Jihoamerická velmoc tehdy přestala vnímat realitu, jen usedavě plakala. Prohrála s Uruguayí 1:2 a romanopisec Carlos Heitor napsal: "To, co se stalo 16. července 1950, si zaslouží pomník. Takové chvíle, kdy lidé tonou v bolesti, formují národ."
Brazílie dodnes cítí trauma, že na svém stadionu Maracaná ztratila v posledním utkání už téměř jistý titul mistrů světa. Jedině trenér Scolari může zlé démony zadupat do země. Může navždy vyléčit celé generace nešťastných.
Za 27 dní vypukne šampionát, jehož finále se opět hraje v Riu na legendárním stadionu Maracaná. Nedávno se Scolariho ptali, co bude dělat 13. července odpoledne. Charizmatický pětašedesátiletý chlapík se potutelně usmál pod knírkem, divoce rozhodil ruce a povídá: "Asi se budu připravovat na finále, ne? Než začne, s nadšením si zazpívám národní hymnu a pak se pustíme do boje."
Brazílie nepochybuje, že tentokrát poslední krok zvládne a stane se pošesté fotbalovým šampionem. Poprvé doma, poprvé na Maracaná. Kdo jiný by to měl dokázat, když ne Big Phil, jak se Scolarimu přezdívá? V roce 2002 už jedno zlato získal, teď půjde po druhém.
Co na tom, že ho portugalské úřady vyšetřují kvůli podezření z daňových úniků a praní špinavých peněz. I když mu hrozí soud a vězení, Scolari je v klidu: "Jestli udělal někdo chybu, tak já to nebyl."
Co na tom, že v nominaci vynechal trojici zlatých hochů Ronaldinha, Robinha a Kaká? I když mu půlka Brazilců spílá, on věří svým vyvoleným. "Je jasné, že se nemůžu zavděčit všem, přesto bych rád požádal celou zemi, aby nám fandila. Chceme být mistry světa. Chceme být mistry světa pro vás!"
Plamenná prohlášení a rychlá kadence, to je Scolariho doména. K tomu přidává grimasy, které v brazilských televizích často imitují. "Brazílie je připravena, můžeme začít," oznámil kouč rázně.
Kanárkové dresy se pod Scolarim rozsvítily, z posledních 19 zápasů prohrály jediný a do mistrovství světa vstoupí jako nejžhavější favorit s absolutní podporou. Na druhou stranu: pokud šampionát nevyhrají, Scolari půjde na pranýř.
Brazílie uznává jen vítěze. Také proto se při porážkách tak často vrací do poloviny července černého roku 1950. Už nikdy nechce zažít nic podobného. Snad jen Scolari namítá: "Mám dost zkušeností s tím, že fanoušci aplaudují i týmům, které se nestanou šampiony."
Jenže to neplatí pro Brazílii v roce 2014. Je čas zahnat zlé duchy.
