1 / 31
Vyhazovy, rezignace, vypršení smluv, odchody po vzájemné dohodě. Letošní fotbalový šampionát je kromě gólů a vynikajících výkonů hvězd bohatý i na konce trenérů. Nejde jen o Miroslava Koubka, o práci jich zatím přišlo hned čtrnáct, jeden dokonce po prvním zápase na turnaji. Podívejte se, jaké okolnosti k jejich loučení s reprezentačními střídačkami vedly.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
SABRI LAMOUCHI (TUNISKO). Pozoruhodný případ na začátek. Čtyřiapadesátiletý Francouz totiž dostal padáka už 15. července, čtyři dny po startu turnaje. Hned po úvodním skupinovém vystoupení proti Švédsku, které skončilo neslavnou porážkou 1:5.
Autor: CTK / AP / Moises Castillo , ČTK
Nepomohlo, že Tunisané hrubě nezvládli ani generálku na mistrovství, v níž si nechali nasázet pět branek i od Belgie (0:5). K radikálnímu kroku nesáhli poprvé, s polským koučem Henrykem Kasperczakem se v roce 1998 rozloučili po dvou zápasech. Ani Lamouchiho nástupce na střídačce dlouho nevydržel. Ale o tom až za chvíli...
Autor: CTK / AP / Matias Delacroix , ČTK
MARCELO BIELSA (URUGUAY). Na rozdíl od ostatních věděl, na čem je. Vedení reprezentace už s předstihem oznámilo: „Po turnaji se vydáme jinou cestou.“ Všichni ale očekávali, že Uruguay se na největší sportovní akci tohoto roku zdrží o něco déle.
Autor: AP
Ale kdepak, skončila už ve skupině. Po remízách se Saúdskou Arábií (1:1), Kapverdami (2:2) a porážce se Španělskem (0:1). Mezi hráči a trenérem panovaly neshody, svérázný Bielsa působil frustrovaně, při čekání na rozhovor třeba ostře vyjel na televizní pracovníky. S angažmá se loučil se slovy: „Nezanechal jsem tu vůbec nic.“
Autor: AP
STEVE CLARKE (SKOTSKO). Tým koučoval od roku 2019, po vyřazení ve skupinové fázi rezignoval. S rozhodnutím musel počkat, jelikož Skotové několik dní bedlivě sledovali výsledky dalších zápasů a doufali, že v tabulce mužstev na třetích místech se udrží mezi nejlepší osmičkou a do play off nakonec přeci jen proklouznou.
Autor: AP
Nestalo se. Clarke se i tak loučil v dobrém. Před sedmi lety převzal mužstvo v situaci, kdy od roku 1998 nehrálo na žádném velkém turnaji. A hráče dovedl na dva evropské šampionáty a jeden světový. „Zaslouží si chválu a uznání, byla čest je trénovat. Děkuji za příležitost,“ řekl na závěr angažmá.
Autor: Reuters
HONG MJONG-PO (KOREA). Žádný končící trenér se nemusel popasovat s tak velkou kritikou jako on. Korejci nezvládli poslední duel „české“ skupiny s Jihoafrickou republikou (0:1), turnaj opustili nečekěně brzy. Hong Mjong-po pak pocítil nelítostný hněv médií, fanoušků, ale třeba i prezidenta země.
Autor: Moises Castillo, AP
Ten označil vystoupení národního týmu za šokující, veřejně se za něj omluvil. Okolnosti vyřazení nechává prošetřit, stejně tak Hongův diskutovaný nástup do funkce a další kroky fotbalového svazu. Po návratu musel mít trenér na letišti policejní ochranu, ve výlohách restaurací a obchodů visely cedule s nápisem, že jemu je vstup zakázán.
Autor: Reuters
MIROSLAV KOUBEK (ČESKO). Pro tuzemské fanoušky velmi dobře známá záležitost. Tak dovolte jen stručné připomenutí. Ač měl čtyřiasedmdesátiletý kouč platnou smlouvu až do léta 2028, střídačku nakonec po vzájemné dohodě opustil. Týmu se ujal před baráží, postup na šampionát po dvaceti letech ale přnesl jen zklamání.
Autor: Reuters
Po příletu se přitom zdálo, že funkci uhájí. Šéf svazu David Trunda a generální manažer Pavel Nedvěd se za trenéra postavili, situace se ale náhle změnila. „Po neúspěchu na mistrovství světa, za který nesu jako hlavní trenér spoluzodpovědnost, jsem po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že nabídnu svoji pozici k dispozici. K mému rozhodnutí přispěla i mediální kampaň založená na řadě polopravd a fabulací proti mé osobě,“ řekl Koubek.
