Letos by mohl být vítěz netradiční. Co Chile? navrhuje Bosák

Sao Paulo (Od našeho zpravodaje) - Turnaj v Brazílii je pro Jaromíra Bosáka už šestým mistrovstvím světa v roli komentátora České televize. A zřejmě i posledním, jak naznačuje v rozhovoru před startem šampionátu.

Jaromír Bosák těsně před zahájením mistrovství světa ve fotbale v Brazílii. | foto: Jan Palička, MF DNES

Když odlétal před čtyřmi lety do Johannesburgu, měl vážné pochybnosti: "Mistrovství v Jižní Africe? To se nikdy nemůže dohrát, něco se určitě stane. Angličtí fanoušci se opijou, vyrazí do Soweta a bude průšvih."

Nakonec se komentátor Jaromír Bosák vracel příjemně překvapený. Sice všude hlídkovali policisté a vojáci, ale turnaj se povedl: "Místní byli nadšení, že se můžou po 15 letech procházet večer venku. A fotbal byl taky fajn."

Jaká bude Brazílie? Složitá, na tom se cestou do Sao Paula shodneme. Bosák poprvé vyrazil na mistrovství světa jako sólista. Česká televize mu na cestu "přibalila" jen kameramana.

Jako novinářští kolegové se potkáváme dlouhá léta na domácích i zahraničních stadionech. Proto je v rozhovoru ponecháno tykání.

Taky máš pocit, že mistrovství světa v Brazílii je risk?
Já si vždycky říkal, že až jednou bude mistrovství v Brazílii, tak můžu skončit, protože nic většího být nemůže. Z knížek a dokumentů mám zafixované, že fotbal je tu náboženství. Jenže realita ukazuje, že Brazilci nemusí kvůli fotbalu jen tancovat. Chápu jejich demonstrace proti tomu, že se utratily miliardy dolarů na stavbu stadionů.

Ty bys Brazílii nevolil?
Ne a světová federace FIFA by se taky měla probudit. Její šéf Blatter nedávno přiznal, že dát mistrovství 2022 do Kataru byla ptákovina. Ta volba byla nejen podle mě uplacená a zákulisní a stavařská lobby hrála zřejmě roli i při volbě Brazílie. Netvrdím, že by šampionát mělo pořádat jen čtyři pět zemí světa, kde všechno funguje, ale určitě existovalo rozumnější řešení. Vždyť Brazilci postavili stadion i v džungli u Amazonky. Proč?

Šílenost, souhlasím.
FIFA se tváří jako jedna z nejlépe vydělávajících organizací světa, ale měla by přemýšlet, jakou má image. Upřímně, dobrou ji nemá. Ano, Brazílie je úžasná fotbalová země, ale kolik se kvůli jednomu šampionátu prostavělo a kolik se nakradlo? Češi na to vymysleli hezké slovo vícenáklady. Obyčejné Brazilce to neskutečně vytáčí.

Fotbal v televizi

Česká televize z MS odvysílá všech 64 zápasů (55 přímo). Utkání lze sledovat i na webu ČT. V Brazílii je komentátor Jaromír Bosák, kterého od čtvrtfinále doplní Pavel Čapek. Z Prahy se přidají Vlastimil Vlášek, David Kalous, Jiří Štěpán a David Kozohorský.

Zápasy propojí studio, které bude v průběhu základních skupin vysílat od 17.30 do dvou ráno. Jeho hosty budou Petr Čech, Pavel Vrba, Karel Poborský, Milan Luhový či Zdeněk Grygera.

MS se objeví i na Eurosportu, byť stanice nebude vysílat zápasy. Nabídne několik magazínů, ten hlavní z pláže Copacabana půjde ve 20.30 a 23.30 a mezi experty budou třeba Arsene Wenger, Thomas Berthold či David James.

Přidal by ses do demonstrací?
Ne, kameny bych neházel, ale mluvit o tom budu. Přál bych si, aby se přidaly i velké televizní společnosti, které mohou zasáhnout stamiliony lidí.

Abychom nezamluvili tvoji první odpověď: skončíš po Brazílii s komentováním fotbalu?
Nechci se dožít toho, že lidi začnou psát do televize, ať toho Bosáka vyhodí, ale teď ještě končit nehodlám. Za rok mi bude padesát, takže plánuju, že zamávám fotbalové kariéře. V té televizní chci pokračovat, pořád mě baví a naplňuje. Chci přispět k tomu, aby lidi vnímali fotbal jako krásný sport.

Na své zkušenosti nežehráš? Nechováš se někdy profesorsky?
Čím je člověk starší, tím je pohodlnější, to u mě platí. Nevydržím pracovat jako pětadvacetiletý robot, ale zároveň v sobě nemám syndrom vyhoření. Proto nesklouznu k tomu, abych něco podcenil.

Jak vypadá příprava na Brazílii?
Teď už nic nedohoním, ale třeba před finále Ligy mistrů v Lisabonu jsem se po nocích mořil s Ruskem. Byl to třináctý tým z dvaatřiceti.

Dostaneš se ke všem dvaatřiceti?
Měl bych, ale přiznám se, že Írán, Ekvádor nebo Honduras asi jen štrejchnu. Jinak chci o všech hráčích vědět maximum. Nechci být k divákovi neslušný a dávat mu obyčejné informace, které se opakují. Snažím se najít něco jiného.

