Do třistatisícového města v Severním Porýní-Westfálsku se přihnala vlna z Česka.
"Češi, Češi!"
Znamená to jediné, úvodní zápas Nedvěda a spol. se na mistrovství světa přiblížil.
Češi od rána zaplnili centrum, obsypali zahradní restaurace i narychlo postavené stánky, v nichž se čepovalo především pivo.
"Už jsme tady od neděle," líčil David Šmucler z Prahy. "Popíjeli jsme dlouho do noci, za sedm euro jsme přespali v kempu a ráno jsme už zase byli ve městě."
Na kilometr dlouhé pěší zóně nešlo pomalu projít, jak byla přelidněná. V zástupu fanoušků i místních obyvatel svítily postavy v červeném. Byly jich možná tisíce.
"Czech seven, US zero," pokřikoval obézní muž z Česka na skupinky Američanů. Podporu měl soupeř ze Spojených států několikanásobně menší.
V poledne se na náměstí u novodobé katedrály rozezněly zvony, jejichž tóny se ztrácely ve skandování českých fanoušků.
Ti přijeli ze všech částí země. Bylo slyšet hovorovou češtinu i moravský přízvuk. Zpívaly se lidové písně, nejvíc se opakovala ta o vysokém jalovci.
A ve velkém horku se pilo pivo.
"Musím se hlídat, abych večer z toho fotbalu něco měl," poznamenal s úsměvem jeden z Čechů.
Někteří se však nehlídali a sotva pletli nohama. "Ale jsou slušní jako vždycky," upozornila Bára Jindrová z fan-ambasády, která se svými čtyřmi kolegy českým fanouškům pomáhá.
"Zatím jsme nic vážného řešit nemuseli. Ale hodně fanoušků se nás ptalo na lístky."
Co jim poradila?
"Aby je nekupovali na černém trhu. V Německu je to trestné, navíc riskují, že si koupí vstupenku, kterou někdo ztratil a pak ji zablokoval. Takže se na stadion stejně nedostanou."
Po poledni se mnoho z nich přesouvalo z centra do sousední čtvrti Schalke, kde ve třináct hodin odstartoval Festival pro fanoušky.
Obrovské ploše dominovalo obří pódium, na nichž se střídaly hudební kapely. Všude kolem byly stánky se suvenýry a s občerstvením.
Do výkopu večerního zápasu už zbývaly jen tři hodiny.
