Prý nešlo jinak.
Ale je pravda, že střídání teplot na rozpálených ulicích a ve vychlazeném hotelu nebo třeba v týmového autobusu může být i pro fotbalisty zrádné.
Nedoporučili jste hráčům, aby přes den ven vůbec nechodili?
Kluci jsou profíci a dobře vědí, že zbytečné setrvávání na slunečním záření v takovém horku není dobrá věc. Neznamená to ale, že by si nemohli udělat krátkou procházku. Naprosto je chápu, protože si ještě všichni vzpomínáme na covidovou dobu a dobře víme, že zůstávat jen čistě na hotelu taky není optimální.
Kolik má vlastně týmový lékař pár dnů před startem mistrovství světa práce?
Záleží, v jaké fázi srazu se zrovna nacházíme. Když máme v plánu let a pak cestujeme na hotel, kde třeba zařizujeme masérnu a další věci, časově to může být poměrně náročné.
A když ne?
Tak je to o tom, kolik zrovna mají kluci šrámů. Každý z hráčů si s sebou nese nějaké chronické potíže a my se s nimi snažíme hlavně adekvátně komunikovat. Dobře víme, že v teplém počasí, ve kterém se nacházíme, nesmíme podcenit ani maličkosti a zdánlivé banality. Kluci jsou tak instruovaní a já pevně věřím, že k žádnému vážnějšímu problému nedojde.
Eriksen? Tohle nechce zažít nikdoZasáhla ho zpráva o dalším kolapsu dánského fotbalisty Christiana Eriksena. „Je otázkou, jestli vůbec bude dál pokračovat v profesionální kariéře. Já sám za sebe mám velký respekt,“ řekl Petr Čechal, lékař české reprezentace. „Když jsme hráli s Dánskem baráž, s kolegy jsme se bavili, že Christian je vlastně nejbezpečnější hráč na hřišti díky tomu, že má implantovaný kardioverter. Ale jak vidno, i přesto se takové situace mohou opakovat. Pro všechny je to velmi nepříjemné.“ |
Vy jste zatím řešili zranění útočníka Kuchty. Zatrnulo vám, když střídal v přípravě s Kosovem?
Když vidíte takový zákrok, každému zatrne. Nehledě na to, když k němu dojde těsně před cestou na turnaj. Udělali jsme vyšetření, abychom krok po kroku vyloučili, že tam není například zlomenina. Ale pak už je to hodně individuální. Můžete mít nějaký odhad a říct si, že u běžné populace by se stav pravděpodobně vyvíjel takto, ale z vlastní zkušenosti vím, že to neplatí vždycky.
Jak to?
Zažil jsem, že i malý nález vyřadí člověka z provozu na poměrně dlouhou dobu. A taky jsem viděl velké nálezy, kde bych vůbec nečekal, že člověk bude za čtyři dny hrát. A nemusel bych chodit daleko.
Eriksen zkolaboval na hřišti, utkání Dánska s Ukrajinou se nedohrálo |
Kuchta i spoluhráči šli po Kosovu ze hřiště téměř okamžitě do letadla a vydali se rovnou za Atlantik. Není ale tak dlouhá cesta tak krátce po utkání riskantní?
Možná bych se bál, kdyby cestovali sportovci, kterým je padesát a výš, ale tohle je něco jiného. Jasně, že když se chystáte na dlouhý let, musíte si vyhodnotit, jakým způsobem se bude aktuální stav sportovce vyvíjet. Nebo jak by se vyvíjet mohl.
A jde všechno podle plánu?
Dá se říct, že ano. Možná je to trochu pomalejší, než by člověk chtěl nebo čekal. Ale máme za sebou dva přelety, změnu klimatu, což má všechno zásadní vliv na celkový stav organismu.
Pardon, ale co znamená, že je všechno pomalejší?
Když srovnáme podmínky, které by byly u nás, a podmínky, které jsou tady, musíme jednotlivé věci do tréninků zapracovávat postupně. Aby nedošlo k náhlému přetížení organismu, což by byl průšvih. Při přehřátí totiž riskujete poruchu svalové tkáně, která je v kratším čase velmi těžko obnovitelná. Proto musíme dbát na to, aby byl veškerý režim a program postupný. Únava, i když se neprojeví hned po příletu, může přijít s odstupem. A u každého jinak.
Jak si Češi zvykají. Zelený: Lehký trénink, ale potil jsem se brutálně. Příště namazat! |
Jak tým bojuje s úmorným horkem a dusnem?
Základ všeho je pitný režim. Jestli je člověk dostatečně hydratovaný, lze dobře určit hustotou moči, kterou zjistíte z běžného močového papírku. Pokud vidíme, že by na tom hráč mohl být lépe, tak ho na to upozorníme.
Norský trenér Solbakken řekl, že mu přípravy na turnaj připomínají mistrovství světa v močení. Stejné je to u vás?
