičova Boží ruka a pomohlo nám to, protože to vyšlo fakt perfektně.“ |
Prozraďte, jak to tedy bylo?
Celý týden jsme cvičili standardky, nicméně paradoxní bylo, že tady před tou standardkou na nás bylo z lavičky křičeno, ať zahrajeme jiný signál. Ale rozhodli jsme se pro tenhle. A vyplatilo se. Kdo se rozhodl? Řekli jsme si to já a Klímič (Jan Kliment). Byl u toho ještě Matúš Malý a samozřejmě to musel vědět i Dani Šturm.
Nejdůležitější gól kariéry?
Asi určitě. Možná i jeden z nejdůležitějších zápasů. Jsem strašně šťastný, že jsme to zvládli. Hlavně po prvním zápase. Měl jsem tam velkou šanci, kterou jsem nedal, to jsem si hodně vyčítal. O to větší jsem měl motivaci. Chtěl jsem to odčinit gólem nebo asistencí, což se povedlo.
Podobně mluvil i Jáchym Šíp. Stejně jako vy v minulém zápase šance neproměnil, ale proti Lausanne skóroval.
Trochu jsme se o tom bavili. Ale my jsme v první řadě nevěděli, co tady od odvety čekat. První zápas se hrál na trávě, druhý na umělce. Po prvním tréninku jsme si říkali, že to bude extrémně rychlé, že proti nám bude vlastně jiný soupeř, než který proti nám hrál v Olomouci. To se potvrdilo. Ale my jsme postup ubojovali a upracovali.
Lausanne vás v druhé půli zatlačilo. Bylo to víc o hlavě než fyzických silách, abyste nápor ustáli?
Určitě. Lausanne po půli ještě víc převzalo otěže zápasu. Hodně nás zamkli, byli jsme v hlubokém bloku. Oni mají rychlé typy hráčů, ale my jsme s tím počítali. Připravovali jsme si, že jim bude umělka sedět.
Těžší osmifinále. Sparta v Konferenční lize narazí na Alkmaar, Sigma jde proti Mohuči |
Kam řadíte úspěch v podobě postupu do osmifinále Konferenční ligy? Při loňském triumfu v MOL Cupu jste totiž vinou zranění nebyl tak úplně členem užšího kádru.
Řadím to asi úplně nejvýše. Je to pro mě zadostiučinění po dlouhém zranění, co jsem měl. Jsem šťastný, že jsem zpátky.
Teď už jste úplně v pohodě?
Co se týče zad, kvůli kterým jsem dlouho marodil, s nimi nemám žádný problém. Proti Lausanne mě trochu trápil zadní stehenní sval, ale to s tím nesouvisí. Musím zaklepat, původní zranění se vůbec neozývá.
To musí být velká satisfakce. Kariéru jste musel přerušit téměř na dvě celé sezony.
Určitě. Když si vybavím situaci rok zpátky... Byly tam i myšlenky, jestli to vůbec půjde. Teď jsem šťastný.
Je to pro vás důležitý gól i z toho pohledu, že jste se do šancí dostával také v lize? Ani tam jste totiž zatím skórovat nedokázal.
Je to tak. Když jsem byl na podzim na hostování, dokázal jsem být celkem produktivní. Takže už jsem to teď měl v hlavě, že jsem si šance vypracoval, ale neproměnil je. Před Lausanne mi i pan Hapal (generální sportovní manažer klubu) říkal, že to ve Švýcarsku prolomím, hodně mi věřil. Takže jsem rád, že to přišlo teď, v dost možná nejdůležitější moment.
Další evropská šílenost. Nesnáším VAR, spílal kouč Lausanne po postupu Sigmy |
Po vašem návratu pravidelně nastupujete v základní sestavě, a to na pozici číslo deset, byť jste vždy byl hrotový útočník. Jaké to je?
Konkrétně proti Lausanne to bylo dost náročné. Musel jsem Klímičovi pomáhat napadat stopery a zároveň jsem musel být v pozici na sběr druhých míčů pod Míšou Beranem a Petym Baráthem. Bojoval jsem a makal jsem, co to šlo. A v sedmdesáté minutě mi došlo. (směje se)
Jak jste prožíval infarktový moment ze závěru zápasu, kdy Lausanne vyrovnalo, jenže gól pak odvolal videorozhodčí kvůli ofsajdu?
To bylo šílený! I od trenérů jsme dostali informaci, že tam žádný ofsajd není. Takže jsme počítali s prodloužením. Ale jestli jsem to správně pochopil, zkoumala se úplně jiná situace než ta gólová. Takže neskutečná euforie. Pak jsem věřil.
Jaké to pro vás bylo, když se Sigma v zimě po půlroce ozvala, že si vás stahuje z hostování zpět?
Nejhorší bylo asi stěhování. Bylo to první, co mi proletělo hlavou. Kompletně jsme to vyřešili až tento týden. V Jablonci se mi dařilo. Bral jsem to tak, že v Olomouci nastupuju do přípravy a pak se uvidí, jestli to vyjde. Jestli se budu trenérskému štábu líbit, nebo ne. Popřípadě bych se vrátil, tak to bylo.
Radost Antonína Růska (Olomouc) z gólu na 2:1 ve 44. minutě utkání Konferenčí ligy proti švýcarskému Lausanne.
A kouč Janotka po přípravě chválil, že jste byl jeden z nejlepších hráčů. V klubu jste navíc podepsal novou, dvouletou smlouvu.
Trenérský štáb se mnou byl spokojený, chtěli, abych tu pokračoval, takže nebyla jiná možnost než prodloužit smlouvu. A jsem za to strašně rád, protože fakt jsem loni nevěděl, jestli s fotbalem pokračovat.
Jak se liší herní styl Sigmy a Jablonce?
V Olomouci se víc hraje do rychlosti. Kladou se na to velké nároky, stejně jako na presink. V Jablonci je to hodně na hře z bloku, vyčkávání na šance a postupném útoku.
Janotka k losu: Šance je, myslím, že jsme černý kůňV osmifinále Konferenční ligy narazí Sigma na německou Mohuč, rozhodl o tom páteční los v Nyonu. Olomoučané tak poměří síly s týmem ze slavné bundesligy. Ačkoliv se západoněmecký celek aktuálně trápí a bojuje o záchranu soutěže, vězte, že pro Sigmu půjde o náročnou prověrku.  Olomoucký trenér Tomáš Janotka během utkání proti Lausanne v play off Konferenční ligy. Jistě náročnější, než kterou by byla kyperská Larnaka, jež byla druhou možností pro osmifinále. „Jde o velice atraktivního soupeře, což je pro všechny lákavé. S losem jsme spokojeni. Vnímáme ale, že jde o extra silného soupeře. Nicméně šance jsou vždycky,“ cítí trenér Sigmy Tomáš Janotka. Pro Sigmu půjde o první osmifinále v některém z evropských pohárů od roku 1992, tehdy změřila síly s Juventusem. Teď ji čeká celek, který loni v německé Bundeslize skončil šestý. „Teď nás beru trochu za černého koně soutěže z toho 24. místa, z něhož jsme postoupili do vyřazovací fáze. Je to fotbal, stát se může cokoliv. Půjdeme do toho stejně, jako do duelu s Lausanne: s maximálním odhodláním. Uděláme maximum, abychom zabojovali o postup.“ |