Autor: Reuters
RONALD KOEMAN (NIZOZEMSKO). Když se dozvěděl, že hned v prvním kole vyřazovací fáze narazí na silné Maročany, asi nebyl zrovna nadšený. Jeho svěřenci vypadli po penaltovém rozstřelu, kritici mu vyčítali, že jim pro klíčový zápas naordinoval až příliš defenzivní taktiku a opatrný styl hry.
Autor: AP
Koeman necelých čtyřiadvacet hodin po vyřazení rezignoval. „Nikdo není zklamaný více než já,“ napsal v prohlášení. Nizozemce vedl už podruhé, tentokrát od roku 2022, na mistrovství Evropy před dvěma lety s nimi došel až do semifinále. Teď ale zklamal. A co dál? Hledá se nástupce, mezi kandidáty má být také Arne Slot.
Autor: Reuters
SEBASTIÁN BECCACECE (EKVÁDOR). Na výhru 2:1 nad Německem nikdy nezapomene. Přišla v posledním zápase skupiny. V moment, kdy Ekvádorci už neměli kam uhnout. Buď vítězství, nebo konec. Favorita skolili, kouč s dlouhými blonďatými vlasy nadšeně běhal po trávníku, radoval se s rodinou, mluvil o historickém momentu. Za pár dní ale euforie vyprchala.
Autor: Reuters
Pětačtyřicetiletý Argentinec dal funkci k dispozici jen několik hodin po vyřazení s Mexikem (0:2). U mužstva vydržel dva roky. „Odcházím s velkou vděčností, klidem a vnitřně smířený, protože jsme ze sebe vydali všechno. Bylo to velké dobrodružství s hořkosladkým koncem,“ uvedl Beccacece.
Autor: Reuters
JULIAN NAGELSMANN (NĚMECKO). Hojně diskutované jméno. I proto, že německá cesta turnajem skončila už v šestnáctifinále s Paraguayí (1:1, 3:4 na penalty). Smlouvu měl platnou ještě na dva roky, původně prý rezignovat nechtěl, po vyřazení hlásil: „Nejsem typ, který by utíkal.“ Vedení německé asociace mu ale při jednání mělo důrazně doporučit, aby reprezentaci opustil.
Autor: AP
Nagelsmannovi je stále teprve osmatřicet. Měl to být on, kdo vytáhne německou reprezentaci z těžkých časů. Nesvedl to, místo zřejmě přepustí jedené z největších trenérských person posledních let. Charismatickému Jürgenu Kloppovi, s nímž už se vedení reprezentace domlouvá na podmínkách spolupráce.
Autor: Reuters
HERVÉ RENARD (TUNISKO). A jsme zpět u Tuniska! U narychlo sehnané náhrady za odvolaného Lamouchiho. Sedmapadesátiletý Francouz prý nad nabídkou nepřemýšlel ani vteřinu: „Jedná se o nelehkou, ale zároveň obrovskou výzvu. Musíme mít hlavy nahoře a jít vpřed.“
Autor: Reuters
Ani on ale Tunisany nenastartoval. Zapsal dvě jasné porážky: 0:4 s Japonskem, 1:3 s Nizozemskem. Kdyby nepříznivý vývoj skupiny dokázal zvrátit, možná by pozici uhájil. Takhle v ní vydržel jen osmnáct dní. Na letošní šampionát nebude vzpomínat tak v dobrém jako na ten před čtyřmi lety, kdy dovedl Saúdskou Arábii k šokujícímu skalpu Argentiny.
Autor: Reuters
VLADIMIR PETKOVIČ (ALŽÍRSKO). Jeho odvolání předznamenala porážka se soupeřem, kterého v minulosti trénoval. Na švýcarské střídačce strávil dlouhých sedm let, teď na bývalé svěřence a svého nástupce Murata Yakina narazil v prvním kole play off. Výsledek? Bezkrevný výkon a porážka 0:2.
Autor: Lee Smith, Reuters
Alžířané jednali okamžitě, dvaašedesátiletého bosenského kouče odvolali. I přes to, že týden před startem šampionátu dostal novou smlouvu až do roku 2028. Podle posledních zpráv se obě strany zatím nedohodly na podmínkách ukončení spolupráce. Petkovič žádá vyplacení kompletní částky stanovené kontraktem a hrozí, že se obrátí na FIFA a soudy.