Kdepak, není to tak, že bychom chodili a hráče testovali několikrát denně. Ale když si nastavíme, že po nějaké době v takovém klimatu zjistíme, jak na tom kluci jsou, je to dobrá věc. Nechceme, aby to na ně působilo stresově. Jde spíš o návod k tomu, aby měl každý dost informací, jestli je dostatečně hydratovaný. Ať už jde o vodu, nebo iontové nápoje, všechno je v tomhle horku potřeba. A my jim to říkáme pořád dokola.
Aby nezapomněli?
Možná jsme někdy nepříjemní a otravní, když za nimi neustále chodíme a každého se ptáme, jestli pije. Ale hráči se k tomu postavili správně a všechno probíhá, jak jsme si představovali. A ještě jedna věc.
Ano?
Na pitný režim budeme muset hodně dbát i v nadmořských výškách, kde je přirozená potřeba k pití nižší.
Jak jste se na nadmořskou výšku připravovali dopředu? Třeba i preventivně směrem k hráčům.
Když víte, že nemáte v takových podmínkách čas k aklimatizaci, první, co chcete znát, je krevní obraz. Ještě před odletem jsme si ho od všech vyžádali, abychom měli aktuální informace o hodnotě železa a feritinu a mohli jsme případně včas zahájit suplementaci.
Do zápasů, které se hrají v nadmořských výškách, poletíte vždy až v nejzazší možný moment a po zápase se vracíte ihned zpátky. Vaše rozhodnutí?
Po diskusi s odborníky v širším zdravotním kruhu jsme došli k závěru, že tohle bude nejlepší způsob ve vztahu k možným komplikacím, které mohou nastat. Obecně se dá říct, že člověk začne změny v organismu ve vysoké nadmořské výšce vnímat mezi druhým a třetím dnem. Proto jsme všichni rádi, že se povedlo asociaci i managementu vykomunikovat s FIFA, že můžeme doletět později, než bylo původně v plánu. Nejlepší scénář? Dřív, než tělo zjistí, že je v jiné nadmořské výšce, mít odehráno a letět zpátky.
Hráčům však v takových podmínkách může klesnout výkonnost. Nebo nevydrží v obvyklé intenzitě celých devadesát minut.
Jde o jakýsi dechový stres. Člověk je mnohem dřív dušný. Zastoupení kyslíku je sice stejné jako všude jinde - jednadvacet procent.
Ale?
Ve vysoké nadmořské výšce je nižší atmosférický tlak, což představuje úplně jiné nároky na plíce, potažmo pracující svaly. Protože nemáme čas na to, abychom adaptaci dotáhli na sto procent, musíme se s tím vypořádat jiným způsobem, čímž se vracím k horku, které tady panuje.
Jak to souvisí?
Že jsme zrovna tady v Dallasu, nám v konečném důsledku může pomoct. Adaptace na horko je pozitivní skříženou reakcí na adaptaci na nadmořskou výšku. Snažíme se zefektivnit kardiovaskulární systém, snížit teplotní jádro a snažíme se zlepšit termoregulaci perspirací. V horku navíc přirozeně dochází k expanzi plazmy, což samo o sobě vede k tomu, že se sníží hematokrit, sníží se hemoglobin a nastartuje se erytropoéza, čili tvorba červených krvinek.
Pardon, ale můžete to zkusit ještě laicky? Znamená to, že se hráčům v nadmořských výškách například zrychlí srdeční činnost?
Ta se zvýší i v horku. I při nízkých intenzitách. Naší snahou proto je, abychom tepovku adaptací na vysoké teploty dostali na normál. Anebo se normálu minimálně přiblížili.
Vymýšlíte, promýšlíte, nastavujete. Ale nemáte strach, jaké to ve skutečnosti na místě bude? Na každého z šestadvaceti hráčů přece podmínky mohou působit rozdílně.
Strach nemám, ale respekt k podmínkám a nadmořské výšce určitě ano. Jako tým žádnou podobnou zkušenost nemáme, jen z dřívějších dob a poznatků od jiných sportovců. Zatím ani nevíme, jestli to na každého hráče dopadne. Stát se to taky vůbec nemusí, tím spíš je teď důležité, aby hráči zůstali zdraví a byli v co nejlepší kondici.
Bavili jsme se sice o jiné stránce medicíny, ale co psychika? Po měsíci klidně může hrozit ponorka, úzkosti, zkrátka vážné věci. Také s tím se dá pracovat?
Pracovat s tím můžete za předpokladu, že má tým soudržnost a určitou sílu. Že spolu kluci mluví, což ostatně platí i o realizačním týmu. Víme všichni, že čím déle budeme spolu, tím spíš hrozí určitý typ ponorky. Pak je otázkou jaké a jak dlouho.
Co s tím?
Nejlépe vždycky funguje komunikace a vzájemná podpora. To je úplně stejné jako v běžném životě doma. Tady je důležité, abychom kluky drželi v nějakých intencích a hladinách toho, že jsme tu všichni společně a máme jasný cíl. Za tím si jdeme.