Pikantního?
Ne z osobního života. Není mi nic do toho, jestli se někdo rozvádí nebo má nemanželské dítě. Ale jestli se hráč CSKA pohádá s fanoušky Lokomotivu nebo se někdo věnuje charitě, to už za zmínku stojí. Na každý tým mám obálku, kde jsou kartičky hráčů a zajímavosti.

Co statistiky? Vrtáš se v nich?
Nepoužívám je rád, protože divák je do tří minut zapomene.

Moje šampionáty

USA 1994.
Můj první turnaj, moje první cesta do Států. Byl to úplně jiný svět. Ta vzpomínka pro mě navždy zůstane živá a zábavná.
 
Francie 1998.
Turnaj, kdy bylo hlavní nedostat gól. Černou můrou bylo čtvrtfinále Francie – Itálie, 0:0 po prodloužení. Pro komentátora něco strašného. Když se házel aut, byla to událost. Já si zamiloval Lyon, strávil jsem tam dva týdny.

Korea a Japonsko 2002.
Všechno fungovalo a šinkanzeny jezdily na vteřinu přesně. Nejvíc mě bavilo jídlo. Cpal jsem se horem dolem a přijel o pět kilo lehčí, protože všechno bylo z moře.

Německo 2006.
Preciznost. Tím, že mluvím německy, jsem se cítil skvěle. Vadily mi jen dlouhé cesty autem: jeden den z Berlína 600 kilometrů do Kolína, druhý den ještě dál do Hamburku.

Jižní Afrika 2010.
Příjemné překvapení. Bydleli jsme na české ambasádě a poznali fantastické lidi. A viděl jsem kus nádherné země, na kterou od té doby nedám dopustit.

Cos neměl zapomenout ty? Přece jen budeš v Brazílii pět týdnů.
Poznámky, to by byl průšvih. Taky léky na zažívací problémy a pas.

Ještě něco?
Komentátorskou skříňku, bez které bych byl ztracený. Naše pozice na tribunách nejsou plně vybavené, proto je musíme doladit my.

Bude ti nějaké jméno ze soupisek dělat problémy?
Íránci budou oříšek, ale k těm se asi nedostanu. Nejhorší budou jména, která všichni známe, ale vyslovují se jinak, než jsme zvyklí. Zatímco na Ramiréše diváci reagují podrážděně, Ramirése berou.

Proč ho nevyslovíš česky? Celý svět to tak přece dělá, s českými jmény si nikdo hlavu neláme.
Měli bychom se blížit původní výslovnosti, jen musíme brát ohled na české zvyklosti a normy. Ne každý Brazilec, jehož jméno končí na "o", se vyslovuje stejně. Jeden je Thiagu, druhý Romário. Záleží, zda pochází z Ria, nebo Sao Paula.

Co tvoje portugalština?
Nic. Před Eurem 2004 jsem se poctivě naučil sedm lekcí, takže pořád umím říct, že námořník má kočku a po ulici jede rychlé auto. Jenže když jsem si pustil portugalskou televizi, podle výslovnosti jsem zjistil, že jsem se učil úplně jiný jazyk. Zůstal jsem u angličtiny a němčiny.

V Jižní Africe sis ve volných dnech zahrál golf, dokonce na hřišti slavného Garryho Playera. Máš nějaký sen před Brazílií?
Rád bych viděl fotbal v džungli, ale do Manausu se nedostanu. Je to moc daleko. Asi jsem divný, ale chtěl bych zalézt někam do favely, jen musím zvážit, jestli to není příliš nebezpečné. Asi se ušpiním, roztrhám věci – ale risknu to.

Před čtyřmi lety jsi byl v Sowetu.
S průvodcem, který v Sowetu vyrostl a pak se stal knězem. Viděl jsem zfetované a na smrt nemocné lidi, u nich děti, které si plácají bábovky z mouru. Na osmdesát chýší jedna díra v zemi místo záchodu.

Vidím, že máme stejné zážitky i z Johannesburgu.
Jsem zvědavý, čím mě překvapí Brazílie. Jen se bojím, že toho moc nestihnu, protože musím komentovat, točit fejetony, dělat zpravodajství, létat z města do města... Sao Paulo, Rio, Salvador, Belo Horizonte, bude to fofr. Teprve od čtvrtfinále mě doplní Pavel Čapek.

Koho vlastně tipuješ na vítěze? Věříš jako velký fanoušek bundesligy Němcům?
Naopak si myslím, že budou mít problém. Trenér Löw protočil snad 35 lidí, v německé hře mi chybějí naučené stereotypy.

Španělsko?
Taky ne, příliš spoléhají na zkušenost. Připadají mi vyhořelí, což je logické, když už vyhráli, co mohli. Myslím, že letos bude netradiční vítěz. Co třeba Chile? Moc se mi líbili, když hráli proti Anglii nebo Španělsku. S Německem byli o 70 procent lepší. Rychlí, dynamičtí, přímočaří, šikovní s míčem.

O domácích Brazilcích nemluvíš záměrně?
Jasně, jsou to největší favorité, to asi uzná každý. Nepřál bych Brazilcům jediné: aby na turnaji dopadli hůř než Argentinci, to by demonstrací v ulicích ještě přibylo.