Celý fotbalový svět si bude pamatovat, jak Andrés Iniesta v prodloužení finále srazil Nizozemce. A když si celý svět vzpomene na tento gól, vzpomene si i na toho, jemuž byla trefa určena. Na bývalého kapitána Espaňolu Barcelona, který loni v srpnu zemřel na infarkt na tréninkovém kempu v Itálii.
"Právě to jsem chtěl, uchovat vzpomínku na Daniho," vyprávěl po finále Iniesta, který po brance vyhrnul dres a na tílku ukázal nápis: Dani Jarque - Navždy s námi. "Slušelo se mu věnovat velký gól a my si vybrali tu nejlepší chvíli."
Když takto hovořil, houpala se Iniestovi na krku medaile. Oči se mu leskly, hodilo by se napsat, že dojetím.
Ale nebyla by to pravda. Pokud se v záložníkově obličeji třpytily slzy, pak výhradně slzy štěstí. Iniesta se tak trochu nevěřícně usmíval, když popisoval velký triumf.
A nezvážněl ani při vyprávění o mrtvém. Vyzařovalo z něj: Je to šťastný den a já jsem šťastný, že jsem ho mohl Danimu dát. A nahlas říkal: "Na hřišti jsme chtěli cítit Daniho sílu."
Pro nezaujatého posluchače zní možná taková slova pateticky. A to je právě ono – pro nezaujatého. Těžko je zpochybňovat u Iniesty, který poznal Jarqueho jako kluk a byli blízcí přátelé. Prošli spolu mládežnickými reprezentacemi od 17 do 21 let, a tak Iniestu velmi zasáhla loňská srpnová zpráva.
Tehdy Jarque ještě dopoledne trénoval s mužstvem na soustředění u Florencie, ale pak nepřišel na večeři. Našli jej bezvládného na pokoji, už mu nebylo pomoci: šestadvacetiletý fotbalista telefonoval s přítelkyní, s níž čekal dítě, když ho postihl srdeční kolaps.
"Dani zanechá díru v našich duších, ale bude mít vždy místo v našich srdcích," vzdali mu hold fanoušci a Iniesta teď jejich slib potvrdil.