„Opouštíme tenhle turnaj neporaženi. To je přece neskutečné!“ pokračoval kostarický trenér. „Odehráli jsme tady pět zápasů, ve kterých jsme dostali jen dva góly, a to ještě jeden z penalty.“
„Myslím, že jsme za sebou nechali dobrou práci,“ přidal se brankář Keylor Navas. „Každý nerad prohrává. Tím spíš po penaltách... Ale můžeme odjet s hlavami nahoře. Je těžké skončit zrovna takhle, ale takový je život.“
Kostarika končí po čtvrtfinálovém dramatu proti Nizozemsku. Je pravda, že se celý zápas hlavně bránila a k penaltovému rozstřelu se vyloženě upnula, ale hráči proti slavnějším protivníkům ukázali příkladné odhodlání - dřeli do úmoru, padali do střel...
Malá středoamerická země s méně než pěti miliony obyvateli nakonec po základní hrací době i prodloužení udržela bezbrankový stav, ale na penalty prohrála 3:4. I kvůli nezvyklému kroku soupeře vyměnit před rozstřelem brankáře.
„Nizozemsko má velmi silný tým, ostřílený mnoha těžkými zápasy. Mají hráče, kteří už hráli na mistrovství Evropy nebo mistrovství světa a kteří působí ve velkých ligových soutěžích. Ale my jsme se jim vyrovnali,“ těšilo Pinta. „A co říkám na tu brankářskou výměnu? Každopádně nic takového jsem nikdy neviděl. Ale v té chvíli jsme se o to nestarali.“
A dodal: „Myslím, že odjíždíme s tím, že jsme tady zanechali pozitivní a důstojný obrázek o kostarickém fotbale.“
To tedy ano!
Kostarika v základní skupině narazila na tři bývalé šampiony. Proti Itálii, Anglii a Uruguayi měla být jen do počtu. Ejhle! Bez porážky, s dvěma výhrami a remízou a jediným inkasovaným gólem postoupila do osmifinále. V něm na penalty přešla přes Řecko.
Kdo před třemi týdny znal jména jako Keylor Navas, Michael Umaňa, Christian Bolaňos nebo Joel Campbell? Kostarika hrála srdcem a svým přístupem si získala spoustu sympatizantů po celém světě. Fanouškům se navíc líbil příběh, jak se podceňovaným David úspěšně postavil Goliášům...
Hráči si z předpovědí nic nedělali: „Chápu, že nám lidi nevěří,“ říkal záložník Celso Borges, „ale já s těmihle názory nesouhlasím. Naši soupeři jsou také jenom lidi z masa a kostí jako my. Anglie, Uruguay a Itálie jsou bývalí mistři světa, ale všichni začínáme bez bodu. Věřím, že můžeme postoupit.“
To, jak Kostarice narostlo sebevědomí, dokresluje příhoda ze zápasu proti Nizozemsku. Trenér Pinto se během přerušené hry kvůli ošetřování pustil do řeči s největší nizozemskou hvězdou Arjenem Robbenem.
„Co jsem mu říkal? Že je to jeden z nejlepších fotbalistů na světě. A taky jsem ho požádal, jestli by nás dneska nenechal vyhrát. Stejně už toho během kariéry vyhrál dost,“ smál se Pinto.
Robben mu sice přání nesplnil, ale Kostarika i tak opouští šampionát jako největší překvapení turnaje.