Autor: Abbie Parr, AP
CARLOS QUEIROZ (GHANA). Mužstvo převzal v dubnu, po vyřazení z play off s Kolumbií (0:1) mu dal sbohem. Na světovém šampionátu nechyběl už popáté v řadě, v minulosti na něj postoupil s Jihoafrickou republikou (2002), Portugalskem (2010) a třikrát s Íránem (2014, 2018, 2022).
Autor: AP
Letos na sebe upozornil především bezbrankovou remízou s Anglií. „Budoucnost ghanského fotbalu se nebude tvořit jen na hřišti. Úspěch musí začít mimo něj, vytvořením co nejlepších podmínek pro přípravu, ochranu a rozvoj mimořádných fotbalových talentů, kterými tato země disponuje,“ vzkázal Queiroz.
Autor: Siphiwe Sibeko, Reuters
DŽAMÁL SELLÁMÍ (JORDÁNSKO). Ve stejný den, v neděli 5. července, přišel o práci další kouč. Měl před sebou nesmírně obtížný úkol, jeden z nováčků na šampionátu dostal do skupiny Argentinu, Alžírsko a Rakousko. Jordánci nakonec nepřekvapili, končili s nulou v kolonce bodů a se skóre 3:8.
Autor: Ahmed/NurPhoto / Shutterstock Editorial / Profimedia, Profimedia.cz
V Maroku narozenému Sellámímu bylo už před turnajem jako poděkování za jeho služby uděleno jordánské občanství. „Jsme nesmírně vděční za vaše úsilí při dosažení historického milníku naší reprezentace. Díky vaší oddanosti a profesionalitě zůstanete navždy milovaným synem Jordánska,“ napsal na sociální síť X jordánský princ Alí bin al-Husajn, prezident tamní fotbalové asociace.
Autor: David Buono / Zuma Press / Profimedia, Profimedia.cz
JAVIER AGUIRRE (MEXIKO). Po osmifinálové porážce s Anglií (2:3) těžko hledal slova. Tak moc si, stejně jako celá země, přál favorita na bájném Aztéckém stadionu skolit. Na tiskové konferenci nazval hráče rodinou, naposledy jim vysekl poklonu a fanouškům vzkázal: „Buďte na ně pyšní!“
Autor: Reuters
Chtěl, aby případná kritika směřovala pouze na něj. „Odcházím s hrdostí,“ uzavřel své třetí působení u mexické reprezentace. Nahradí ho jeho dosavadní asistent, bývalý stoper Rafael Márquez, který v kariéře kopal i za Barcelonu a jako hráč se zúčastnil pěti světových šampionátů po sobě.
Autor: AP
ROBERTO MARTÍNEZ (PORTUGALSKO). Když tým v lednu 2023 převzal, čekalo se, že s ním dokáže víc než jen triumf v Lize národů. Měl k dispozici vynikající generaci hráčů, jednu z nejlepších v historii portugalského fotbalu. Odchází bez výraznějšího výsledku na velké akci. Vypršela mu smlouva, konec na lavičce potvrdil po vyřazení v osmifinále se Španělskem.
Autor: Ashley Landis, AP
Trval na tom, že Portugalci na mistrovství nepropadli. „Nemluvme o selhání, prohráli jsme s jedním z favoritů, rozhodovaly detaily,“ hlásil Martínez. A zastal se i Cristiana Ronalda, jehož během turnaje i dříve několikrát podržel v sestavě a dál na něj sázel: „Takových, jako je on, moc není. Navždy si budu cenit jeho snahy, byl neskutečným vzorem kapitána, jako fotbalista i jako člověk.“
Autor: Pedro Nunes, Reuters
ZLATKO DALIČ (CHORVATSKO). Sbohem dává i jedna velká stálice. Takřka po devíti letech za sebou nechává kus práce. „Skromný příchod. Nezapomenutelná cesta. Loučení s hrdostí,“ píše se v prohlášení fotbalového svazu. S odchodem oblíbeného a respektovaného trenéra se pomalu chýlí ke konci i působení generace hráčů, na kterou se bude v Chorvatsku dlouho vzpomínat.
Autor: AP
Mistrovství světa 2018: stříbro, finálová porážka 2:4 s Francií. Šampionát o čtyři roky později: bronzové medaile, zvládnutý duel o třetí místo s Marokem (2:1). Mimořádné výsledky, pod které je Dalič tučně podepsán. Letos jeho tým postoupil ze skupiny, v prvním kole play off nestačil na Portugalce (1:2). Inkasoval ve čtvrté minutě nastavení, vyrovnávací trefu v závěru odvolal VAR.
Autor: Mike Stewart, AP
