„Chceme poděkovat Luisi Enriquemu a celému trenérskému štábu za maximální úsilí, které v posledních letech věnovali španělské reprezentaci. Tým pod jejich vedením udělal pokrok, na kterém můžeme stavět i v dalších letech,“ uvedli představitelé svazu.
„Mrzí mě, že jsem nemohl pomoct víc. Ale vážím si toho, že jsem mohl být u toho,“ napsal Enrique na twitteru a vyzval fanoušky, aby nového kouče přijali. „Národní tým potřebuje veškerou podporu, aby Luis de la Fuente mohl splnit stanovené cíle,“ dodal.
Dvaapadesátiletý Enrique působil na lavičce španělské reprezentace od července 2018, kdy tým převzal po vypadnutí v osmifinále MS v Rusku. Stejná fáze světového šampionátu se však stala osudnou i jemu.
Maroko - Španělsko 0:0, na pen. 3:0. Senzace, favorit nedal gól ani v rozstřelu |
Španělé zklamali i nyní v Kataru, když ze čtyř utkání porazili pouze Kostariku a potřetí za sebou neprošli do čtvrtfinále. Deníky ve Španělsku nešetřily kritickými slovy. Hlavně co se týče herního projevu.
„Spousta míčů pro nic, čistá bezvýznamná rétorika. Zbytečné šťouchání si s míčem proti soupeři, který dokázal Španěly k takové hře přinutit. Porážka s Japonskem ve skupině nebyla náhodná,“ napsal například El País.
„Po dvou dobrých vystoupeních na Euru a v Lize národů přišel na mistrovství světa velký útlum. Enrique vytvořil tento tým a dal mu svůj styl, ale výsledek se nedostavil a pocit selhání je zcela evidentní,“ uvedla Marca.
Ještě ostřejší byl pak komentář deníku El País. „Už ani minutu navíc. Jdi, Lucho,“ vyzval trenéra.
Fiasko, žebrota. Už ani minutu. Jdi, Lucho, vyzývá španělský tisk kouče k odchodu |
A rozhodnutí na sebe nenechalo dlouho čekat. Čtyři roky, 47 utkání, šestadvacetkrát s vítězstvím. Enrique dal týmu tvář. Po úvodním skupinovém utkání s Kostarikou (7:0) se o něm začalo mluvit jako o skrytém favoritovi na triumf.
Jenže únavný profesorský fotbal nezajistil výsledky. A o ty jde především.
„Fotbal je krásný sport, ale s jednou výhradou: vyhrát může i tým, který neútočí,“ citovala Enriqueho po utkání s Marokem veřejnoprávní stanice RTVE. „Dominovali jsme, ale nebyli jsme dost kreativní. Z jedenácti střel šla jediná na branku, plus ta tyč... Penalty mě mrzí, ale na svůj tým jsem hrdý,“ pokračoval.
Pojmenoval však slabiny, které jej ve výsledku stály místo. „To, co se stalo, je má chyba, beru za to plnou zodpovědnost. Omlouvám se fanouškům,“ uvedl.
Španělé na šampionát přivezli třetí nejmladší kádr. Namátkou – záložník Gavi 18, Pedrimu bylo nedávno dvacet, stejně jako například Ansu Fatimu a Necovi Williamsovi. Jediným pamětníkem posledního titulu z roku 2010 zůstal kapitán Sergio Busquets. V nominaci chyběly ostřílení matadoři jako třeba stoper Sergio Ramos nebo brankář David de Gea.
Přitom v minulých letech Enrique slavil úspěchy. Na loňském Euru došel až do semifinále, pak ve finále Ligy národů nestačil na Francii.
Kdo je Enriqueho nástupcem?
Jednašedesátiletý Luis de la Fuente je bývalý levý krajní obránce, který celou hráčskou kariéru strávil ve Španělsku. Vychovalo jej Athletic Bilbao, za které odkopal 227 utkání a vstřelil pět branek. Čtyři sezony strávil i v Seville, pak rok hrál v Alavésu.
Pět let po ukončení kariéry v roce 1994 začal trénovat malý španělský celek Portugalete. Přes krátké angažmá v Aurrerá se vrátil zpět domů. Bilbao vedl tři sezony, pak ještě vyzkoušel Deportivo Alavés.
Luis De la Fuente
Od roku 2013 působí u tamních reprezentačních mládežnických výběrů. Před uvedením do čela toho seniorského byl hlavou jednadvacítky, se kterou v roce 2019 opanoval mistrovství Evropy.
Mimochodem, jedno utkání u seniorského výběru už má za sebou, a to když měl v roce 2021 záložník Sergio Busquets pozitivní test na koronavirus a tým musel do izolace. Přátelák proti Litvě španělští náhradníci vyhráli 4:0.
V témže roce také získal se Španělskem stříbrné medaile na olympijských hrách v Tokiu.
De la Fuente si odbude soutěžní debut v březnu v kvalifikaci na Euro 2024 proti Norsku.
