1 Nelíbiví, ale nepříjemní
Národní tým nebude na šampionátu hrát fotbal pro romantiky, s tím se smiřte. Nebude si ťukat balon nakrátko po zemi, nebude se o to ani snažit. Zato bude kousavý, dotěrný, pro soupeře nechutný. Jako v baráži.
Technika proti hrubé síle, píší v zahraničí o duelu Čechů. Proč tolik prázdných míst?![]() |
Proč? Protože kouč Miroslav Koubek je pragmatik a ví, že na víc nemá čas. Hrozit ze vzduchu, kdykoli to půjde, to je česká cesta ke gólům. Nejpřímější, nejúčinnější.
„Někomu se to možná nebude líbit, ale občas je třeba kvůli výsledku obětovat krásu,“ avizoval reprezentační manažer Pavel Nedvěd ještě před startem šampionátu. Kapitán Ladislav Krejčí se po utkání přidal: „Chceme být odvážní, byli bychom šťastní, kdybychom každého přehrávali fotbalově. Ale víme, v jaké situaci jako nároďák jsme a jaký máme herní styl.“
Může to stačit? Na někoho třeba ano. Jihoafričané půjdou příští čtvrtek do zápasu v Atlantě s průměrnou výškou o šest centimetrů nižší než Češi, toho je třeba využít. Aby mexicko-americký sen ožil.
2 Pozor na slunce
Ne, tohle nejsou podmínky, na které by si Středoevropan zvykl za pár hodin. Všimli jste si, jak byli někteří Češi už před zápasem v obličeji rudí? Hlavně pro světlejší typy, jako je třeba šikula Šulc, není snadné se na extrémní počasí adaptovat – a na hřišti to může být znát.
V placatém Dallasu i vysoko v Guadalajaře vás slunce v mžiku sežehne, pálí silněji než v Česku. A hlavně i během tréninků vysává energii. Dobře, že v Atlantě se bude v poledním žáru hrát na klimatizovaném stadionu: i to by mohlo Čechům drobně pomoct.
3 Saša jede
Věřili byste, že zrovna on naběhne od začátku do největšího českého zápasu za poslední roky? Alexandr Sojka v sestavě, to byl šok. Možná nejpřekvapivější tvář v sestavě národního týmu v historii velkých turnajů. Kouč Koubek mu plány nastínil už čtyři dny před utkáním a Sojka, ač je v reprezentaci pořád ještě neokoukanou tváří, ukázal, že se s ním musí napevno počítat.
Hřích ho nevyužít, řekl Koubek o Sojkovi. Proti Koreji se neztratil, nastoupí i příště?![]() |
Chvíli se rozkoukával, ale postupně si troufal: drze se protáhl mezi třemi Korejci, za chvíli precizním skluzem ve vápně zastavil nebezpečný útok. Nebál se hrát: z Čechů byl častěji u balonu jen Krejčí.
4 Odříznutá hrozba
Za celý zápas jen jedenáct doteků? Zoufale málo. Pravda, Patrik Schick si asi nikdy nebude sbíhat pro balony do hloubky jako korejský snaživka Son, jeho síla je jinde, často mazaně čeká a pak perfektně načasuje náběh nebo fikaně zakončí z prvního doteku. Ale tentokrát nebyl ve hře vůbec.
Dlouhé balony ho často míjely, v soubojích s vysokými korejskými stopery neměl navrch. Jak ho příště proti Jihoafričanům lépe využít? To je zásadní otázka pro kouče Koubka i pro spoluhráče.
5 Co ty díry?
Kapitán Krejčí, nejlepší z obránců, se právem rozčiloval: „Sžíváme se s novou taktikou, nervozita se dá pochopit, ale kompaktnost a neprostupnost musí být!“ Nebyla.
Koubek: Mrzí to, měli jsme v rukách minimálně bod. Projevil se technický rozdíl |
Příliš často Češi nechávali Korejcům v obraně díry a velkorysý prostor pro náběhy, čímž jim pomohli k oběma gólům. Největší korejskou zbraň si nepohlídali, jen kapitán Son sám zakončoval šestkrát. Příště musí být národní tým vzadu mnohem důslednější a jednolitější, jinak si bude znovu koledovat.




































































