Skutečnost byla jiná: „Nechtěl bych pít to, co jsem tenkrát lidem připravoval. Moje specialita? Mizerně namíchané mojito.“
Co by si tenkrát asi Tuchel pomyslel, kdyby mu někdo prozradil, že o necelých třicet let později povede anglickou reprezentaci na mistrovství světa?
A že to s jeho šancemi vůbec nebude vypadat špatně?
Stačí v sobotu večer v Miami porazit Norsko a Anglie s německým koučem na lavičce bude rázem ve hře o medaili. Což je mimochodem vzácnost: ačkoli se to nezdá, země, která fotbal hrdě označuje za svůj vynález, má „jen“ zlato z domácího šampionátu v roce 1966.
Stříbro? Bronz? Nikdy nic.
Bellingham zval na panáky a Kane ztratil hlas: Jeden z nejoblíbenějších večerů, sípal |
Pokud se to povede zrovna s Tuchelem, bude to vyvrcholení pozoruhodného příběhu. Pohádky o chlapovi, který byl dlouho za outsidera, ale život mu všechny facky začal v dobrém vracet.
Aby nevznikla mýlka: jako hráč neměl úplně špatně našlápnuto. Třikrát naskočil za reprezentační osmnáctku, ve Stuttgarter Kickers nakoukl do druhé bundesligy, ale když se optáte jeho tehdejšího českého spoluhráče Petra Vrabce, nevzpomene si: „Fakt tam tehdy byl? Pardon, ale vůbec si ho nevybavím.“
Pravda je, že Tuchel toho odkopal málo a nechytil se. To až o patro níž v Ulmu: ještě měl hlavu plnou vlasů, když se na dnes už zapomenuté pozici libera učil od Petra Škarabely, dalšího Čecha. Jenže když si pochroumal koleno, diagnóza ho zdrtila: vážné poškození chrupavky i čéškové šlachy.
Trvalo to, než si Tuchel přiznal, že už přes bolest nezvládne hrát. A ještě déle, než se psychicky oklepal. Aby netrápil rodiče, studoval na univerzitě obchod, ale víc ho bavily večery v baru, kde postupně získával sebevědomí: „Docházelo mi, že tam mě lidi mají rádi proto, jaký jsem. Když celý večer kmitáte a do tří ráno uklízíte, zocelí vás to.“
Ulm mezitím pod trenérem Ralfem Rangnickem poskočil ze třetí ligy do první a současný kouč rakouské reprezentace si vysloužil angažmá ve Stuttgartu. Tuchela si chtěl původně vzít s sebou jako mentora do béčka, ale zranění ho limitovalo tak moc, že Rangnicka napadla jiná věc: „Thomasi, nechceš ty začít trénovat? Mozek na to máš.“
Pavouk MS ve fotbale 2026: výsledky play off. Světovými šampiony jsou Španělé![]() |
Trefa! Tuchel se do nové výzvy zažral se vším všudy a brzy bylo jasné, že se vymyká. Chcete půvabnou story jako příklad?
Když v létě 2008 připravoval na novou sezonu devatenáctku Mohuče, nechal hráče stoupat na kolech na dvoutisícovou rakouskou horu, na vrcholku zahrabal do země klubový odznáček zabalený v obalu od tyčinky a slíbil: „Chlapci, pokud budeme na konci sezony hrát finále, dojedu sem a vykopu ho.“
O deset měsíců později tým v semifinále vyklepl Brémy, hráči na slib dávno zapomněli, ale Tuchel ne: sedl do auta, přemluvil dva asistenty a společně potají vyrazili na daleký výlet. Po pětihodinové cestě se ubytovali v hotelu na úpatí hory, ráno už šlapali na špici a druhý den před finálovým zápasem Tuchel v kabině pustil video jako důkaz. Když se zadíval do kamery, křičel: „Tady je náš poklad! Já svůj slib splnil, teď si všichni splníme ten o titulu.“
Jak to asi dopadlo? Mohuč porazila talenty nabitý Dortmund a Jürgen Klopp, tenkrát v roli diváka, uznal: „Borussia měla deset lepších hráčů, ale prohrála s lepším týmem.“
Dál to znáte: Podceňovanou Mohuč vytáhl Tuchel do pohárů, s Dortmundem vyhrál německý pohár, s Paříží dva tituly, s Chelsea zase Ligu mistrů a s Bayernem bundesligu. Odhadnete, jak dopadne anglická mise? První nápověda už v sobotu večer.





































































