Na tréninku se hrál nohejbal, někteří fotbalisté lehce vyklusávali, další jen polehávali po trávníku a protahovali se.
"Trénink musí být lehký, někdy je nejlepší dát úplně volno," říká lékař mužstva Petr Krejčí.
Dva dny po zápase se v těle všechno rozleží, rány přicházejí k sobě.
"První den po zápase je ještě v pohodě, ale pak to na vás padne. Potřebuju pak ještě třetí den, abych se z toho dostal," potvrzuje Galásek.
Navíc se může projevit, že Galáskovi je už třiatřicet a v mužstvu patří k nejstarším.
"Když mi bylo o deset míň, stačil mi den. Teď potřebuju dva tři, abych se z těch bolestí dostal," tvrdí Pavel Nedvěd, který je stejně starý jako Galásek.
"Ale ti starší zase vědí, jak se o sebe postarat," poznamenává reprezentační lékař.
K tomu fotbalistům neprospívá horké počasí, které v posledních dnech v Německu panuje. "Bere to energii. Jak je přes třicet stupňů, tak v těle špatně funguje termoregulace," podotýká Krejčí.
Kapitán českému týmu odehrál fotbalový zápas po šesti týdnech. Na soustředění před šampionátem se totiž natáhl vazy v koleně a všechna přípravná utkání vynechal.
"To mi moc nepomohlo. Bylo znát, že jsem dlouho nehrál. Únava je pak ještě větší."
Zranění ho provázelo i během jara, což mohlo s sebou pro změnu přinést výhodu: na šampionát odcestoval odpočatý.
"To si nemyslím, v závěru sezony jsem těch zápasů odehrál v několika dnech strašně moc. Tělo nebylo zvyklé na zátěž a o to to bylo náročnější," oponuje.
Aby toho na Galáska nebylo málo, rozbolel ho ještě zub. Když si jeho spoluhráči dopřávali volno, on musel do nedalekého Limburgu k zubaři.
"Co vám mám povídat, nebylo to nic příjemného. Přišel jsem o sedmičku nahoře," popisoval. "Ale vysvobodilo mě to."
Ve čtvrtek, dva dny před zápasem s Ghanou, už se Galásek bude cítit mnohem líp. "Všechno je přizpůsobeno tak, že v sobotu na Ghanu budu zase plný síly."
